Hobo with a Shotgun
Hobo with a Shotgun
Hobo with a Shotgun
Hobo with a Shotgun
Hobo with a Shotgun
Réžia:
Jason EisenerScenár:
John DaviesKamera:
Karim HussainHrajú:
Rutger Hauer, Gregory Smith, Robb Wells, Molly Dunsworth, Brian Downey, Jeremy Akerman, Nick Bateman, Jason Eisener, Sam Tarasco, Tim Dunn, Rob Cotterill (viac)Obsahy(1)
Ďalší projekt založený na Grindhouse traileri s rovnakým názvom. Príbeh sa odohráva v blízkej budúcnosti, kde zákon so spravodlivosťou podliehajú zločinu a násiliu. Proti skorumpovanému policajnému štátu sa postaví jeden bezdomovec s brokovnicou, ktorý na ceste za spravodlivosťou postrieľa zopár skorumpovaných policajtov, pedofilného Santa Clausa a mnoho iných chrapúňov. (ČSFD)
(viac)Recenzie (288)
Až příště vylezu z Tesca a přistoupí ke mě nějaký vagus s žádostí o cigáro, vrazím mu do ruky celý pakl, nadšeně se s ním podělím o půlku nákupu a budu doufat, že má rád Dobrou mámu, taveňák pro juniory a mraženou brokolici. Nic jiného mi totiž děcka nežerou. Triumfální návrat Velkého blondýna s černou brokovnicí, který ukázal Quentinovi, že i Auto zabiják nemusela být taková nudná sračka! ()
Devadesát minut trvající grindhousová onanie s ultimátním vyvrcholením. Napodobit osmdesátková béčka se příliš nepovedlo - snad žádné totiž nebylo tak zábavné a tak odvážné jako Hobo. Eisener jde v některých scénách naprosto za hranice toho, co je běžné ve filmové produkci vidět - (spoiler) upálení několika dětí ve školním autobuse (konec spoileru). Film jak z jiného vesmíru a Hauerova životní role. A to jsem se na něj paradoxně ani moc netěšil. PS: Opravdová kvalitní filmařina Hobo není ... ale má srdce. A koule. Edit: Pětihvězdičkové nadšení vyprchalo celkem rychle, snižuju na pěkné čtyři. ()
Chápu, že jsem se u toho měl nasmát, jako třeba u Machety. To byl taky jediný důvod, proč jsem se rozhodl na tenhle film podívat. Jenže na rozdíl od Machety mi přišlo, že tenhle film je neuvěřitelně bez smyslu, nápadu a se vším tím, co se od něj dá čekat. Takže s absurdností, násilím až nad půdu a všude přítomnou krví, která stříká snad i z pampelišky. Tahle bezúčelná hovadina mi ale nepřišla vůbec sympatická, vtipná a už vůbec ne zábavná. Macheta tohle všecko měl a díky tomu mě jeho filmy vážně baví. A to i přesto, že tyhle typy filmů spíš ignoruju. ()
Maniakálně brutální šílenost, která se mi už prostě nelíbila. Krve a ultranásilí je tu už tolik bez nějaké logiky, že to už ani nevyvolává emoce. Je to jen hnusný. Ale Rutger Hauer je furt boží. ()
,,JAKO SUPI KROUŽÍTE KOLEM TOHODLE MĚSTA A RVETE MASO ZE VŠEHO, CO JE NEVINNÉ“..... /// Přišel čas vrátit se do doby, kdy padouši byli nechutní sráči, milující hry, při kterých trpěla hlava (hlavolamy nečekejte – i když…) a mstitelé měli sen, že VYŘEŠÍ všechny PROBLÉMY světa s BROKOVNICÍ v ruce. Totálně odvázaná béčková magořina, plná extrémního násilí s litry červený sračky, která (původně) proudila v lidských tělech, jistě potěší nejen zvrhlé bezdomovce a úchylné publikum. Dokážete se kurevsky odvázat a nebrat všechno zase tak úplně vážně? VÍTEJTE V KLUBU! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych, aby za moji hlavu někdo nabídl všechny děvky města. 2.) Říkají o mě, že jsem bezdomovec nesoucí spravedlnost. 3.) Často přemejšlím, jak bych vypadal s ustřeleným ptákem. 4.) Mám klacek (ze dřeva…) obalenej žiletkami. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ * ()
