Réžia:
Josef VondráčekScenár:
Michael ŽantovskýHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Hana Maciuchová, Petr Kostka, Jiří Ptáčník, Josef Bláha, František Filipovský, Karel Houska, František Kovářík, Antonie Hegerlíková, Čestmír Řanda st., Bohumil Bezouška, Jan Přeučil (viac)Obsahy(1)
O tom, jak si mladý carevič hledal nevěstu. Gruzínskou pohádku na lidové motivy vypráví Š. Haničincová... Car se rozhodl předat vládu svému synovi, který měl zasednout na jeho místo. Musel si ale nejdříve najít nevěstu a oženit se. Žádná se mu ale na plese nelíbila, a proto se rozhodl vybrat si svou ženu sám. Car souhlasil, a tak se vydal na cesty, kde potkal půvabnou Suliku, prostou dívku, do které se hned zamiloval. Ta souhlasila se sňatkem, ale s podmínkou, že se carevič nejprve naučí nějakému řemeslu... (Česká televize)
(viac)Recenzie (4)
Carevič se pro získání ruky vyhlédnuté nevěsty (dívka pragmatická a moudrá, která ví, že i člověk narozený se zlatou lžičkou v puse v nejvlastnějším slova smyslu má jenom to, co umí) musí vyučit řemeslu. Právě tato dovednost mu později zachrání život, když coby jedinec vyrostlý ve zlaté klícce naletí první černé duši, kterou potká. Pozorný šťouravý divák se ptá - jak to, že nikomu nenaletěl, když se vydal prvně do světa hledat nevěstu? Z čeho dovodil carevičův spoluvězeň, že loupežníci neumí číst? Jak Suliko věděla, kam pro cara jít? Otázky, samé otázky. Pominu-li šťouravé otázky (vidíte, jak je pomíjím a dokážu ty filmové zkratky brát jako normální postup vyprávění, pohádkově běžného deuse ex machinu a podobné jevy, že jo), je tato pohádka poetickým příběhem s nenásilným ponaučením, že bez práce nejsou nejen koláče, ale ani koberce. ()
Carevič, sluníčko naše, sokolík jasný, se naučí pracovat a taky že slušné děvče nemá hned každému důvěřovat. Solidní pohádka na gruzínské motivy, asi proto se carevičova dívka vyvolená jmenuje Sulika. ()
Černobílá pohádka vypráví prý příběh z Gruzie o mladém carevičovi, který se vydal do světa hledat nejkrásnější ženu v carství. Když ji našel, dostal úkol - vyučit se řemeslo, jinak si jej mladá krasavice nevezme. Carevič nebyl pyšný, ale moudrý, úkol přijal a vyučil se během tří dní a tří nocí u mistra tkalce Františka "profesora Hrbolka" Kováříka. Následuje svatba, po níž vyráží teď carevič do světa za poznáním svého poddaného lidu. Hned na první zastávce jej zajmou loupežníci a vyhrožují mu smrtí. Nabídne jim službu, že utká ten nejkrásnější koberec v carství a oni ať jej prodají carevně. Jenže loupežníci neumějí číst a tak si nevšimnou, že car na koberec vyšil také nápis s textem. Pak už nic nebrání happyendu. Spíše průměrná pohádka, kterou sráží v hodnocení kvalita záznamu, která opravdu není valná včetně hrozně nekvalitní audio stopy. Ale ani tak nemá nic co extra nabídnout kromě klasického pohádkového příběhu a průměrného hereckého projevu. Žádné nadšení! ()
Pěkná, dávno zapomenutá pohádka. To jsou ty mimo hlavní čas dávané černobílé popelky, zatímco v době hlavní na nás sypou dnešní uřvané barevné fúrie. ()
Reklama