Reklama

Reklama

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.  Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (40)

Historik 

všetky recenzie používateľa

Dle mého názoru byla ve filmu zcela nadbytečná scéna s Wyattem Earpem. Bez této scény, která tu působí rušivě, by se příběh naprosto obešel, film by se zkrátil a získal několik bodů navíc. Je to zajímavý snímek, označení western tu není úplně výstižné, spíš to je historický film, i když ve westernovém balení. Jsem si vědom toho, že čtyřmi hvězdičkami mírně přidávám, spíš je to na 70%. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"I pes může jít kam chce, jen Čejen ne!" Dne 7. 9. 1878 Čejenové pochopili, že jsou dlouhodobě taháni sliby bílého muže za fusekli, vyrazili na dlouhou pěší tůru z rezervace do domovského Yellowstonu a to neměli dělat. V Americe si přeci nemůže jen tak někdo trvat na svých právech. Takže vojáky na ně, bulvár na ně a vlastně všichni na ně! Jenže v tomto snímku jsou indiáni ti dobří, bílí jsou vesměs svině a divák si může dějiny Ameriky vyzkoušet z pohledu rudé kůže. Mne to tedy poměrně zaujalo, ale na můj vkus to bylo příliš dlouhé, takže si po nějaké době patrně vzpomenu již jen na legendární výzvu sedícího Wyatta Earpa k souboji: "Tak vystřelte, já se pak přidám." ()

Reklama

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Téma, které si Američané nepříliš rádi připomínají a westernový nestor John Ford měl být tím nejpovolanějším, kdo by jím nastavil zrcadlo. Nevím, jakého přijetí se dostalo filmu ve Státech, ale na mě přílišný dojem neudělal. Fordovi slouží ke cti odvaha být na straně Indiánů, což byla tehdy svým způsobem novinka, ale dělá to vše strašně rozvleklým a tudíž uspávajícím stylem. Výprava je určitě působivá, ale záběry na pustinou se plahočící Indiány brzy omrzí. Díky roztahanosti zapadají i solidní herecké výkony. Tím pádem asi nejnezapomenutelnější pro mě bude scénka z Dodge City, kde Wyatt Earp a Doc Holiday v klidu hrají karty a nějací Čejeni je vůbec nezajímají. Paradoxně tahle pasáž nemá z filmem takřka nic společného. 50% ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Klasické dílo americké kinematografie hraného filmu. To je to první, co člověka napadne, když se dívá na záběry tohoto zralého Fordova díla. Pomineme-li filmové kvality, jimž sluší vůle po uměleckém dokumentu, vidíme před sebou skutečnou americkou historii tzv. rekonstrukce, tj. doby, která následovala po občanské válce šedesátých let předminulého století (záběr na Lincolnovu podobiznu není v žádném případě náhodný). Americká skutečnost, skutečnost země, která chtěla být a do značné míry stále je demokracií, je drsný. Drsný drsností románů Fenimora Coopera, drsný nezkaleným pohledem na vnitroindiánskou skutečnost, drsný odstíněním zájmů demokracie a velkokapitálu, drsný utrpením čelenských žen a dětí. Jednu ze svých nejlepších rolí tu předvádí Caroline Bakerová. Relativní happy end, jímž film končí, nevyznívá proto ani hluše, ani prázdně; je prodchnut Fordovou humanistickou vírou ve vítězství toho lepšího v americké demokracii. Pojetím se vnějškově blíží ruským filmům; neškudlí s časem, nebojí se jít i do popisné hloubky. Co jiným může vadit, u mně vyvolává pocit hlubšího srozumění s americkou historickou skutečností. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

John Ford nestratil nič zo svojho režijného umu ani v 60, rokoch. Jeseň Čejenov je v tom najlepšom zmysle slova fordovský. Krásne prírodné širokouhlé scenérie, epická výprava a kvalitne napísaný, príťažlivý príbeh. Samozrejme nám môže byť sympatické, že kriticky reflektuje svoju westernovú filmografiu a robí to myslím dôsledne. Väčšia dĺžka podľa môjho názoru k podžánru road movie tak nejak neodmysliteľne patrí a preháňať sa spoločne s Čejenmi a americkými vojakmi dva a pol hodiny po rôznych kútoch americkej prírody nemôže milovníka žánru nudiť. Len škoda, že Wyatt Earp v stvárnení Jamesa Stewarta je iba krátka, epizódna úloha. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (18)

  • Indiáni vo filme z kmeňa Cheyenne sú v skutočnosti indiánmi z kmeňa Navajo a taktiež hovoria svojim rodným jazykom. (westerns)
  • Marlon Brando neskôr povedal, že tento film bol oveľa rasistickejší v skresľovaní pôvodných amerických Indiánov ako ktorýkoľvek iný western Johna Forda. (westerns)
  • Spencer Tracy byl nejprve obsazen do role Karla Shultze. Poté, co dostal infarkt, byl nahrazen Edward G. Robinsonem. Scény byly posléze přetočeny ve studiu, což je nejvíce patrné při závěrečném rozhovoru s Čejeny. (Mol)

Reklama

Reklama