V krajine krvi a medu

režijný debut Angeliny Jolie mapuje vojnu v Bosne v rokoch 1992-1995...nikdy by som nepovedal že takto senzitívna téma sa dá natočiť bez emócií, bez akejkoľvek hĺbky a zmyslu...pripadalo mi to ako nejaká pozliepanina niekoľkých obrázkov do jedného nesúrodého celku...a výber hercov tiež nebol najšťastnejší ale oceňujem že sa aspoň zamerala na balkánskych hercov...all in all mohlo to dopadnúť aj horšie ale aj tak nie som vôbec spokojný (28.10.2012)

Nehodnotím romanticko-dramatickou linku, i když se mi nelíbila. Angelina by si ale pro příště měla vybrat štáb, který něco umí, hlavně kameramana a střihače. Od prvních záběrů je viditelné, že sledujeme spíš televizní film než působivý příběh do kina. Obdivuju drzost, s jakou se Američanka vydá do Jugoslávie a tam o Jugoslávcích točí takové téma (i když to už před ní dokázala Juanita Wilson), srovnání s Romeem a Julií je ovšem hodně směšné. Mnohem bližší je místní funkcí "Podobné" nabídnutý film Jako bych tam nebyla, ten je ovšem natočený mnohem líp a nesnaží se na rozdíl od Žoliny prvoplánově šokovat. (06.11.2016)

Férový film, emotivní, efektní a se slušným příběhem. Jednou se celou dobu neřeší jenom zbytečnost modrých přileb, ale opravdu morální konflikt obou etnik. Kdybyste dopředu nevěděli že to točí Angelina, tak si toho nevšimnete, zvlášť u slovinsky mluvené verze. Příběh vyšumí asi velmi rychle, ale co, točit filmy na takovéhle téma je vždycky zaslužné. (25.03.2012)

Na téma balkánského konfliktu (1992-95) vzniklo několik filmů a tento není optickým pohled nějak vyjímečný, avšak nabízí zajímavá témata, autenticitu a dobře vybudovanou tíživou atmosféru války. V In the Land of Blood and Honey je násilí denní rutinou v zemi, kde téměř odumřel cit člověka k člověku. Hnací sílou filmu je původní prostředí, jazykový dialekt a herci, kteří některé situace ve filmu sami prožili a v realitě stáli na různých stranách válečného konfliktu. Silnou atmosféru války se Angelině povedlo vybudovat díky zachycení kultury dané země, tradice a předsudků, které v autentickém prostředí nabývají na důležitosti. Film se točí kolem vztahů (ať jsou milenecké, mateřské, sourozenecké nebo jen přátelské), které ani vášeň před válkou nezachrání. Prostor patří především ženám (matkám, milenkám, sestrám), které uprostřed válečných hrůz transformují svou lásku na touhu vzít někomu život. Angelina ve svém režijním debutu neukazuje na jedné straně ty dobré a na druhé zlé, vykresluje pouze lidi, věřící, že dělají to nejlepší pro svůj národ a zemi. Jádro příběhu tvoří vztah Daniela a Ajly, kteří se snaží vytvořit vlastní svět v zemi plné násilí, ale pochybnosti je dostanou do pozice, kdy se snaží jeden druhého zabít. V jejich milostném vztahu oba projdou pod vlivem války změnou odrážející se na jejich osobnosti, kterou se však nepodařilo zachytit. Vnitřní pnutí postav, jejich pochybnosti, boj se zodpovědností a morálkou, která je silnější než emoce není zřejmá a tak se z ústředních postav nestane nic víc než jen prázdné postavy v prázném prostoru. (Berlinale 2012) (16.02.2012)

Život mladých milenců Danijela a Aljy by se možná ubíral úplně jiným směrem, nebýt bosenského konfliktu. Každý na jiné straně barikády, a ani jeden si nemyslí, že by se měli ještě někdy setkat. Ale vše se změní, když je Ajla zatčena vojenskou jednotkou, kterou shodou okolností velí právě Danijel. Ten nemůže před svými muži dát najevo své city k Ajle, ale na druhé straně ji stále miluje a napospas svým mužům ji také nechat nechce. Oba jsou tak nuceni žít ze dne na den, a doufat, že válka skončí dříve, než jejich vztah bude prozrazen... Dobře, oprostím se od toho, že na režisérské stoličce usedla Angelina Jolie, která větší parádu udělá před kamerou (mimochodem, to je nějaká nová móda, že si každý herec chce natočit vlastní film?). Dokáži se taktéž oprostit od pohledu na bosenský konflikt z pohodového života daleko za velkou louží (navíc ani já o tom konfliktu nevím o moc víc, než nám je prezentováno médii, a nerad bych odsuzoval jednu či druhou stranu). Nicméně i při tomto všem mne film nijak nedokázal zaujmout - spíš jsem se nudil a ani válečné a ani sexuální scény mne nějak nedokázaly dostat z letargie, A spousta náhod, kdy se Ajla dostala do rukou vždy Danijelovi mne trochu iritovala. Přesto všechno jsem uvažoval o vyšším hodnocení, jenže posledních asi deset minut, kdy sám velký Danijel vezme do rukou samopal a jde si to s nepřáteli vyřídit ručně a hlavně úplný závěr - to už mi fakt přišlo, že Angelina nevěděla kudy kam a jak to celé ukončit (přece jen, happy end se k tomuto filmu dvakrát nehodil). Takže tak.. (21.08.2012)