VOD (2)
Obsahy(2)
Sirota Dorotka vyrastá u svojej tety a strýka na ich farme v Kansase, kde žije jednotvárny a obyčajný život, sníva však o úplne inom svete, až ju raz tornádu spolu s jej psíkom Totom odnesie do zázračnej krajiny Oz. Až tam zistí, ako jej rodina chýba a chce sa vrátiť späť k svojmu bežnému životu. Spolu s novými priateľmi sa vydáva do Smaragdového mesta, kde žije mocný čarodejník z krajiny Oz, ktorý by jej mohol pomôcť vrátiť sa domov. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (317)
Pohádka, která si ve své době na sebe jen tak tak vydělala, ale rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Sice mu můžu mít za zlé, že díky tomuhle filmu vznikaly další muzikálové filmy, no asi se to lidem líbilo, když to funguje dodnes. Pohádka je sice jednodušší, ale zase bylo příjemné se dívat na propletenost kouzelného a reálného světa. Normálně bych se na to asi nekouknul, ale Pogo mi otevřel vrátka a konečně jsem slyšel, z kterých pasáží z filmu si bral zvuky. :-) ()
Na začátku jsem vážně žasnul nad nadčasovostí, kterou příběh nabízel, byl sjem okouzlen zemí Oz a celou výpravou a kamerovými triky, ale po půlhodině uječených písniček, přepálených barevných papundeklových kulis a otravné Dorotce jsem si to znechutil tak, se přes dvě hvězdičky nehnu. Beru, na svojí dobu je to opravdu klenot, ale ta američnost mi dělá v puse opravdovou nechuť, brrrr.... ()
Jestli Čaroděj pro mě něco skutečně symbolizuje, tak je to téměř vrcholná míra papundeklového a kostýmního nevkusu, který jsem odjakživa nesnášel. Mlaskálkov nebo postava Lva mě dodnes dovádějí k zoufalstí. Ale je to ryze osobní záležitost, na svou dobu je to naopak trikově a technicky velmi zdařilá věc. Po hudební stránce trpím podobně jako u těch kulis, snad mimo povedené ústřední melodie. I ne moc zdařilá kreslená verze z r. 1982 je mnohem pohádkovější, méně moralistická a bez přestárlé Dorotky. Zcela jinou zemi a atmosféru vykresluje volné pokračování Return to Oz z r. 1985. ()
V roku 1900 napísal americký spisovateľ Frank Lyman Baum titul "Čarodejník zo zeme Oz" (The Wonderful Wizard of Oz). V Spojených štátoch amerických sa táto rozprávka dodnes teší obrovskej popularite. Ja som však Slovák a prečítal som si ju len nedávno, vo veku štyridsať šesť rokov. Takže zrejme preto vo mne nevzbudilo toto dielo nijak nadšené reakcie. No povedal som si, že si pozriem niektorú jej staršiu filmovú adaptáciu. Siahol som muzikálovej verzii z roku 1939. Avšak ani filmové putovanie Dorotky z Kansasu a jej troch podivných kamarátov po fantasmagorickej krajine Oz ma neohúrilo. V mnohých detailoch sa to aj dosť odkláňalo od literárnej predlohy. Technicky to bolo na svoju dobu kvalitne spracované a i niektoré piesne boli dobré, no ako celok to na mňa pôsobilo rozpačitým dojmom. *** ()
Stejně jako se Cimrman pídil po ztrátě třetí věty, tak i já mám chuť po zhlédnutí Oze zjistit, kam že se poděla scéna s houbičkami, které musela Dorotka někde před svou výpravou za "duhu" pozřít. V tomhle jejím chemicky vysněném světě plném barev se nejspíš lehce zapomíná na ostražitost, protože jak jinak si vysvětlit její touhu spřátelit se s bezmozkem číhajícím na svou oběť v poli, s chlápkem ze železářství mávajícím všude kolem sebe sekerou nebo uprchlým pacientem nějakého místního ústavu, neboť koho jiného by napadlo převlíknout se za mluvícího lva uprostřed lesa. Ale třeba je tenhle film opravdu tak nějak blbě hravý, plný dětské radosti a naivity a tu metaforu tam vidím jen já .. ()
Galéria (169)
Zaujímavosti (190)
- Judy Garland sa ako Dorotka dostala aj na americké poštové známky. [Zdroj: mysticstamp.com] (krasomama)
- Zemi Oz stvořil americký spisovatel L. Frank Baum už v roce 1900 a objevila se celkem ve 20 románech. (Cherish)
- Občas to Judy se smíchem přeháněla. Scéna, když potkává hrozivého lva, který se rozpláče, když mu jednu vrazí, se točila desetkrát. Bert Lahr, hlavní komik filmu, sahal hluboko do pokladnice svého kabaretního umění, takže se Judy pokaždé rozesmála. Nakonec to Fleminga přestalo bavit. Dal Judy pohlavek a poslal ji pryč. Judy se za chvilku vrátila a výsledek, který vidíte na plátně, se odehrál v klidnější atmosféře. Bert Lahr však mnoho důvodů ke smíchu neměl. Trpěl komplexem z toho, že podvádí svoji manželku, kterou přechodně postihla duševní choroba. Rok na to se oženil se svou dlouholetou milenkou. Margaret Hamiltonová měla také osobní problémy. Před časem se rozvedla a pokoušela se vychovávat svého malého syna. (Wences)
Reklama