City of Fear

Väzeň na úteku sa okrem slobody vytešuje z vidiny peňazí za predaj heroínu, ktorý preváža. Netuší však, že v plechovej nádobe nie je droga, ale Kobalt 60 (extrémne rádioaktívny prvok). Slučka okolo jeho krku sa sťahuje: uniká pred políciou a nič netušiac pomaly zomiera. Navyše, v ohrození je celé mesto. Atmosféra 50tkovej paranoje ako vyšitá. Vydarený neskorší noir z úplného záveru noirového cyklu od režiséra kultového B-čka Murder by Contract (1958): dynamický (rozprávaním príbehu aj pohybom kamery) a napínavý (tu nemožno nepripísať zásluhu skvelej hudbe vtedy začínajúceho Jerryho Goldsmitha). (31.03.2020)

Psal se rok 1959 a tehdy prakticky neznámý Jerry Goldsmith skládá hudbu k filmu Město strachu. Jedná se o jeden z jeho vůbec prvních filmů, pod kterými se podepsal jako skladatel. Ač známá Planeta opic (1968) vznikla o necelých deset let později, už tady můžeme poznat Goldsmithův rukopis - perkusní nástroje, piáno, dechové nástroje a jejich typická kombinace. Film sám o sobě je šedivý průměr, který neurazí, ale nezaujme. Pro fanoušky Jerryho Goldsmithe povinnost. (28.10.2011)

Můj jubilejní 100. film-noir komentář. / Parádní béčko, přesně moje oblíbená nukleární paranoia, kdy s sebou "extrémně nebezpečný" uprchlý vězeň omylem odnese vysoce radioaktivní kobalt a zamíří s ním přímo do L.A. Což znamená atraktivní atomic-age přesah, ale také zábavný stav otrávení několika postav v průběhu. Líbil se mi Vince Edwards jako vyvrhel a hle, není to žádná shitová produkce, pracovala zde překvapivě talentovaná crew včetně kameramana Wild Bunch. Těším se na spřízněný Murder by Contract. (14.09.2023)

Docela zajímavý noir, který začíná jako další film o trestanci na útěku a postupně se mění ve snímek o hrozbě radioaktivity, která byla na konci 50. let samozřejmě po světě všudypřítomná. (03.07.2015)