Série(2) / Epizódy(30)
Obsahy(1)
Sejde z očí, sejde z mysli… Ale občas i to, co máme na očích, schází nám z mysli právě tak, a to, co ještě jakoby zázrakem nezmizelo, přesto nevidíme. Týká se to i míst spjatých s našimi dějinami, míst plných síly, jejichž duchovní náboj po staletí přitahoval pozornost předchozích generací. Aniž by šlo o končiny, kde lišky dávají dobrou noc, začínáme k nim mít najednou daleko a necháváme tak postupně vyprazdňovat jejich význam. Mizení tváře domova, to nejsou propadlé silnice a sesuvy půdy po povodni nebo pouze živelná zástavba krajiny konzumem, to je také vytrácení se vztahu k místům, která byla pro naše předky svatá. Svatá nejen ve smyslu výlučně sakrálním, ale zahrnujícím v sobě respekt, respekt k paměti... Cyklus, začínající uprostřed prázdnin, může být inspirací pro ty, kteří teprve hledají trasy pro svá srpnová vlastivědná dobrodružství, v bedekrech si nevybrali a jsou otevřeni tomu, aby se podívali na nabízené lokality, místa a „soumístí“ z nevšedního srdečního úhlu, jaký si zvolili geolog a spisovatel Václav Cílek a publicista Ondřej Vaculík, střídající se dvojice průvodců třinácti díly. Budou nám vyhledávat nečekané souvislosti, nové úhly pohledu na místa domova proslavená, ohrožená, přehlížená i mizející… (Česká televize)
(viac)Recenzie (13)
Videla som iba Loretu na Hájku, viacmenej náhodne, vo zvláštnom vysielacom čase 5.40 (?!) Za 17 minút sa divák dozvie nielen množstvo informácií o danom objekte, ale má šancu aspoň na chvíľu sa dotknúť a precítiť hĺbku a bohatstvo duchovného dedičstva, čo nie je pri iných dokumentoch až také samozrejmé. Vyzerá to, že tvorcom sa podaril vynikajúci projekt, určite by som chcela vidieť aj ďalšie diely. Páčilo sa mi to (1.2.2011). A páčili sa mi aj ďalšie časti, ktoré som mala možnosť vidieť (6.3.2011). ()
Moje hodnocení je zatím předčasné (k 29.1.11). Viděl jsem dosud jen poslední dva díly k Loretě v Hájku, ale to se mi líbilo velmi! Už dlouho jsem nezaznamenal takový komentář na úrovni. Ondřej Vaculík věděl o čem mluví, jeho komentář snese i odborné nároky (např. v porovnání s patetickými divadýlky Lakomého a Sommera v Poutních místech přímo vyniká!). ----------------------- --------------------------- Dnes (2.2.2011) po zhlédnutí dílu "Praha islámská" (což je nesmysl už v samotném názvu) dodávám, že tento díl s průvodním slovem RNDr. Cílka byl myšlenkově hodně pod úrovní Ondřeje Vaculíka. Nesl se v módním globalizačně-pluralitním duchu a snažil se navodit dojem pomocí drobných zajímavostí, jakoby Praha byla někdy islámská či měla by jí za několik desítek let být. Pane Cílku, islám rozhodně nehledá způsob, jak žít vedle sebe (to je jen Vaše představa či přání). Takže, kdybych viděl pouze tento díl, hodnotil bych asi jen dvěma hvězdičkami. ---------------- ---------------- Zároveň jsem zhlédl ještě díl "Mariánská", věnovaný zaniklému poutnímu kostelu Maria Sorg u Jáchymova, zase s Onřejem Vaculíkem, a opět jsem byl velmi spokojen. To mělo hlavu a patu, a hlavně opět zcela korespondovalo s názvem "Mizející místa domova". ()
Vynikající dokumentární cyklus, který nás ve 30 dílech zavede (mnohdy spíše obrazně) na místa, jejichž někdejší lesk notně uvadá. Přesto si tato místa ve většině případů zachovala svůj unikátní genius loci. Pořadem provází na střídačku Ondřej Vaculík a Václav Cílek, přičemž styl obou pánů je v mnohém podobný, ale přesto zcela odlišný. To dává pořadu určitou dynamiku a nehrozí tak upadnutí do stereotypu. Co většinou naopak hrozí, je nutkavá potřeba dané místo navštívit; já osobně jsem si slíbil, že na kostel v zaniklé obci Skoky se někdy musím zajet podívat... to místo je totiž magické. EDIT: Slib splněn, návštěvu Skoků nelze než doporučit ;-) ()
