U nás si tykáme, miláčku

Ano, opravdu ulítlé téma, originální, tragikomické i hlubší. Všichni zúčastnění a násilně stmelení mají své osobní životy dost v háji včetně hlavního představitele, který je celkově dost záhadný, já odhaduji duševní poruchu nebo ztrátu vlastní rodiny. Bylo zajímavé sledovat, jak si spoustu věcí v abnormálním uzavřeném prostředí začali všichni uvědomovat a postupně i přehodnocovat a jednat. Závěr filmu byl vtipný i dojemný. Tatínkové, vařte! (21.08.2013)

Tak se mi zase jednou vyplatilo se do programu podívat i na ČT2. Líbilo se mi téma, závěrečná pointa je super, ale co mě opravdu překvapilo bylo, že ,,se na to dalo koukat" - prostě to není jeden z těch filmů, co mají myšlenku, ale žádný spád, špatný střih, špatné herce... Tohle je vcelku ve všech směrech dobré, za to je obrovské plus. Suma sumárum, 4* :) (07.08.2013)

Sociální sonda do života běžných německých občanů napříč generacemi. Každý má svou biologickou rodinu, ale přitom se cítí být sám. Jak se ukáže, model "náhradní" rodiny (navíc poněkud vynucené) fungovat nemůže. Nakonec totiž ukáže čas, že krev není voda a každý má svou minulost, před kterou neunikne. Jako nejaktivnější se ukáže osmnáctiletá Maya, která má nejvíc soudnosti a ví, kdy má odejít. Celkem milý filmek s řadou vtipných postřehů. A ruku na srdce, nemuselo to být zrovna berlínské sídliště... (25.12.2014)

So, Schätzen, das war wunderbar!!! Jak řekl kdysi někdo určitě hodně moudrý.,, Rodinu si nevybíráme, přátelé díky bohu ano." Tak přesně tímhle heslem se náš hrdina nedržel, jinak by nevznikl tenhle film. Film o tom, že když se nudíte, nemusíte si pořizovat medvídka mývala, ale stačí si pouze hezky načórovat famílii podle svých představ a zabarikádovat se s nimi v opuštěném domě. Apropo láska prochází žaludkem, když jim každý den připravíte nějaký dobrý gáblík, začnou vás mít i trochu rádi, poněvadž přiznejme si to, jejich životy na ,, svobodě", tak nějak nestály za nic a o tom je vlastně celý film o uvědomění si, svých životů, které je nejvíc patrné na mama Sofii. Když jste ve vnitř chcete ven no a když jste venku.... Poprvé ve svém životě jsem si ve filmu přála dobrý konec. Mama und Papa mit dem Baby für immer. O to více mě překvapila hodně úsměvná, no spíše až děsivá závěrečná pointa. Film jsem dnes viděla dokonce pro mě v luxusním vydání, s českými titulky, tak jsem si zas po čase nemusela namáhat mozek a dokonce jsem byla příjemně překvapená, že někdy samotné titulky byly výstižnější než originál. Velká spokojenost z celého filmu. (08.04.2013)

Chlapík unese hrstku lidí, zabarikáduje se s nimi v posledním patře starého paneláku a nutí je hrát si s ním na rodinu. Úsměvný snímek s nadsazenou premisou sice na jednu stranu demytizuje instituci rodiny a útulného domova, ale současně oslavuje mezilidské vztahy nesvázané tradičními společenskými normami. (07.12.2010)