Réžia:
Feo AladagScenár:
Feo AladagKamera:
Judith KaufmannHrajú:
Sibel Kekilli, Derya Alabora, Nizam Schiller, Settar Tanrıöğen, Florian Lukas, Alwara Höfels, Ufuk Bayraktar, Edin Hasanović, Serhad Can, Demir Gökgöl (viac)Obsahy(2)
„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně.
Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (79)
Tento menej známy nemecký film je v dnešných búrlivých časoch max. aktuálny. Pedross800 to napísal za mňa, takže to nebudem opakovať. Na jednej strane nám film ukazuje tureckých moslimov ako normálnych ľudí s bežnými problémami ako ich poznáme my Európania. Na druhej strane je silnou kritikou ich moslimskej cti, kde je dôležitejšia tradícia, pravidlá a povesť než člen vlastnej rodiny. Zvlášť keď vám osud dožičil a narodili ste sa ako žena, čiže pre nich kus handry. Film je silnou a účinnou drámou, výborne sú vykreslené vzťahy v rodine a po chvíli pochopíte ich pre nás nepochopiteľné zmýšľanie a kľudne môžte predpovedať ako bude príbeh pokračovať. Ja som to uhádol úplne presne, teda až na úplný záver. Toto nie je sci-fi, toto je realita s ktorou Európa momentálne bojuje a podľa toho čo vidíme ešte dlho bojovať bude. Prevychovať tie ich choré mozgy bude vážny problém, myslím pre tých, ktorí ich chcú prevychovať. Film je plný emócií , zaručene chytí za srdce a záver môže byť pre slabšie povahy, hlavne ženy, neznesiteľný. Nemám čo by som vytkol, tak si predstavujem drámu. 100%. ()
,,JAKO ŽENA JSEM SE ROZHODLA ŽÍT SAMA. POŠKODILA JSEM VAŠI ČEST. ZNIČILA JSEM DŮSTOJNOST NAŠÍ RODINY. A NYNÍ JE BEZ RODINY I MŮJ SYN. MAMI, VY JSTE VŽDYCKY ŘÍKALA, ŽE KREV JE HUSTŠÍ NEŽ VODA. ŽE JSME SILNÍ, JEN KDYŽ JSME POHROMADĚ. OTČE! NEZAVRHUJ NÁS...PROSÍM!“..... /// ....jinej kraj, jinej mrav........DNES NA TÉMA: ,,žena a její postavení v turecké komunitě (společnosti)“. TA STEJNÁ RUKA, KTERÁ TĚ MLÁTÍ, TĚ I HLADÍ. FACKA NEBO DVĚ – TO NENÍ DŮVOD K ÚTĚKU. Jenže Umay má svoji palici. Teď sedí na své oblíbené židli u rodičů v Německu, nešťastná a vyčerpaná.... Je fajn sledovat film, kterej točil někdo, kdo ví o čem vypráví a jak to má vyprávět. Jednoduchý dialogy - přímo k věci a společnost, které nemusím rozumět, ale musím ji vzít na vědomí. Stejně jako Umay. Problémy, které její odchod od manžela způsobí se nám, při čísle 49% (rok 2009) rozvodovosti v ČR, zdají nepochopitelný. Ale pro společnost, která na slova ,,ženská emancipace" odpovídá ,,džihád“ - je to CESTA DO PROKLETÍ. Možná, že je kráva Umay, možná je debilní její rodina. Záleží na vás, ale každopádně tenhle film nenechá nikoho v klidu. Ať už jste či nejste Turci. TRAGÉDIE PLNÁ LÁSKY A NENÁVISTI. Co k tomu dodat. Snad jen ,,jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ...! Silný zážitek, ale Incendies se mi líbilo víc! (Možná proto, že je víc filmovější...). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zejtra mám svatbu s Turkem. (Nejmenuje se Roman a nechytá za Český Budějovice). Je to Ebuzet Atalan (?) a je z Ankary (?). 2.) Přemejšlím, jestli by fungovalo manželství ,,na dálku“ s Turkem (myslím to vážně – toho hokejistu nechte bejt!). 3.) Nevím, jaký problémy vedou ke zničení obyčejný turecký rodiny. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Cizinka nesoudí, ale ukazuje. Ale i jen tím u většiny Evropanů vyvolává soud a po tomhle filmu si snad každý musí říct, že tohle do naší civilizace postavené na anticko-křesťanských základech zkrátka nepatří. Jenže zároveň pokládá otázku všem zarytým odpůrcům (včetně mě) islámské migrace do Evropy, jestli máme právo se k těmto obětem zvykového teroru otočit zády. Ještě před dvěma hodinami bych řekl "ať si tam zůstanou, do toho nám nic není". Jenže teď nevím. Zavrtalo se mi to pod kůži a nevím co s tím. Co se konce týče, tak ten budu vydýchávat ještě hodně dlouho. 90% ()
Tradice je svině. Nejednu otázku k zamyšlení nabízí tohle drama, které neodsuzuje a nepodsouvá konkrétní názory tvůrců. Je tak na divákovi, jak se postaví k látce, ve které jsou zákony turecké komunity tvrdé a neměnné, i když je manžel hlavní hrdinky násilné hovado. Křehká Umay se tak rozhodne pro cestu svobodné matky, jenže snaha o emancipaci má zostuzující vliv na celou její rodinu žijící v Berlíně. Sebezničující pokusy (s trochou citového vydírání ze strany tvůrců) o kontakt s rodinou tak vedou k neodvratnému konci. Dialogy jsou k věci, herci jsou typově přesní, mimika Sibel Kekilli pak naprosto výborná. Kompaktní a stále aktuální záležitost rakouské „Fatih Akin“.. ()
Ja som čakala neskutočnú pecku, takže som bola trošku sklamaná. Film má veľmi pomalé tempo, čo mi nevadí, príbeh, ktorý som už možno niekde videla, čo mi tiež nevadí. Vadí mi to, že mňa Sibel Kekilli vôbec neohromila svojim výkonom. Niektoré scény veľmi dobré a parádna muzika, ale veru dnes len 3,5* ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (1)
- Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)
Reklama