Žel bohu nemohu hodnotit, jelikož jsem si při sledování radši četla chytré a hnusuprosté věci o tom, jak totálně žijeme v době rozpadu Římského impéria a vše je v naprosté prdeli. Poněvadž těch cca 20 minut, co jsem z celého tohohle žůžo bomba super společensky kritického eposu pochytila, patří spolu s 2 girls 1 cup a podřezávanými americkými vojáky k mým nejotřesnějším vizuálním zážitkům a Raven mě navíc nadšením z filmu neustále mlátil, je jen malá naděje, že si to ještě někdy zopakuju. Vždyť už teď se v noci kvůli těm 20 minutám probouzím s pláčem. ()
Tohle je Kulervoucí Nářez! Až mě udivuje, že tenhle fim nedostal Podtitulek HOROR! Opravdovéj Masakr!! Spousty krve, Střev, Šlapek ! V tomhle filmu je vlastně vše, na co si vzpomenete a je špatné! Nazval bych to Město Hříchů! O 2 třídy vyšší než Grindhousovej Father´s day! ()
Podobnost s Rodriguezovm "Machete" se nezakládá pouze na genezi filmů, ale především na tom, že se oba sice tváří jako rozjařilý brak, ale současně jsou to sofistikované projekty reflektující své kořeny a stylové inspirace. Ve světle celovečerního "Hobo with a Shotgun“ se nabízí přehodnotit i samotný původní fiktivní trailer, který působil jako hypertrofovaná hysterie na hraně tromácké karikatury a fanovské parodie pokleslých žánrů. Po rozvinutí jednotlivých pasáží ve filmu se ukazuje, že již v trailerovém předobrazu tlouklo pod rozjíveným povrchem srdce důsledné reflexe exploatace. Samotný výchozí nápad dokonale intenzifikuje bulvární povahu exploatačních filmů, které v základu představují filmový jedovatý plivanec na neduhy své soudobé společnosti: Titulní bezdomovec tak zastupuje starý řád a hodnoty vůči modernímu kapitalismu, jenž se vyznačuje touhou po intenzivní zábavě jako vyvážení tlaku v zaměstnání. Hrdina tudíž zburcuje masu, aby se postavila proti svým hmotným i morálním vykořisťovatelům. Film dramaturgicky přesně servíruje žánrové atrakce jako jsou bezuzdné násilí, prostinké motivace (snem hrdiny je mít vlastní sekačku na trávu, coby symbol štěstí tymolínové rodiny ve stylu 50. let), patetické repliky a doslovný apel (vedle vrcholného hrdinova monologu k novorozeňatům také motivační řeč hlavní hrdinky k mase a burcující závěr). Eisner vytvořil na debut překvapivě koherentní dílo s vlastní mytologií a vnitřní kauzalitou, která důmyslně recykluje prvky osmdesátkových populárních braků, videoher a komiksů. Do technicolorového fetiše zahalený styl evokuje skladbou, rámováním i barevnou paletou panely starých amerických mainstreamových komiksů s jejich výrazně vychýlenými postavami v rámu obrazu a jednoznačně čitelnými grimasami. Domnívám se, že se "Somrák s brokárnou" nezařadí po bok klasik jako "Riki-Oh: The Story of Ricky" či "Braindead" na pantheon „splatter-festů“, ale to jen proto, že je příliš subtilně sofistikovaný a namísto násilí se vyžívá v excesivnosti svého světa. Rozhodně se však jedná o jeden z vrcholných snímků aktuální nostalgické obrody filmového braku a exploatace. ()
Drsný, temný a pološílený béčko s kurva homelessem co dělá pořádek v kurva špinavym městě. Flipnic pravil, "výstřel do prázdna", a s tím já celkem naprosto souhlasím. Něco málo unikátního v tom bylo, ale že bych našel něco extra, nebo to bylo celkově dobrý, to prostě ne. Dívatelný, to ano, ale od podivně filtrovanýho obrazu, přes amatérský ražení až po iritující záporáky... prostě průměrný grindhouse nového tisíciletí. A kde se tu vzala všechna ta láska, to je mi trochu záhadou. ()