Ondřej Vaculík na pohodu, je vidět jak se tím baví... Bohulibý projekt, Mariánská, Konec pražské periférie, Krajinou zázračného koně, Karlovarský památník zapomnění, Pražský přístav, Koleje zapomnění ve Slavkovském lese, Konec obce Prameny Mizející místa domova ()
Všem, kteří se rádi zamýšlejí nad okolím i sami nad sebou, může být tato záležitost velkou inspirací. Krajina, historie, identita, mentalita a další pilíře našeho národa v širokém kontextu. Díky za tento pořad, pánové. ()
Prakticky každý dokument zasvěceně komentovaný panem Cílkem má svou vysoce nadprůměrnou úroveň.... ()
Sérii hodnotím velmi pozitivně, neviděl jsem - pravda - všechny díly, ale z těch (jedná se zhruba o polovinu) které ano na mě vždy dýchla příjemná atmosféra laskavého vyprávění. ()
Další skvělý dokumentární seriál, který dokáže člověka seznámit s místy, kam rozhodně stojí za to se podívat. A čím dřív, tím líp! ()
Příjemě a zajímavě odvyprávěná historie, popříadě legendy míst, o kterých se málo ví ale jsou zajímavá. Vždy zatoužím navštívit místo, ke kterému se odvysílaný díl vztahuje. ()
Píšu z pozice fanouška p. Cílka. Díval jsem se zatím na tři díly s ním (Pičhora, Kouřim, národní krajina) a nebyl jsem zklamán. Připadá mi to jako výborný formát pro jeho osobitý styl, jako celek to ladí. Jeho publicistika je hodně rozevlátá, mně je to příjemné, právě i díky tomu komplexnímu a citovému přístupu; to by však nestačilo, zvláštní přínos p. Cílka je samozřejmě jeho geologické vzdělání a pochopení pro těžký průmysl, který souvisí s tím, že má blízko k dolům. Vyzdvihl bych například začátek dílu z Pičhory, který nemohu nazvat jinak než furiózní. P. Cílek přichází na nádraží, pochvaluje si, jaké je to pěkné být ve středu ráno na nádraží na výletě a pak ukazuje na jednom sloupu čekárny motivy dekoru egyptského, řeckého a socialistického. Též mě oslovila jeho úvaha o tom, co má vlastně turista z návštěvy míst, která byla významná, ale kde nezbylo nic konkrétního k vidění, protože postupem doby navštěvuji taková místa též docela často a rád. ()
Náhodně jsem chytil dokument o zaniklé vesnici na Manětínsku. Díky tomu, že to není až tak daleko od mého domova, mělo vyprávění své kouzlo. Rovněž to byla zajímavá exkurze, jak může celá klasická severoplzeňská vesnice, kde byl úplně normální život, zpustnout (nebo se spíše proměnit na pár šutrů) za pouhých 50 nebo 60 let. ()
Putování po mizejících a zapomenutých místech naší vlasti. Trochu jiný pohled na věci, které nás obklopují. Na krajinu, kterou procházíme, nebo spíše projíždíme. Zastavení se. A také trocha naděje, že úplně všechno nezmizí, že něco zůstane zachováno, a něco málo i znovuzrozeno. K tomu zasvěcený výklad obou průvodců. Někdy je to možná slabší, někdy zase mnohem lepší. To asi podle místa, o kterém je vyprávění. Nikoho zřejmě nemůže zajímat úplně všechno. Je dobře, že byl takovýto seriál dokumentů natočen. A je dobré se k němu po letech vrátit a porovnat zaznamenané se skutečností. ()
Inteligentní průvodce upozorňuje na místa náboženská, průmyslová i přírodní, která semlela doba. Mnohdy je to dost tristní pohled. ()