Na Chesilské pláži

Zpočátku velmi jemný film, přesto plný emocí, nabízí po chvíli skoro až (na svůj styl) šokující scénu, jež vše mění a odstartuje novou etapu dvou, do té doby, silně zamilovaných osob. Ona kombinace šosácké puritánské výchovy své doby a frustrujícího pocitu nedoceněnosti v životě i v lásce, k tomu ještě výbušná povaha, může vést k vztahové tragedii, ale naopak i k happyendu, film ovšem nabízí střední cestu, což je na něm asi to nejlepší. Velmi dobře zrežírované a odvyprávěné drama i lehká komedie plná povedených retrospektiv, které vrcholí vzpomínkami ve vzpomínání. Pro mě určitě příjemné překvapení. [Filmový klub Citadela - Litvínov] (27.11.2018)

Téma je to rozhodně zajímavé, ale příběh se dle mého příliš nepovedl. První část byla na můj vkus moc zdlouhavá, prostřední odbytá a závěr možná trošku zbytečný. Hodně linek se náznakem nastínilo, ale nikdy nedošlo k jejich odhalení. Zajímavé, ale chladné a místy zdlouhavé. |kino doma - aerovod| (20.03.2021)

​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17] (09.09.2017)

Jedna věc se musí McEwanovi nechat - jako jeden z mála spisovatelů nepropadá při psaní scénáře podle vlastní knížky velikášství a touze narvat do filmu všechno, proto jako scenárista na rozdíl od mnoha jiných uspěl. A to říkám jako čtenář, který jeho knihy moc nemusí, protože mu přijdou nudné. Což ani zdaleka není případ malého příběhu, který se jedno odpoledne odehrál na Chesilské pláži. První část snímku trochu nudná je - to je přesně McEwan, říkal jsem si, utápí se v retrospektivách, byť důležitých, a zatímco Edwardova sexuální frustrace roste (taky vám Billy Howie připadá tolik podobný Eddiemu Redmaynovi? Asi je to tím účesem, nevím, ale po zhlédnutí traileru jsem se musel přesvědčit, že to není on), roste i divácká frustrace s na první pohled nedůležitými odbočkami. A k tomu ta autorská ironie, McEwan Edwarda vykoupe v trapnosti a fakt ho nešetří, až mi ho bylo líto - vysmějou se mu číšníci, nemá se komu svěřit se svým úspěchem, nervozní upjatá novomanželka, zaseknutý zip na jejích šatech, a to všem katastrofám není zdaleka konec... Druhá část ale dostává grády. A ta mozartovsky dokonalá hudba! Přestože se úplně poslední scéna vlastně dala předvídat zhruba 45 minut dopředu, stejně mě dostala a dojala (za to ta čtvrtá hvězda při zdejším hodnocení). Do té doby dost chladná a odosobněná režie umožňuje prožít si Edwardův smutek naplno. Přiznám se, soucítil jsem s ním. Hlavně proto, že to je po Lady Bird další film, který opět doložil mou platonickou lásku k Saoirse Ronanové, A to se mi přitom fyzicky vlastně nelíbí. Zvláštní. Zvláštní stejně jako frustrované odpoledne Chesilské pláži. Holt má předmanželskej sex smysl. (12.10.2018)

Pomalu plynoucí a pomalu zpětně se odhalující příběh se spoustou přírody a přes to, že se ve snímku objevuje hned několik vážných témat se poměrně dlouhou dobu dařilo udržet zvláštně poklidnou atmosféru. Povedlo se zpracovat hned několik témat tak, aby každému bylo věnováno dost prostoru a aby byla probrána dostatečně do hloubky. Méně je někdy opravdu více. Rozumím ale tomu, že ne všem musí nutně tohle pomalejší tempo sednout. To, co drží film pohromadě jsou herecké výkony Saoirse Ronan a Billyho Howlea, oba byli opravdu skvělí a právě kvůli pomalejšímu tempu věřím, že by se člověk mohl při ne tak dobrém obsazení začít snáze nudit. Za mě to jsou slabší čtyři hvězdičky. (03.01.2019)