Máme pápeža!

Nejhorší film, co jsem kdy viděl. Je to plný nesmyslných scén, totálně nesmyslných dialogů, dialogů plných absurdit a infaltilních gerontů, co przní chlapečky do análisek, ale vesměs jsou to fajn dědové, co hrajou karty a hazard jako svině, protože proti tomu klerofašistická církev přece NENI. Hrozně rád bych ten film pochcal, co to jde, ale já absolutně nenacházim slov. Nanni Moretti nejen, že je neschopnej režisér, tak je i mizernej herec, protože jeho psycholog je ta nejhorší postava v dějinách nejen filmu ale i lidstva, galaxie, mikrobů, octomilek a Mikuláše Cage. Mimochodem jestli to mělo fungovat jako film, kterej nám řká, že věřící jsou jen pomatenci a dementi, tak to účel splnilo. A propos bych nerad zapomněl na tu nejidiotštější scénu ever - uprostřed Papežského paláce si dáme VOLEjbal a budem ho hrát v pod oknem wannabepapeže, kterej je mezitim ale někde v píči a zastupuje ho tlustej člen švýcarské gardy (jak se tam kurva dostal?), kterej se dívá na geronty, jak hrajou rukejbal. Močka, močka, močka.. Pokud uvidim ještě někdy něco horšího, vrátim se a tutomu filmu dam pět hvězd na féra. (20.12.2012)

, no sláva nazdar výletu! Nový Torqemáda má sice alsheimera a skoro si slintá po sutaně, ale žehnat slaboduchým ještě nezapomněl, takže nic neobvyklého. Hlavně, že samozvaná junta Rudých Klérů zase zapojila přímou linku k Řediteli, milióny vymletých marionet má zase svého vodiče, kotel kudlanek na náměstí Svatého Petra se může posrat štěstím, že už se netopí petláhvema a Moretti evidentně dostal z Vatikánu grant, aby z mocichtivých, intrikánských a manipulativních zmrdů udělal partičku roztomilých, hodných, lidkých dědečků, kteří jsou pouze schopni senilně nakrmit nigerijského patriarchu pikovým králem při ferblu a rozkošně prosmečovat polsko - rakouský blok na síti! A stačí jen vhodný text distributora, že jde o "satiru" a tři čtvrtiny místních mentálů plesají blahem, unisono bučí a Radek99 jako jediný opět chápe onu bezbřehou hloubku této čarokrásné, demagogické a tendenční nudy. Já jednou viděl na Animal planet dokument o tuleních. Když jednoho z nich rdousil lední medvěd, hrozně mi to připomělo Othella. Škoda, že to tu nemá profílek, hrozně rád bych se tam totiž fundovaně rozhovořil o zásadním vlivu severské fauny na Šejxpírovu tvorbu. (23.04.2012)

Po nedávné abdikaci Benedikta XVI jsem usoudil, že nastal nejvyšší čas seznámit se s průběhem konkláve a jako ideální volba se přímo nabízelo zkouknutí filmu, který dle zdejší galerie sliboval divákovo zasvěcení spíše odlehčenou formou. Jak jsem se mýlil... Habemus Papam je excelentně zahrané drama o křehkém člověku, kterého semelou dějiny a v panické hrůze v sobě nedokáže najít duševní sílu, aby zodpovědně vedl stamiliony souvěrců. Michel Piccoli ve své roli doslova exceluje, troufnu si tvrdit, že jednoznačně předvedl oscarový výkon. Nečekaným sparingpartnerem mu byl (aspoň pro mě) dokonalý Jerzy Stuhr. Polský komik, kterého mám z dětství zafixovaného jako přehrávajícího klauna z kultovní socialistické scifi Sexmise, nenápadně vyrostl ve velkého charakterního herce a v Morettiho filmu své schopnosti náležitě prodal. Snad jen pan režisér byl na plátně déle než by se slušelo, měl jsem pocit, že příběh by se bez jeho postavy poměrně dobře obešel, ale to je jen taková drobná vada na kráse, kterou rád odpustím. 9/10 (08.03.2013)

Nanni Moretti je levicový bojovník proti tradičnímu řádu, přesto natočil film, který není pouhou schematickou kritikou katolické církve, jak by bylo možné očekávat (i když jeho názory z filmu jasně patrné jsou). Film je myšlenkově na úrovni, přesto jde o lehčí přístupný film, kde se sem tam dostane i na povedené vtipy. Hlavní motiv celého filmu se točí kolem vyrovnávání se se střetem uzavřené tradiční katolické církve s moderním světem... střetem institucionálním i psychologickým v hlavě nového papeže. Problém papeže s přijetím nového úřadu není pouze v problému přijmout novou roli, ale především v problému s náplní života v církvi odloučené od reálného světa. Ten se sice může zdát na rozdíl od úctyhodného světa církve směšný (reportér italské televize), ale je živější, rozmanitější a i mile bláznivější (divadlo a bláznivý herec). Modernizace odlidštěné církve, na kterou všichni čekají s nadějí, však končí s neúspěchem, kdy se nechtěné, ale dodržované tradice zdají být silnější, než jakákoli snaha o reformu (také volejbalový turnaj a jeho konec). Zároveň režisér kritizuje stádovité chování, a to nejen v církvi (kde je papež v moderní době velkou mediální hvězdou), ale také ve světském světě, který je kontrolován mnohdy neschopnými médii. Režisérova kritika církve však není vedena tradičně povrchním způsobem (rodičovský deficit), jeho kritika je chytřejší a zajímavější. (09.04.2012)

70%.. Nanni Moretti opět potvrdil, že dokáže natočit inteligentní a v tomto případě i překvapivě zábavné drama. Sám sebe obsadil do herecky nejvděčnější role psychiatra, který je konfrontován s pravidly Vatikánu a nově zvolenou hlavou církve v podání herecké legendy Michela Piccoliho. // Febiofest 2012 (31.03.2012)