Sbohem, pane Chips

Takovou úžasnou manželku jako měl pan Chips bych taky chtěl, akorát by nesměla dopadnout stejně jak ve filmu, v opravdu skvělém filmu. Příběh ukazuje 60.let ze života výborného učitele. Svou obsažností se liší od filmů jako Panu učiteli s láskou, nezaměřuje se jen na vyučování, ale komplexně vykresluje celý život tohoto skvělého člověka, všechny jeho strasti i slasti. Moc povedené. (19.01.2006)

ocenenia : MFF Cannes 1939 - jeden z filmov, ktorý mal byť zaradený v súťažnej sekcii plánovaného prvého festivalu v Cannes. Ten sa nakoniec kvôli vojne nekonal (retrospektívne film uviedli na festivale v roku 2002 spolu s ďalšími piatimi filmami - "Union Pacific", "Lenin v oktyabre", "La loi du nord", "The Four Feathers" a "The Wizard of Oz") (zdroj: wiki) (16.01.2013)

Anglie 1870: neobratný a nesmělý Charles Edward Chipping (Robert Donat) tráví několik prvních dnů v roli učitele na starobylém brooklfieldském internátě s nesmělými pocity. Jeho žáci vyvolávají umělé problémy, jen aby mohli otestovat autoritu Charlesovu autoritu. Ten si s tím však postupně poradí a dostane se mu patřičného uznání. Potká i šarmantní Katherine (Greer Garson) a zdá se, že jeho život nemůže být šťastnější... Obrovské překvapení filmu Greer Garson byla objevena samotným šéfem MGM Louisem B. Mayerem na jednom londýnském jevišti a spolu s předsvědčivým Robertem Donatem se rozhodujícím způsobem podílela na úspěchu tohoto výborně šlapajícího filmu, který se stal natolik populárním, že byl podle něj o třicet let později natočen muzikálový remake. (10.08.2005)

Krásně archaicky natočený snímek podle klasického románu Jamese Hiltona. Nutno říci, že románu dosti zidealizovaného, jelikož britské školství se více než na školy podobalo na nápravní zařízení. Tematiky se dotkla již Charlotte Brontëová ve svém románu Jana Eyrová (1847), a udělala tak mnohem realističtěji. O filmu Kdyby... (1968) ani nemluvě. Výborný výkon Roberta Donata. V rámci žánru za 4. (25.04.2021)

Tento úžasný film o učiteli a jeho žácích, natočený podle stejnojmenného románu Jamese Hiltona, je jedním z nejsentimentálnějších filmů vůbec. Obsah příběhu, včetně jeho názvu, má za úkol tahat za srdce nostalgií po romantické historické době. Robert Dona získal za hlavní roli Oscara, a to právem. Jeho výkon je fenomenální a nestárnoucí. Pro dnešní dobu je příkladný. Dalo by se ho přirovnat k českému herci Františku Smolíkovi, který hrál podobného učitele, třídního profesora Málka, ve filmu Vyšší princip (1960). Oba hráli své učitele upřímně a nevinně. Film o učiteli Chippingovi, později známém jako Chips, je životopisem jeho učitelské dráhy, od doby, kdy začínal až po zlomek jeho života. Sám Chips to divákům sděluje ve svých pamětech. A nejúžasnější na celé věci je, že zahrnuje období od doby, kdy mu bylo 25 do 88 let, a celé toto období hrál právě Robert Donat, kterému bylo v době natáčení 34 let. Ano, Oscar byl zasloužený. Příběh je nenáročný a svým způsobem roztomilý. V učiteli se můžeme vidět. Všichni jsme se někdy v životě ocitli v nepříjemných situacích a bezradní nad tím, co děláme špatně. Tento film na straně diváka zaujme i svou emocionální stránkou. A každého, kdo si celý koncept správně přebere, i kdyby film viděl po desítkách, samotný závěr vždy dostane. (04.08.2023)