No není to zas kdo ví co ... Taková jako by Tromácká "uhlazenější" šílenost, u které jem se ani nesmál, ani mne to nějak zvlášť nepobavilo, ničím nezaujalo ... Prostě naprostej "výstřel do prázdna" ... Nevím .. asi jsem už viděl dost, aby mě tahle věc nějak víc dostala či zabavila ... Žádná oslava grindhousevejch věciček se nekoná, na to má Hobo malý koule ... Dělá se z toho víc než to je... Pro běžnýho diváka asi nářez, ale pro mě bohužel fakt nuda ... ()
Gigantická porce gore a splatteru. Hobo with a Shotgun coby oslava starých grindhousů se mi přesně trefila do vkusu a nálady. Příběh je hodně v ústraní a slouží pouze k zámince, aby co nejvíc lidí mohlo chcípnout tím nejbrutálnějším způsobem. To mi vyhovuje. Většina postav jsou buď vrazi, psychopati nebo úchyláci (často všechno v jednom) a efektivně končí před hlavní Hauerovy brokovnice. Film se teda s ničim nesere, jednou jsou to vystřelené mozky a vyvrhnuté vnitřnosti, podruhé nevinná děcka spálená ve školním autobusu. Je to krvavý, brutální, místy vtipný a rádoby dojemný. Takhle nějak má vypadat poctivý trash. ()
Stane-li se svět místem, kde se nedá spořádaně žít, tak by měl někdo povstat a samozřejmě to bude ten, který nemá co ztratit. Navrhuji tedy řešit korupci v naší lehce prohnilé zemi rozdáním zbraní mezi bezdomovce. Někteří je jistě rychle smění za krabicové víno, ale třeba se najde jeden, který vyvolá jatka na správných místech. Konečně vidím světlo na konci tunelu a přestože k uspokojení mých filmových choutek není potřeba několik cisteren krve, tak mi nedělá problém zafandit sympatickému Hobovi při jeho čistce. ()
Záměrně znetvořený svět, vykreslení morálního úpadku společnosti je zde pořádně přitaženo za pačesy, avšak i v té vší špíně se najde jeden somrák, který vytáhne pořádnou brokárnu a "krví a železem" pročistí (kamerovými filtry) potemnělé a zarudlé ulice. Krev a brutalita jsou předimenzované, mrzí mě však, že hlavní postava je plná nudných klišé. Nadsázku v samotném bezdomovci jako spasiteli cítíme, ale věcem, které pronáší se vyhnula obloukem. Největší problém mám s celkovým béčkovým zpracováním, chápu, že dějová nedotaženost/nekomplexnost, jedoduchost, amatérskost apod. je záměrná, neboť film odkazuje na exploatační filmy 70. let, blabla, jenže tohle neutáhne celou stopáž. Film je nevyrovnaný, má nudní místa, odfláknutý scénář, zkrátka není dobrý v ničem, necítím tam vtipnou satiru, nebavil jsem se, naopak na něj vzpomínám spíš s nepříjemnými pocity... 5/10 ()
Tohle byla fakt šílenost, někdy jsem nevěděl, jestli ty dialogy jsou myšlený vážně nebo jestli jsou tak stupidní schválně, obzvlášť skvělý bylo, když Hauer o nějaký kurvě prohlásil, že je chytrá holka a měla by být učitelka, to mě dostalo do kolen a na konci ten proslov o houmlesácích byl taky extra parádní, to prostě nemělo chybu, ale řek bych, že to jednoduše bylo celý natočený jako sračka schválně, už jen ty strašný krvavý jatka na každým rohu byly absurdní, fakt téměř každej v tom malým městečku byl nějakej kriminálník, uchylák nebo pasák, včetně policajtů a byli tak brutální, že by se i kdejakej gore horor za to nemusel stydět, střevo sem, střevo tam, hlava sem, hlava tam a to ještě nasranej houmlesák Rutger Hauer, co evidentně nemá rád utlačování, nevyfasoval brokovnici, když se tak stalo, to se hned musel mít na pozoru i pedofilní santa, co si ho honil u školy a samozřejmě ani ostatní sráči nezůstali ušetřeni a Rutger je stihnul všechny rozstřílet snad za 5 minut čistýho času. Něco takovýho se fakt nevidí každej den. ()
