Reklama

Reklama

Ha Ha Ha

(festivalový názov)
všetky plagáty

Obsahy(1)

Dva přátelé vzpomínají na to, jak každý zvlášť navštívili stejné město a našli tam lásku. Aniž by to sami tušili, svým vyprávěním skládají obraz jedné situace, neboť byli na stejném místě v totožnou dobu. Nejuznávanější jihokorejský nezávislý autor Hong Sang-soo svým desátým titulem přináší další své typické pojednání o vztazích mužů a žen zaobalené do striktně vystavěné vyprávěcí struktury a volně inscenovaných bezprostředně realistických scén. (Febiofest)

(viac)

Recenzie (5)

rivah 

všetky recenzie užívateľa

Poměrně zábavný propletenec obdobných scén ve stejných prostředích, jak si o tom přátelé vykládají.(max.50%) ()

kostej_ 

všetky recenzie užívateľa

Jde spíše o svého druhu romantickou komedii vystavěnou jako dvě dějové linie dvou přátel vedoucích rozhovor. Originální prvek postupně se proplétajících linií aniž by oni dva jejich spřízněnost tušili, a tedy jen divák tak má možnost vidět jejich skutečné propojení, zůstává ale bohužel využit jen málo, podobně jak tomu bývá např. v povídkových filmech. Přesto některé vtipy jsou velmi povedené a tragikomičnost postav dobře vykreslena. Škoda konce, který mohl mít třeba právě v návaznosti na způsob vyprávění lepší pointu. ()

Rosana 

všetky recenzie užívateľa

Já mám ráda krejské filmy, jediné co mi na nich vadí je, že než se zorientuju v postavách, půlka filmu je pryč. U tohoto filmu to byla fakt krize, asi až po půl hodině mi došlo, že si dva přátelé vypráví jeden příběh ale každý ze svého úhlu tak, že ani jeden nepozná, že jde o tu samou story. A že tam jsou celkem tři mladí hlavní hrdinové. Aspoň že ty holky měly každá jiný účes. Myšlenkou a dějem byl ale film velmi zajímavý a pointa mě pobavila. Takové korejské Divoké včely. ()

ScarPoul 

všetky recenzie užívateľa

Zatiaľ mi títo hrdinovia prišli zo všetkých Hongových protagonistov najneznesiteľnejší. Uplakaní, nevyrovnaní chlapi (akože nad vecou) ktorých by bolo treba riadne prefackať. A to isté platí o dievčinách, čo sa s nimi zahadzujú. Od matky cez servírku/špiónku až po sprievodkyňu v historickom múzeu. Obrovské plus je tá dezilúzia o Kórejskom spôsobe uvažovania. Tá hraničí s neznesiteľnosťou a stavia celú tú exotickosť a pôvabnosť krajiny do veľmi všednej roviny. To oceňujem. Rovnako ako aj Hongov špecifický rukopis, kedy dvojica kamarátov rozpráva príbeh s rovnakého mesta, kde sa stretli s rovnakými postavami, vzájomne si svoje osudy dopĺňali bez toho, aby sa vôbec stretli. Komorné, civilné a tentoraz na moje potešenie aj upršané. Ale tie tri hviezdy sú tentoraz asi najslabšie, aké som v rámci Hongovi a jeho kinematografie dal. ()

Galéria (7)

Reklama

Reklama