Neviňátka

Film je sice stylizován jako horor, ale jeho podstata tkví ve viktoriánském potlačování sexuality, jíž propadli oba dva mrtví milenci (a jíž se tolik bojí nová vychovatelka). Jiní autoři ovlivnění psychoanalýzou a surrealismem by byli odlehčenější a vtipnější, tvůrci Neviňátek jsou bergmanovsky temnější. (11.11.2010)

666.komentář věnuji příhodně černobílé duchařině, která má dodnes zneklidňující atmosféru a podivné tajuplné kouzlo. Šerosvitná expresionistická kamera snímá jak nádherné lyrické exteriéry v okolí rozsáhlého sídla - zahradu, louky, jezero, růže, tak i honosné interiéry samotného domu. Světlo svící, petrolejových lamp a krbového ohně rozehrává hru světel a stínů. Nová vychovatelka přijíždí opatrovat dva sirotky s nadějí, že bude pomáhat ze všech sil. Počáteční šťastné chvíle se postupně ukazují jako falešné a předstírané. Zlo počne vystrkovat ostré drápky, dům se nejprve v noci, postupně i ve dne plní podivnými zvuky, zjevují se duchové zemřelých a děti propadají krutým zvrhlostem. Snaha vychovatelky, kterou skvěle ztvárnila D.Kerrová, o nápravu se zdá býti nemožná. (15.03.2012)

Možná zatím nejstarší horor, který jsem měl možnost vidět. Není to vůbec špatná záležitost. Kvalitní herci, na strašení si divák musí vždy počkat, mezi tím se spíše buduje zápletka. Horor od roku 1961 do dnešních dnů ušel obdivuhodný kus cesty. Musím říct, že všechny tyhle starší horory hodně působivě umí pracovat s dětským elementem. Ať už se jedná o Vymítače ďábla, Přichází Satan!, Rosemary má děťátko. Zkrátka poměrně reálně ukotvený příběh. Žádný magor co pobíhá kolem jezera nebo někde v Texasu.... 65% (26.12.2021)

Zatímco se svět oklepával z šokujícího Hitchcockova Psycha, ve Velké Británii vznikl působivý psychologický horor, který dokáže pracovat s atmosférou, i stíny a tmou stejně tak mistrovsky, jako zmíněné kultovní Hitchovo dílo. Neviňátka nejsou klasickou duchařinou, spíš se soustředí na postupné, pomalejší budování atmosféry. Snímek nikam nespěchá, kousek po kousku objevujeme spolu s hlavní hrdinkou v podání Deborah Kerr temná zákoutí gotického panství, stejně jako nám jsou postupně odhalována děsivá fakta o bývalých zaměstnancích. V tomto panství se neprohánějí zástupy duchů, ani na Vás nevybafnou laciné lekačky. Jsou tu "jen" malá "Neviňátka" ve velkém baráku se spoustou místností a dva duchové, kteří mají důležitou práci. Když jsem poprvé spatřila "Ženu v černém" na chodbě, říkala jsem si Proboha, to ne... A ta písnička... Tak se kdysi dokázalo děsit. A nebyly k tomu zapotřebí speciální efekty, znetvořené přízraky, litry krve, ukřičené hrdinky ani šílení vrahové. Tento snímek je precizní ukázkou filmového hororového řemesla. Je inteligentní a důmyslný. Myslím, že jsem ještě neviděla horor, jako je tento. (27.03.2016)

Miluji až idylickou atmosféru starších hororů a The Innocents je skoro až na vrcholu geniality. Již úvodní písnička a záběr dokáže nahnat dost nepříjemný pocit a za mě jde o jeden z nejlepších začátků. Nepříjemný pocit z písničky? Wow, Je zajímavé, že snímek v celé své stopáži spíše než film připomíná divadelní představení. Se všemi těmi přístupy ke kameře apod. a dostává tak naprosto jiný rozměr. I když se ve snímku sem tam objeví krásný hudební podkres, tak valnou většinu scén je film v tichu, což zrovna při scéně na chodbě působí... Brrr... Snímek si s divákem krásně hraje, jelikož svou temnou stránku schovává za krásný barák, za milou pokojskou, za vychované a hodně děti, za poklidnou a až právě idylkovou atmosféru. Lže mu, odvádí jeho pozornost, aby se v několika scénách mohl sakra dobře připomenout. Scénka s Florou v altánku se mnou hodně dobře hnula. Bez digitálních triků, bez strašidelné hudby, bez rádoby temné atmosféry. Jen chůva, holčička a skvělé herecké výkony a jak člověku dokáže pořádně zatrnout! Bravo! Jak přituhuje, snímek už se nasnaží diváka klamat a ten naplno pociťuje onu nepříjemnou atmosféru. A ten konec... Takový závěr filmu se již dnes jen tak nevidí (skoro vůbec). Bravo Georges Auric, Freddie Francis a Jack Clayton! (20.07.2013)