Reklama

Reklama

Johanka z Arcu

  • USA Joan of Arc (viac)
USA, 1948, 145 min (Director's Cut: 100 min)

Réžia:

Victor Fleming

Scenár:

Maxwell Anderson, Maxwell Anderson (divadelná hra)

Hrajú:

Ingrid Bergman, José Ferrer, J. Carrol Naish, Francis L. Sullivan, Ward Bond, Shepperd Strudwick, Gene Lockhart, John Emery, Cecil Kellaway, Selena Royle (viac)
(ďalšie profesie)

Panna, vojevůdkyně, kacířka i mučednice aneb superhvězda patnáctého století. Ingrid Bergmanová v americkém historickém filmu, oceněném dvěma Oscary. Koncem dvacátých let patnáctého století zmítá Francií již téměř sto let trvající válka s Anglií, jejímiž důvody jsou spory o územní državy i o následnictví francouzského trůnu. Anglická vojska okupují sever Francie a pomalu postupují dál na jih. Negramotná dívka Johanka, dcera zámožných lotrinských sedláků, předstoupí v té době před královského správce s tím, že slýchá hlasy a že se jí zjevují andělé a světci. Ti jí prý zvěstují, že si ji Bůh vyvolil, aby rodnou zemi zachránila. Dostane se až na dvůr korunního prince (dauphina) Karla, který byl legitimním nástupníkem francouzského trůnu, avšak z politických důvodů přišel o dědické nároky. Jana jej přesvědčí o svých viděních a Karel ji skutečně postaví do čela válečného tažení. Díky jejímu nezlomnému přesvědčení se vojsku podaří v bitvách prolomit anglické úspěchy a mimo jiné osvobodit významné město Orléans. Především díky ní je dauphin nakonec přece jen korunován na krále Karla VII. Z Johanky je národní hrdinka. Jenže svůj politický úkol splnila. Pro krále ztratila na významu a Angličané spolu se svými burgundskými spojenci ji považují za nebezpečnou. Její osud je zpečetěn... (Česká televize)

(viac)

Recenzie (26)

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,NEVERTE JEJ, MôJ PANE." ,,SNAŽÍM SA JEJ NEVERIŤ, ALE ZAKAŽDÝM KEĎ JEJ POZRIEM DO OČÍ, MYSLÍM, ŽE HOVORÍ PRAVDU." __ Na svoju dobre veľmi zručne odvedené dielo, ktoré vtedy paradoxne u divákov príliš neuspelo. Ako už predo mnou napísal užívateľ "zorro", Jana z Arku je skôr ,,rýdzou" historickou drámou než akčným snímkom. Tvorcovia nám síce ponúkajú len jednu bitku, ktorá je v podstate aj jedinou akčnou scénou filmu, tá aj napriek tomu, že v nej (prirodzene) veľa krvi špiechať nebude, zaujme viacej svojou dynamikou a prehľadnosťou, čo u mnohých súčasných filmov vôbec nevidíme. Ingrid Bergman je samozrejme ťahúňom celého filmu a jeho hlavnou hereckou osobnosťou a oscarová nominácia bola určite zaslúžená (rovnako tak aj v prípade José Ferrera), predsa len však miestami pôsobí príliš teatrálne, až afektovane. Ospravedlnenie vidím jedine v tom, ako je napísaná postavy Jany, resp. ako na ňu pozeráme dnes. A istým spôsobom treba prehrýzť aj to, že maskéri nemali prílišnú snahu urobiť z 30 ročnej herečky 19 ročne dievča. Film som videl v dva a pol hodinovej verzii, ktorá na mňa pôsobila pomerne celistvým dojmom. Súdny proces, ktorý tu zaberá celú 1/3 deja ma vôbec neunavoval, i keď nemôžem povedať, že miestami by som niečo vystrihol a inde zase prilepil. Spomeniem napr. časť, kedy sa Jana modlí v chráme a v nasledujúcej scéne ju už vidíme spútanú a zadržiavanú vojakmi, pričom samotný akt zajatia ostal zabudnutý ktovie kde. Avšak ako som už naznačil, vo výsledku nie je Flemingova verzia nijako zlým dielom, z doterajších mnou dvoch videných verzií (obe z roku 1999) je toto pre mňa zatiaľ najvydarenejší pohľad na príbeh známej svätice. (16. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Divadelní hru Jana Lotrinská napsal M.Anderson přímo pro Bergmanovou, hrála se v letech 1946- 47 a pojednává o přístupu herečky k ztvárnění postavy, která ji posléze zcela pohltí. Film je klasickým historickým dramatem (tvůrce hry je spoluautorem scénáře), ubíhá svižně (trochu natahovaná je až poslední třetina), je přesvědčivý v bitevních scénách a andělská Ingrid v nablýskané zbroji by na hradby plné nepřátel pravděpodobně nahnala i zapřisáhlého pacifistu. ()