Tromárna jak se patří. Škoda jen, že tromárny nesnáším a mnohem radši bych další PŘÁNÍ SMRTI. Tak třeba příště. Eisener má ale slušnou zásobu zvrhlých nápadů a za to má ode mě bod. ()
Trochu mě to naladilo na nějaké akční dobrodružství, na příběh vegeťáka, kterej chytne příležitost za pačesy a zjedná ve své čtvrti pořádek a ukáže lidem, že i vegeťákům není lhostejné prostředí, ve kterém žijí. Inu, ono o to tak nějak asi šlo, ale trochu jinou cestou, než jsem zrovna chtěl a na to brutální, ale opravdu brutální vraždění jsem si nemohl ne a ne zvyknout. A v momentě, kdy pičus pižlá krásce hlavu, jsem si řekl, na co to sakra čumím. Navíc opěvovaný comeback Rutgera Hauera? Sotva, lidi. Moc toho nezahrál, jen nechal trochu působit své charisma. Přál bych mu nějakou pěknou charakterní roli. Možná se dá na tento počin koukat s nadhledem a zvrhlou tolerancí, ale toho se mi zrovna nedostávalo. Slabší 2 hvězdy za občasný ušklebek, nezvyklý podiv a středně akutní nutkání k vomitismu. ()
Na okenu jezdící Rutger, co spí pod kartonem od LCD vs. sadistická rodinka kolem Cristiana Ronalda s bruslemi! Zní to divně a taky to divně vypadá, ale co taky chcete po druhém filmovém zhmotnění fake traileru z Grindhousu? Eisenerův krvavý, střeva rozvěšující exploitation s disco příchutí nechal skrupule doma na kredenci (viz.sežehnutý obsah žlutého prostředku hromadné dopravy), ale přitom nedokáže souvisleji bavit ani diváka toužícího po morálním úpadku. To, že sociální podtext vymetání korupce, násilí a bezcitnosti je tam spíše z donucení, vůbec nevadí, ale co schází, je lehkost nadsázky a hlavně momenty stavící Hoba na potenciálně možný piedestal kultovnosti. I když, jakmile začal ne dvakrát štíhlý houmles Hauer poprvé úřadovat na ulici s Remingtonem za doprovodu Colombierova motivu z L´Alpagueur, zamáčknul jsem slzu dojetí.. ()
Na TROMA STYLE príliš vyleštené , ku GRINDu by som to neprišívala ani omylom. White ( sako ,auto ) vs. Black ( houmlesák a kanál dekel , ako golier ). Je zrejmé , že Rutger svoju " tired " návratku zvládol na výbornú , ale ani tá poctivá červeň / trendový manuál / odpozeraný killing a tento x ani gore , to nad tú 3ku nedvihne. Popcorn na pomerne silnú tému. Čo sa týka úpravy grindu , Eisner si to musí odmakať( ihličnany nestačia ), prípadne zaklopať na dvere s menovkou R.R. Inak ale faynové . ()
Podobne ako v prípade "Machete", aj veselý Grindhouse trailer "Hobo with a Shotgun" sa dočkal celovečerného spracovania; a to vcelku slušného, ktoré sa pri ostatných Grindhouse projektoch posledných rokov nemusí vôbec hanbiť. Príbeh tuláka, ktorý v prekriminalizovanom, zvrátenom meste berie do rúk brokovnicu a ide robiť poriadky je skvelou, brutálnou, svojskou a krvavou jazdou, ktorá síce nie je tak prepracovaná ako keby sa s tým vyhrali Rodriguez či Tarantino, no hlavne zásluhou 67-ročného Rutgera