To

Takto mala dopadnúť verzia z roku 1990. Dodnes by sme na ňu spomínali ako na jednu z referenčných Kingoviek. A dnešná verzia mala stáť na sofistikovanejšom, wanovskom strašení. Čím ju ale nechcem karhať. Film je zrežírovaný úmyselne "osemdesiatkovo", ctí predlohu i svoje postavy, vďaka kvalitnej práci s nimi ani pri 130 min stopáži ani chvíľu nenudí, v parádnom širokouhlom prevedení nemá jedinú remeselnú vadu, a poteší osviežujúcim záverom, aké sa už dnes v žánri nenosia. A hlavne hneď v úvode brutálne poruší pravidlo, ktoré som nedávno spomínal v komentári k druhej Annabelle - že deťom sa v mainstreamovom hollywoodskom horore nemôže nič stať. Ale k tomu strašeniu, ktoré je preň dosť zásadné - nebál som sa, a ani raz nezlakol. Akurát som s mladými vo finále cítil enormnú teamovú nasranosť a tomu uslintanému šmejdovi som chcel dať strašne do držky. (07.09.2017)

Jestli je film dvouapůlhodinová otravná pruda, nebo ne, se dá vcelku zdařile kriticky indikovat tím, jaxe vám chce v kině chcát. Mně se chce skoro vždycky, protože před tím do sebe zpravidla kopnu jedno až dvě lunga, a celou dobu pak intenzivně zapíjím přesolené čipsy, které sežeru ještě dřív, než začne spektákl samotný, abych tolik netrpěl, když mi zkuzvysynský Cinezmrd za mohutně přežiděných 160 kulí začne svévolně přerušovat parádní půlhodinový reklamní blok nějakým posraným filmem, ať chci, či nikoliv. Pardon, nepatrně jsem se opět nechal nadšením unést, ale cítím se vždycky jako bez předehry brutálně opíchaný do prdele dvoumetrovým černochem, když se tolik těším na skvostný komerční blok úplně zadarmo a někdo mi ho v nejlepším vypne. Ale zpět k tomu Tomu a sofistikované chcací determinaci. Takže, existují předlouhé filmy, u nichž, ač vám málem praská močový měchýř, sedíte přikovaný k sedačce, na hajzl ani nepomyslíte a radši si uděláte uzel na egu, jen aby vám z toho skvělého a napínavého děje něco neuniklo. A pak tu jsou ty, u kterých si celou dobu intenzivně přejete, aby už to, kurva, skončilo, a vy se konečně mohli jít vychcat, avšak nejdete, aby vám náhodou neuniklo to, proč z toho všichni ti přechytřelí gayxperti tolik cákají a ženou to do hrubě přeceňovaných výšin, až nakonec litujete, že jste si zbytečně uháněli problémy s prostatou, protože se u toho dalo chodit v pohodě chcát co deset minut. To „proč“ se u tohohle Toho dá vcelku jednoduše vysvětlit dvěma způsoby. Buď neviděli staré To či nečetli knihu, nebo jsou to prostě kokoti. Toto To a tamto To jsou totiž totálně totožné. Skvělá věta pro kokotavé, co říkáte? To nové To má akorát trochu více efixů, lépe hrající nesympatické děti, makabroznější rejtyng a pevnější režii, ale zase horší atmosféru, patinu i Penyvajse než to staré To. Ale jinak je to nachlup stejná časově přebušená nuda s otravnými fakany, plná obvyklých Štefanových midráků ze šikany a úchylných maloměstských rodičů, jež je jen grafomanskou overturou k famózní druhé polovině s dospělými, a kdyby byla o hodinu (300 stran) kratší, vaše hemoroidy (sítnice) by dozajista zaslaly panu Králi děkovný dopis. Můj měchýř říká „hnusná trojka“, nicméně je žádostiv, jak dopadne ta lepší část. (13.09.2017)

Legendární To je v knižní podobě ságou ság, obšírným vyrovnáním se s dětstvím, křivdami, šikanou a obecně dospíváním. Navíc má v sobě snad všechny žánry, tudíž je pro filmaře tuze lákavé a stejně tak tuze náchylné k tomu si na jeho adaptaci rozbít ústa. Právě dětská část totiž v součtu zabírá tak dvě třetiny příběhu, je vyprávěna pomocí vzpomínek, zkoumání historie, vlastních tužeb a představ a občas i vizí, tedy řečí poněkud nefilmovou. Film ale přesto jako zázrakem ona témata buď naťukne nebo dokonce adekvátně rozvede, a i když se primárně soustředí na nejlákavější středobod dění, samotného Pennywise, šlape všechno jak švýcarské hodinky, až jsem nechtěl věřit, že už se celé pátrání chýlí ke konci. Bohužel se při něm nedostanou pořádně ke slovu všichni členové Klubu smolařů, zejména Mike je jen do počtu a Richie je částečně degradován na pubertální pako (byť i v téhle poloze ho Finn Wolfhard obdařuje nemalou sympatičností). Oproti tomu Jaeden Lieberher jako kdyby "mému" knižnímu Billovi z oka vypadl a dokážu uvěřit, že právě za ním bych se v dětství dokázal vydat kamkoli, třeba i do kanálů, i když bych nedokázal vysvětlit, proč přesně to dělám. (09.04.2018)

Zfilmovat tak tlustýho Kinga s milionem odnoží a vedlejších příběhů s hustými myšlenkovými a pocitovými zastávkami je odvaha největší a už za to si tvůrců cením. Dopadlo to líp, než jsem čekala, jen bych příběh neporcovala na děti a dospělé, protože sílu IT vidím právě v prolínání strachu dítěte a dospělého s dítětem uvnitř. (10.09.2017)

Ešte že máme To CGI, vďaka ktorému už dnes klauni vo filmoch môžu aj behať... Nebolo To samozrejme zlé, koniec koncov s takým monumentálnym rozpočtom by na To musel byť asi väčší babrák než Muschietti. Ale vo všetkých aspektoch sa mi To zdalo slabšie než pôvodná 9O´s verzia a navyše To na mňa pôsobilo dosť vyčerpávajúco, takže mi je jasné, že už sa k tomu v živote nevrátim. A keď si predstavím, aké asi bude predražené, vyumelkované a komerčne obsadené pokračovanie, tak netúžim vidieť ani To. (12.11.2017)