Reklama

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Spracovanie tejto historickej kolísky udalostí je podobné biblickým príbehom či mýtom pútí veľkého Mojžíša. Od Fleminga by som očakával hlbšiu charakterizáciu Johankinho prerodu k fanatickej vlastenke, priestor a čas na to bol optimálny. Technický potenciál využitý (obrysy, štúdiové zábery, ozvučenie atď.), nie je však vyvážený hybridným scenárom. Dreyerova nemá verzia (1928) je podstatne strhujúcejšia, steny plné démonov i diablove oči v pozadí majú expresionistický kumšt nevídaného rozmeru... nehorázne umelecký počin, Joan of Arc je skôr takou pestovanou akadémiou, ktorá (nepísanou formou) tvorila typológiu schématickosti filmového hrdinu historických eposov starého Hollywoodu. Z času na čas som mal pocit, že sledujem nejakú nemotornú inscenáciu Williama Shakespeara, tak mi pripadali mnohé dialógy, ktorým chýbalo civilnejšie rozčlenenie. Jedným dychom dodávam, že spôsob ako sa od toho odprostiť je mimoriadne náročný a málokto to dokáže. Takže bodujú "len" kostyméri, výprava, doprovodný skladateľ a na kameramanskej stoličke (tradične) citlivé oko Winstona C. Hocha. No a čo sa týka hlavnej predstaviteľky, je to síce stále Bergmanová, ale len sťažka jej toto uveríte. V Notorious sedí dokonale, povedal by som, že najvierohodnejšie. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Na Ingrid Bergman je pekný pohľad aj v chlapčenskom účese a obleku a staré maľované pozadia majú krásne béčkové čaro dávno zašlých kinematografických dôb. Hollywood kedysi rád natáčal takéto dlhé historické eposy s jednou bitkou a množstvom dialógov. Johanka právom nepatrí medzi tie najúspešnejšie spektákle, i keď na plagáte tvrdí, že je tým najväčším. Ústredná bitka pôsobí dnes smiešne a ani v boji s dobovou konkurenciou jej nevýrazné výkriky na hradbách nevyhrávajú. Prvá polovica filmu je bohužiaľ dosť naivne a pomerne nudne natočená, na ten pravý rozbeh si musíme počkať až do plného rozprúdenia intríg a pri slávnom súde sme už absolútne v deji zainteresovaní. Tam to vrie, ale pre mňa je stále táto dejinná udalosť iba konfrontáciou skorumpovanej psychopatickej cirkvi a odvážnej puberťáčky, ktorá to nemala v hlave úplne v poriadku. To nedokáže zakryť ani Fleming, ani Dreyer, ani Besson. Dnes je jej posolstvo politicky nekorektné, tvrdiť, že za slobodu treba bojovať a nie uzatvárať mier, by dnešnou cenzúrou asi neprešlo. Ale po druhej svetovej vojne to bolo v poriadku. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Mně se tohle zpracování nijak extra nelíbilo. Když pomineme skutečnost, že Ingrid prostě na 19 let nevypadá, tak je to snímek, který je vlastně až moc náboženský, i když konec je klasicky kritikou fanatismu s tím, že má děsivé následky. Ani ta scéna upálení tu ale pořádně není. Ne, tohle je za mě jen průměr, který je dán hlavně dobrou kamerou a výpravou. ()

Galéria (55)

Zaujímavosti (3)

  • Poslední film režiséra Fleminga před jeho náhlým úmrtím. (džanik)
  • Natáčení filmu začalo 15. září 1947 ve starých filmových atelierech Hala Roache v Culver City. (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)
  • Film obdržel i speciálního Oscara pro producenta Waltera Wangera, který se zasloužil o přenesení tak významné a známé osobnosti jako je Johanka z Arku na filmové plátno a přitom nebyl porušen její "obraz". (Zdroj: Kniha Charlotte Chandler: Ingrid - biografie Ingrid Bergman). (Pavlínka9)

Reklama

Reklama