Krajina večného cyklónu

Lilian Gishová byla představitelkou dívek zkoušených osudem, naivních a čistých hrdinek, které si i přes nepřízeň osudu zachovávaly čisté duše. Spoluprací s Victorem Sjöströmem však našla uplatnění pro mnohem komplexnější herectví a konečně i místo, kde mohla dokázat, co všechno umí. Její hrdinka je jemná, naivní, ale velmi rychle chápe, dokáže se přizpůsobovat a vlastně si nikdy nestěžuje. Spolu se stále silnějším působením větru, který je všudypřítomný, cítíme, že i ona se mění a téměř v závěru se všechno zhroutí. Právě závěr je neuvěřitelně silný zážitek. Viděla jsem kratší verzi a mám pocit, že tomu něco chybělo, takže se na to určitě podívám ještě jednou. (11.02.2023)

Sjöström točit opravdu uměl a mezi režiséry němé éry patřil mezi nejlepší (a dnes patří mezi klasiku). Lillian Gish jsem už viděla v nepřeberném množství filmů, ale převážně u Griffithe, proto je u mě práce se Sjöstömem vítanou změnou. Film má náboj a spád, nenudí. Síla přírody a jejich živlů je vykreslena opravdu skvěle, příběh sám o sobě je navíc skvělým dramatem nejen o lidských vztazích, ale i o vnějších vlivech (zde nemilosrdná příroda) a o tom, kam až nás můžou zahnat. (15.06.2013)

Což o to, nevinná Lillian Gishová hraje výborně, ale jinak ten film už hodně zestárl. Jenom nevím, jestli za to můžou výkony ostatních herců, nebo neuvěřitelně hloupý děj, který postavám nedává mnoho prostoru. Stalo se mi to už u Divergence (ano, vážně tuhle klasiku přirovnávám k young adult blockbusteru), ale nemůžu fandit hrdince, která od samého začátku dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým (vdát se za muže, jehož potkala před týdnem, podle mě nebyl nejlepší nápad ani v době, kdy film vznikl). Atmosféra písečné samoty byla klaustrofobní, ale po chvíli se omrzí a začne to být jednotvárné. (07.04.2015)

Skvěle natočený němý snímek, jemuž bych to stáří z mnohých scén ani nehádal. Victoru Sjöströmovi se podařilo zobrazit citelné zásahy přírodních živlů do už tak dost nehostinného prostředí, které udává posmutnělou náladu a podtrhuje frustraci hlavní hrdinky. Lillian Gish je právem legenda němého filmu, jejíž mimika celé dílo divákům stoprocentně prodává. (19.01.2021)

Holt, treba mu uznať minimálne hudobný doprovod. Vďaka nemu mi počas filmu behalo po rozume, že by mohol byť skôr "slepý" ako nemý. No narozdiel napríklad od Ecce Homo!, tu si pamätám aj príjemný romantický záver. Príbeh sympatickej dievčinky a... vetra.  Vietor je živel dosť podceňovaný. A tento snímok mi prišiel asi trochu preceňovaný. Ale nič to, nejdem proti vetru, dávam tiež štyri hviezdy. (30.04.2023)