Hauera ide o podobný nášup ako Machete. Treba však povedať, že oproti nemu je to počin trochu vážnejší; ubudlo čierneho humoru a úlety nahradili skôr kruté scény. Tiež mi pri pozeraní občas chýbali nejaké známejšie tváre, ktoré by to oživili vo vedľajších úlohách, napr. taký Michael Madsen by tu ako niektorý zo záporákov pasoval určite lepšie než pičusi, ktorí tu boli. Technicky je to spracované na už tradičnej Grindhouse úrovni, takže sa nie je na čo sťažovať a ľudia, ktorí vedia do čoho idú si film pravdepodobne užijú. Obdobne ladený príbeh bad-ass-motherfuckera; Machete sa mi však páčil o kúsok viac. ()
It´s fucking epic. ____ 1, Exploatace jsou odjakživa rozkročený přesně mezi uměním a oficiálním diskurzem, proto není většího prohřešku než dát do kupy chytře se tvářící exploataci-midcult, nebo se opřít o silné studiové zázemí. Když si zrekapitulujeme druhou polovinu dvacátého století z hlediska kinematografie, vidíme umění v 60kách, exploatace v 70kách a nastupující institualizaci v 80kách. Určitým měřítkem toho, že nedošlo mixnutí exploatace něčím závadným, dává čas, kdy může být nasazena v televizi. Tarantinův grindhouse unese 20:00, Rodriguezův 22:00, kdežto Eisenerů až 0:00, tudíž vychází z klání i se silnějšími soupeři jako vítěz. Postmoderní Tarantino upadl do nepříjemného paradoxu znalectví a citací, který ruší samotný princip nekompromisně bulvárních exploatací a obrací je k umění, k tomu, co označují Francouzi merde en bas de soie (doslova „lejno v hedvábných punčochách“), zatímco jeho moderní, méně poučený, a tudíž exploativnější kamarád Rodriguez je až příliš v zajetí studií. Z úplně jiných pozic vycházejí autoři stojící za Bezďákém s kulovnicí, jimž nešlo o další parodii či imitaci, o další retro-style tribute nebo reflexi posílenou mikrofony v záběru, chybějící cívkou a škrábanci na filmu, ale o poctivou, nepřikrášlenou, postaru vyrobenou exploataci, která tak trochu jako kdyby přicestovala přímo ze sedmdesátek. ____ Na druhou stranu Bezďák s kulovnicí nevyjadřuje jenom povrchní postoje a neláká jen na šokantní podívanou, protože pod jeho povrchem dřímou temné tóny, takže úplně festová exploatace to určitě není – zkrátka je do filmu vepsán jistý sociální komentář periferního povlaku, o něž společnost nejeví zájem. Odehrává se nám tu klasický střet mezi stylem a narativem, kdy styl produkuje senzační, skandální, či kontroverzní obsah, zatímco narativ navzdory absurditě, humoru a krvi nepostrádá jistý komentář dodávající filmu na hlubším smyslu. Na tomtéž paradoxu stojí téměř všechny akční filmy, v nichž se z plátna řine krev a násilí, ale opět v té narativní rovině jsou ty příběhy, podsunující divákům zcela přijatelné hodnoty a vzorce chování, bezvýhradně etické (ochrana slabších, boj proti terorismu, buď vždy uctivý ke svým učitelům a starším ap.). Je docela logické, že lidé kladoucí smysly před rozum setrvávají u negativního pohledu, kdežto hermetici odkojení exegezí vidí mravoučnou rovinu těchto žánrů (opačný příklad nacházíme v HBO seriálu Hra o trůny, kde vidíme zoufalou snahu vykompenzovat uhlazenost, sešněrovanost a zjevně neustálou kontrolou filmu producenty a risk managery krví a sexem – je až komické, jak tu incest a rádoby drsnost vyvažuje jinak nekonečnou přehlídku narativních a příběhových klišé). S tímhle rozdílem