Na Chesilské pláži

Příběh Edwarda a Florence vypráví o nutnosti sexuální výchovy nebo tlaku konvencí a očekávání a také o obyčejné osudové chybě, jejích příčinách, důsledcích a nemožnosti ji napravit. Jsou zde vynikající herci (na Ronanovou se dá dívat stále) a nádherný retrovizuál. Škoda že snímek poněkud cenzuruje klíčové sexuální scény. Novela se na plátno podařila převést dobře, smísená s nostalgií a hořkostí. V závěru trochu připomíná červenou knihovnu. (13.08.2019)

Saoirse Ronan mi zde trochu připomínala roli, kterou ztvárnila o 2 roky předtím ve filmu Brooklyn (ostatně zdá se mi, že ta herečka si obecně oblíbila hrát v dobových filmech, a její fyziognomie ji k tomu asi i trochu předurčuje - s tím svým slušňáckým kukučem vyloženě padne do rolí mravopočestných holek před nástupem sexuální revoluce; osobně se mi mimochodem líbí, byť v Brooklynu mi přece jen přišla hezčí). I zde představuje silnou a zajímavou osobnost, která zcela zastiňuje svůj mužský protějšek - její Edward je možná premiant ročníku (jak neustále nepřestává opakovat), ale jinak je to naprostý ňouma, panic a neschopný idiot (navíc z horších poměrů než Florence, jejíž rodiče ji od sňatku s ním odrazovali), a je to on, kdo podle mě v rozhodující scéně na pláži selhává. Vlastně mi přijde s podivem, co na něm ta Florence od začátku viděla (přeneseně i doslova, protože Billy Howle je podle mě neobyčejně ohavný, a nechápu, že se někdo takový mohl uchytit u filmu). Vlastně musím říct, že mi ten námět filmu i jeho zpracování se všemi těmi retrospektivními prostřihy přijde nepříliš zajímavý, a asi bych si ho víc cenil, kdyby nevznikl v r. 2017, ale už v době, v níž se odehrává; na druhou stranu jsem dalek toho kecat McEwanovi do toho, jakou látku si volí pro své knihy (tuto vydal v r. 2007) a svým způsobem mi je sympatické, jak jde On Chesil Beach proti současnému proudu a přichází s tématem, které může na řadu lidí působit nezáživně, až nepochopitelně - občas podle mě neuškodí si připomenout, jak moc se časy změnily v přístupu (nejen) k předmanželskému sexu. (12.05.2019)

Práca s klišovitým tlachaním a hra s hereckou chémiou. Scenáristovi zuby nech sú vylámané. Sledujeme intímny príbeh vývoja milostného vzťahu mladej dvojice na začiatku šesťdesiatych rokov vo Veľkej Británii. Základom príbehu tu síce je ľudská naivita a impulzívnosť, flashbackové sekvencie ale trpia ich nadbytkom, čo vývoji vzťahu uberá na opodstatnenosti, ide sa po masle, ale osobnostne to úplne nezapadá a to bohužiaľ tým nešťastným spôsobom. Posledná zhruba štvrťhodina ublíži výslednému dojmu najviac. Autori miesto striedmeho zakončenia, snímku z nepochopiteľného dôvodu rozbijú pridaním zbytočného epilógu. Záver pokračuje na americký spôsob sentimentálnymi čriepkami z ďalších dekád života hlavných hrdinov, miesto dojatia ale budí skôr pocity trápnosti. Film nezachránia prekrásne anglické scenérie či úchvatné panoramatické scény, ani trefná ukážka toho, že počiatok šesťdesiatych rokov v Anglicku zďaleka nebol o Beatles a rebélií, ale o uhladenosti, dekóre a pocte vážnej hudbe. Jednou vetou je to snímka plná anglických kecov ktoré nudia. (08.12.2019)

McEwan sa zrejme utopil vo vlastnom texte, pretože z filmu jasne cítiť, že ide o adaptáciu a z nej by si človek asi odniesol hlbší zážitok a predovšetkým by cítil silnejšiu empatiu s dvojicou. Pôjde ale najmä o to, aký vzťah si vytvoríte k postavám na plátne a to nielen hlavným, ale aj vedľajším. Bohužiaľ musím skonštatovať, že mi v podstate všetci boli nesympatickí, Howle charizmou na Saoirse ani náhodou nemá, ale aj keď sa herečka snaží, jej postavu tiež nie je jednoduché si obľúbiť. Na facku je potom najmä ten zvyšok, ako obe matky, tak sestry, otec Florence je vykreslený ako nepríjemný egomaniak, keďže ho spoznávame najmä pri honení si ega počas tenisu s manželom svojej dcéry. Výsledkom tohto prístupu k postavám je najmä to, že sa mi film občas vliekol. Za výkon Saoirse, skvelú výpravu a občas zaujímavé kamerové kompozície s troma hviezdami nemám ale žiaden problém. (15.03.2020)

Takže o čom to vlastne bolo? O frigidite? Nezáživné a dejovo sterilné až strach. A navyše s plochými, mierne hlúpymi dialógmi (no na nich sa dalo aspoň zabaviť). Zvláštne, že človek čo napíše "Pokánie" zároveň napíše aj takéto "nič". Na druhú stranu treba uznať, že atmosféra sa celkom vydarila - za niečo tak škrobené a typicky britské by sa nemuseli hanbiť ani tí najväčší gentlemani a dámy z čias vrcholného viktoriánskeho obdobia. Aj ten sex stál za to - jednoznačne najlepšia scéna, keď už pre nič iné, tak aspoň kvôli nej sa oplatí film vidieť, pretože niečo tak kŕčovité a perfektne zahrané človek len tak neuvidí. Síce som pochopil pointu, ktorá nebola zlá, ale vzhľadom na ten oceán sterilnej omáčky okolo nej mi to ako terno veru neprišlo - chudák chalan nerozmýšľal, pritom stačilo tak málo, iba podať pomocnú ruku, nič viac... Podpriemer. 40/100 (23.10.2018)