Nejlepší kamarádky

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $415,006║ (10.09.2010)

Především - při hodnocení tohoto filmu je nutno brát na zřetel, že jde o film určený především dětskému divákovi. Jako školní představení pro 1. stupeň základní školy bych ho vřele doporučil, neboť obsahuje významné výchovné prvky - je to především idea kamarádství a boj s xenofobií, která je dnes aktuální v celé Evropě (a u nás zvlášť). Jinak je zde samozřejmě scénáristicky mnoho nedotaženého, naivního i nepravděpodobného, takže pro nás dospělé film vyzní jako pohádka. Ale proč ne? A i nám sentimentálním dědkům se nakonec vrhnou slzy do očí, když dosud nesmělá dívenka promluví v parlamentu... Norové dětské filmy umí! (18.06.2014)

No bohužiaľ, ja patrím k tým, komu bolo z toho skôr na zvracanie. Bolo to natočené len s jediným cieľom: Aby sme chránili utečencov. Preto ma vytáča aj klamlivý názov filmu, politika a jednostranný pohľad na vec jednoducho odsúvajú "silu priateľstva" na druhú koľaj. Dievča sa postaví pred parlament, požiada ich, aby jej kamarátka mohla ostať v krajine, lebo sa majú veľmi radi a všetci jej tlieskajú (naivný nezmysel s tradičným happyendom). Na túto tému mám svoj vlastný názor a nechce sa mi to rozoberať, ale pokiaľ je toto jediným cieľom filmu, ktorý sa považuje predovšetkým za vianočný film pre deti (pričom s Vianocami to ani veľmi nesúvisí a deti to aj tak nepochopia) a na základe tématiky sa silou mocou snaží hrať divákovi na city, nemôžem dať iné hodnotenie ako odpad. Nejde mi o samotnú myšlienku, ide mi o spôsob, akým to bolo prezentované. Mimochodom, vôbec ma to nedojalo. (14.01.2011)

Neobvyklý vánoční dětský film. Norským tvůrcům se podařilo něco, co by v rukou někoho méně zdatného mohlo skončit pořádným průserem – spojit film s vánoční atmosférou s určitým kritickým poselstvím a podat to tak, aby tomu rozuměly i děti. Tuhle vyváženost prostě musím obdivovat, navíc mě po dlouhé době dětští herci neštvali. Snad jen písničku „Santa Lucia“ bych teď nemusel pár let slyšet. (06.02.2012)

Od tvůrců televizního programu nebylo právě šťastnou volbou uvést film o bezpráví černých přistěhovalců v Norsku ve dnech, kdy přistěhovalci francouzští vystříleli v Paříži redakci a bar. Tak nějak jsem ty "zlé a nechápavé" Nory chápala, trochu i proto, že jsem tam nedávno byla a zažila tu jejich pracovitost, pořádkumilovnost, čistotu a tradici, které se, celkem přirozeně, nechtějí vzdát. Na druhé straně, volba dětských herců je příjemná, norská krajina, to je prostě filmová nádhera nepotřebující žádných doplňků a triků a jako film pro děti se dílo dalo vnímat a snést. Zaujala mě také rozdílnost v postojích výchovy dětí, tolerance vůči nim, u nás také dost kritizovaná a nepochopená - holčičky se v noci sbalí, ujedou na saních, posléze vlakem (načerno?) do Osla, tam se potloukají blíže neurčený počet dní kde se dá, nezvedají telefony a v posledním záběru je za to tatínek, takto policista, kterému svým činěním negativně zasáhly do výkonu služby, pochválí, jak byly statečné a samostatné.....obávám se, že u nás by dostaly nařezáno a zaracha. Skvělá je hudba, v tom se, co se dětské tvorby týče, máme od Norů ještě pořádně co učit. (17.01.2015)