Dr. Jekyll a pan Hyde

Na svoju dobu zrejme dosť odvážna adaptácia, hlavná postava má sexuálne fantázie a spoločensky očakávateľná monogamia s "tou pravou" nie je pre jeho "temnejšie" vnútro zrejme to pravé. Pomalé tempo dáva vyniknúť skvelej atmosfére, triky boli na svoju dobu zrejme prelomové, dnes sa však pozerať v dlších pasážach na zmenu Tracyho podoby je už mierne úsmevné. Ide samozrejme aj o herecký film, Tracy a Bergman berú svoje úlohy skutočne vážne, ostatní nedostanú toľko priestoru vyniknúť. Filmové adaptácie tejto klasiky nie sú radené medzi sci-fi, i keď tu máme ako vedu, tak aj jej fikciu. (09.02.2023)

Dnes nám to tak nepřijde - vidíme prostě tři klasické Jekylly a nejčastěji si prostě pustíme toho nejnovějšího... Jenže zatímco verze 30s měla oproti nedonošené 20s verzi obhajitelný motiv - za těch deset let kinematografie hodně pokročila, především samozřejmě zavedením zvuku, 40s adaptace/remake žádný takový důvod nemá, jde jen o o něco technicky lepší zopakování úplně stejného filmu... Zkrátka typický zbytečný remake, jakých je i dnes plno. Kdyby deset let stará verze neexistovala, mělo by tohle smysl - takhle ale spíš ne. (09.04.2013)

Starší několikrát vzpomínanou verzi jsem zatím neviděl, takže mohu posloužit jen srovnáním s hammerovkou z roku 1960 a kanadským remakem z roku 2008. O chybějících kvalitách nového filmu netřeba psát, ale v porovnání s novějším počinem studia Hammer je tato verze propracovanější, kupodivu trikově lepší (proměnu Jekylla na Hyda si užijeme hned 3x, obráceně tuším jednou), oplývá krásnými ženami. Ale je také možná až zbytečně natahovaná. Spancer Tracy má neuvěřitelně tupý škleb připomínající falešný americký úsměv mého současného šéfa. Přestože hodnotím 4*, není hammerovka o mnoho lepší, jen mě trochu víc zaujala. (25.02.2009)

Výborná verzia ako po režijnej stránke tak po hereckej. Spojením pôsobivej efektnej stránky s démonickým prejavom Spencera Tracyho funguje viac než presvedčivo a neviem, či by oči inej herečky ako Ingrid Bergman dokázali výstižnejšie vyjadriť strach. K tomu fešná Lana Turner v úlohe doktorovej snúbenice. Proste kvalitná verzia po všetkých stránkach (k dokonalosti mi chýbalo mierne skrátenie pridlhého úvodu). (12.08.2005)

Hned zkraje se musím přiznati, že znám jen tuto verzi, takže dle toho tak bude vypadati komentář. Předlohu samoz. znám. Shodou náhod jsem měl před mnoha lety štěstí na zřejmě remasterovanou verzi, takže obraz jako víno (i když u pivaře jako já to nedává smysl:) stejně tak zvuk. Ingrid B. je perfektní (jak ve většině jejích filmů a Spencer T. mi zase těžce připomíná ve své druhé podobě, Oldřicha Nového. Ne vážně. Podívejte se na na pana Hydea pozorně a uvidíte.;-) Samoz. kulisy viktoriánského Londýna jsou moje labůžo, takže tady se nemusím láskyplně moc rozepisovati. Kostýmy též. A i když to nemám na plný počet, neznamená to, že bych tento film bral níže, než jiné čb klasiky ze 40tých let. Já vím, že to tak má býti, ale to jak dopadla kdysi veselá a vitální Ivy Petersonová, mě vždy tak nějak zabolí. Tam uvnitř, kde již skoro po zkur....vztazích...nic není. A pochopitelně scény v boudoiru Ivy, který ji pronajal hodný pan Hyde, jsou na tu dobu, parádní studií čistého filmového psychoterroru. P.s. i když to není morálně správné, tak se vždy hodně nasměji u sequence, kdy pan Hyde ztropí nenápadně v onom kabaretu/hospodě (kde pracuje jako číšnice Ivy) vskutku hromadnou rvačku a zapříčiní (záměrně, samoz.) její vyhazov. No prostě...má to promyšlené, ten pán.;-) Jen ten konec nějak nedomyslel. Škoda. (18.10.2020)