Jacobowski a plukovník

Krásná práce. Vinohrady v 90. letech byly skvostnou scénou s neskutečnými hereckými osobnostmi. Menzlova režie Werflova exilového dramatu Jacobowsky und der Oberst (1944) je až nadskutečná. Okolnosti skutečného útěku Werfla do exilu najdeme mmj. v dokudramatu Die Manns - Ein Jahrhundertroman (2001). Uvádění této hry má na českých scénách tradici už od roku 1946 a proto jen málokdo látce nerozumí nebo o ní pochybuje. Preiss, Töpfer a Vydra nejml. jsou geniální. Zajímavé srovnání nabízí americký film Me and the Colonel (1958), což není žádný renonc, vzhledem k tomu, že právě pro americké publikum původně hra vznikla. Časem si samozřejmě ráda doplním i slovenskou inscenaci Jacobowski a plukovník (1990) pro úplný zážitek. (08.11.2023)

Herecké obsazení bylo výborné, někteří herci se sice jen mihli, jako paní Jirásková, ale jinak samá esa a legendy. Nicméně je třeba podotknout, že zde je záznam uváděn jako komedie, ale já bych jej mnohem víc pasoval do role tragédie nebo když už tak tragikomedie. Ale jen komedie? To je pořádný úlet. Jistě, zasmál jsem se, hlavně a převážně suchým komentářům v podobě Jacobowského. Nic dalšího vlastně k zasmání nebylo. Snad to bylo způsobeno dobou, kterou děj popisuje, snad tím, že to byl vskutku dramatický útěk z Paříže s nacisty neustále v patách. Samozřejmě výborný Viktor Preiss tomu dal korunu, ale skvělí byli i ostatní herci. Nicméně tehdejší trend bohužel byl natáčet bez diváků, což se mi vůbec nelíbí. Nemá to pak tu správnou divadelní atmosféru. To mohli natáčet rovnou ve studiu. Viděl jsem už ze záznamu všechny Cimrmany, Sluhu dvou pánů a ještě pár dalších záznamů a s diváky a bez diváků je to obrovský rozdíl. Naštěstí dnešní divadelní záznamy se již provádějí opačně. Každopádně bylo to herecky kvalitní, ale upřímně řečeno jsem nadšený a nějak zvlášť zaujatý nebyl. (05.12.2017)

Úsměvné válečné drama s dobrým textem a dobrými herci !! Potěšil mě sám režisér v epizodní roli řidiče a nezapomenutelná scénka s Pavlem Rímským. Jediné, co mě trochu zklamalo je to, že představení bylo snímáno, jako televizní inscenace ( ateliérovka ), bez diváků. Povšimněte si, jak je to všechno hluché, nikdo se ani nepousměje, ani nezakašle a proto atmosféra představení, nebyla dokonalá, jako u jiných dobrých TV záznamů. A to jen kvůli televizním kamerám, aby mohly být před forbínou a jezdit z portálů :-/ Silná herecká čtveřice Topfer, Preiss, Vančurová a Vydra, však i před prázdným hledištěm dokážou hrát naplno... (25.08.2014)

Herecky skvělé, scénáristicky rovněž. Celkově mě však toto představení nijak neohromilo. Nějak mi zde chyběl, asi silněji podaný příběh, nebo jsem očekávala více humornější stránku. Excelující Viktor Preiss za doprovodu civilního a příjemného výkonu Tomáše Töpfera coby moudrého a klidného pana Jacobowskiho. Výborný part Pavla Rímského v menší roli francouzského četníka. (08.01.2012)

Přimět dobře hrát dobré herce není žádné velké umění. Ale vyždímat z Vydry skutečný herecký výkon, to samo o sobě si zaslouží pozornost. Menzel byl zkrátka skvělý režisér nejen filmový, ale i divadelní. Hra je natolik dobře napsaná, že by mohl být i celkem problém na ní něco zkazit. Menzel výzvu přijal se ctí. Za všechny bych ráda zmínila jeden výtečný režijní nápad. Věčný Žid a mnich spolu nejen putují za spásou, ale jsou k sobě připoutání i dvojkolem, které je nutí k vzájemnému respektu a synchronizaci. Jak krásná symbolika! A na závěr ještě poslední apendix, jenž se týká hereckých výkonů. Všichni hrají úžasně civilně, je to divadelní záznam, ale při sledování si vůbec neuvědomíte, že se hraje na prknech, která znamenají svět. (13.08.2023)