mezi stylem a narativem souvisí ještě jedna skutečnost týkající se toho, proč nám nevadí mrtvoly ve fikci, ale v dokumentu s nimi máme problém, ačkoliv jsou v obojím případě zobrazeny téměř stejně – znamená to snad, že vnímáme filmy více přes rozum než přes smysly? Nedějeme si falešné iluze, spíše jsme obětí těch, kteří nám dopředu říkají, v jakém jsme žánru a jak jednotlivé skutečnosti vnímat. Chtělo by se říct, že již velmi dlouho žijeme sny jiných. Komunisté nám dokonce říkali, že jejich sen je naším snem. Není načase, abychom žili naše vlastní sny? ____ 2, Exploatace ovšem nestraší jen 60ky a 80ky, ale poslední dobou čím dál častěji 90ky, jež jsou momentálně jejich nejhrozivějším nepřítelem. Největším prohřeškem proti zákonům exploatace a skutečně skandálním faux pax by totiž byla jejich infiltrace 90kami, tj. nástupem počítačů a internetu. O tom, jak se kulometným střihem zachvácená a zesubtilněná kinematografie někde na konci devadesátých let přesunula z kolize v záběru do kolize záběrů, kterých se díky levnému digitálnímu natáčení naseká nehorázné množství, a co udělal s filmy digitál, vypovídá konfrontace parníku z Fitzcarralda a korábu z třetích Pirátů v Karibiku. V rámci natáčení filmu Fitzcarraldo proběhlo skutečné přesunutí lodi přes obří kopec, naproti tomu ve třetích Pirátech se koráb pohyboval po krabech a celé to působilo, nehledě na umístění v posmrtném očistci, dosti snově a neosobně. Obraz těžce zápasícího parníku, který putuje přes vrcholek hory a zařezává se do krajiny, byl skutečně neobvyklým obrazem, ale poutal k sobě pozornost něčím jiným než prakticky levitující koráb ze třetích Pirátů. Vidíme, že digitální efekty stále více nezobrazují pouze pohyby věcí jako mohutné srážky aut nebo cokoliv podobného. Z ničeho nic jsou digitální efekty spíše estetickým, narkotickým přístupem. Před CGI efekty, které nejednou vypadají jako fake, preferují autoři Bezďáka s kulovnicí skutečný fake, tj. laciné gore gagy zbastlené na place. Přimlouvají se jinými slovy za parníky z Fitzcarralda. Přimlouvají se za zadní projekce namísto klíčování a dokreslovačky před matte paintingem; za precizní skutečné makety nahrazené dnes 3D modely a pyrotechniku, jež byla vytlačena z ekonomických a bezpečnostních důvodů počítačovými postupy. ____ Opět je ale třeba dodat jedno ale, protože tvůrci natáčeli na REDku X (natáčely se jí i Nikolaevovy Lidice) a s počítači má film až podezřele hodně co společného, neboť jestliže divácký prožitek u Avatara zosobňoval návyk na pohyb uvnitř trojrozměrné počítačové hry a Počátek byl zosobněním přepínání mezi různými okny na pracovní ploše počítače a mezi hypertextovými odkazy, tak Bezďák s kulovnicí oslovuje youtube generaci, jelikož každá scéna z filmu by mohla být virálním videem, které uniklo na internet. O to složitější bylo logicky pro tvůrce napříč tímhle virálním cirkusem udržet kontinuitu příběhu a postav. ____ Když kvůli ničemu jinému, tak si to dejte kvůli harpunování lapiduchů ve špitálu dvojicí plechových démonů, kteří přifrčeli do filmu z jiné dimenze odněkad z komiksu. ____ It´s fucking epic. („Proč si to napsal dvakrát?" A já: „Nenapsal."... Chápeš? To byla ozvěna toho It´s fucking epic ze začátku coby narážka na echo z Predátora: „Teda ty máš velkou kundu, teda ty máš velkou kundu.“) () (menej) (viac)