Tajomstvo Modrej hory

Okrem pár horrorov nemám s nórskou filmovou produkciou moc skúseností. Tak som si chcel snímkom "Magické striebro" (Julenatt i Blåfjell) rozšíriť obzory. Nóri mi v ňom naservírovali rozprávkovú fantasy o škriatkoch žijúcich v jaskyniach obrovskej hory. Starajú sa o to, aby sa striedal deň s nocou. Mladá princezná Modrá Ruža sa jedného dňa vyberie do sveta ľudí, aby zachránila život svojho otca. Všetko však ešte viac skomplikuje. Bola to pohodová severská škriatkovská rozprávka. *** (13.05.2017)

Takový pěkný, dětský film o trpaslících, kteří mají svoje vlastní pravidla, ale je zde jedna trpaslice, která je chce porušovat, ale vždy s dobrými úmysly. Je to vlastně taková pěkná pohádka, která trochu čerpá z jiné mytologie, ale na druhou stranu je to pořád strašně moc líbivé a je zde jen málo vyhrocených momentů. (18.10.2016)

Vianočná rozprávka z nórskej produkcie. Takúto kombináciu som teda ešte nevidel a preto to pre mňa bol zaujímavý zážitok s peknou melancholickou hudbou. Snímok určený výlučne pre deti, avšak natočený s toľkou dávkou pokoja a nevinnosti, že to vyčarí blaho u každého dospeláka. Veľmi príjemná rozprávka na nedeľné alebo vianočné posedenie. 55 % (14.09.2015)

Sympatická nórska rozprávka, kde je za málo peňazí trochu viac muziky, než by namútili u nás, ale stále nie dosť na to, aby išlo o plnohodnotné kino. Najväčším pozitívom je sympatická predstaviteľka hlavnej úlohy, inak sa dej odohráva v malej jaskyni, jednom rodinnom dome a občas v ďalšej jaskyni. Exteriérové zábery sú síce nešťastne digitálne, ale celkovo to má fajn zimnú atmosféru. Prečo ide o škriatkov, keď majú veľkosť ľudí, je dané možno mytológiou, možno tým, že sa tvorcom nechceli riešiť triky s perspektívou. Na Vianoce bez problémov akceptovateľné. (23.12.2023)

Představuji si, jak za pár let u téhle pohádky dítěti vysvětluji, že sem tam něco štípnout je vlastně v pořádku, zato krást je špatné, tedy ehm, hihihi, v tom něco štípnout jsou červení skřítci dobří. Tohle poučení o životě je ve filmu, který je jednoznačně zaměřen na menší děti z kategorie "to mi poser holý záda". Pokud se na Magické stříbro člověk dívá dětským okouzleným tolerantním zrakem, jistě se mu to líbí, děj má spád, jsou tam neoblbující žertíky, s hrdiny se lze ztotožnit, pokud se na to člověk dívá zrakem hloubavého dítěte, přemýšlí, jak se skřítci dozvěděli o tom, jak moc jejich počínání ovlivňuje svět, jak mohli něco o světě venku vědět, když vylezli sotva přes práh a jak k čertu uzrály první borůvky, když byla pořád jen noc? Nemám dávno pohled ani tolerantního ani hloubavého dítěte, přijímala jsem děj jako jednoduché vyprávění, kde jsem se u mezer v logice bavila úvahami, v jakém věku ten zásek člověk může postřehnout a jak bych to vysvětlovala přiměřeně věku dětského diváka. Magické stříbro je tedy přemýšlivý film svého druhu, to by jeden nečekal. (14.03.2017)