Farba citov

[imdb: 8.0/10] | me: Herecký koncert, ktorý neuveriteľne emotívne a pútavo ukazuje zložitosť a komplikovanosť americkej "farebnej" histórie. Je to silný film, ktorý má veľkú filmársku aj ľudskú hodnotu. Je skvelo vyvážený - úsmevné pasáže veľmi elegantne striedajú ťažké a bolestivé situácie ... Je to proste film odzrkadľujúci pestrofarebné životné momenty bez príkras využívajúc dokonalé herecké výkony k dosiahnutiu krásneho filmového zážitku. Klobúk dole. Your eggs are dying. Would it kill you to go on a date? (17.02.2012)

,,BŮH ŘÍKÁ, ŽE MÁME MILOVAT SVÉ NEPŘÁTELE. NE! NENÍ TO JEDNODUCHÉ. ALE MŮŽEME ZAČÍT TŘEBA TÍM, ŽE ŘEKNEME PRAVDU“....... /// Bílý paničky, černý služebný....Výbor bílých občanů....kdesi řádí KKK...., prostě takovej milej černobílej svět nerovnoprávnosti. Jaký to je pracovat pro bělochy? (...jako bys dělal v kolbence pro černocha...) Takovej ten příběh, kde dobrej skutek okamžitě rozehřeje a pohladí vaši (samozřejmě že i mojí!!) duši. A často k tomu stačí, když se někdo chová slušně, nebo jako Skeeter či Minny. A když se vám bude zdát, že to ty ,,černý“ v Americe měli moc snadný, pusťte si třeba Gypsy(ho) (..do bytu? Já bych volil DVD...). ROVNOCENÍ, ALE SEPAROVANÍ.... Milej dojáček o odvaze černých i bílých. ŽEN (chlapi kdesi řádí s KKK...). Přesto přiznám, že jsem u týhle holčičí drámy upustil kroupu.... ty vole, že já byl v minulým životě..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu od Kathryn Stockett číst nebudu. 2.) Mám rád filmy, který dávaj naději, že se svět dá spravit. 3.) Thx za titule ,,ni.na29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (17.12.2011)

Český název je diagnóza. Přesně tak, černobílý svět, až do té míry, že pokud by člověk chtěl rýpat, mohl by psát cosi o politické korektnosti přecházející do invertovaného rasismu: bělošky jsou hloupé, povrchní, neschopné citového i praktického života. Černé služebnictvo připomíná jakési super-ego, moudré, laskavé, hloubavé, rodičovské, zastávající všechny funkce, jež sociálně "nadřazeným" schází. Zajímavé je i to, kdo ve filmu není "rasistou" - vedle hlavní hrdinky jsou to postavy buď enormně blbé (Celie) nebo nemocné (stará Holbrooková), nebo absentující (muži, zřejmě... někteří). Je jasné, že to není tvůrčí záměr, že Tate Taylor sledoval bohulibé cíle, ale jak nás učí historie - černobílé světy občas mimoděk podvracejí sebe samotné, až přílišnou snahou po jednoznačnosti (viz můj oblíbený socrealismus). Černobílé světy si vyžadují i značně konzervativní formu, usedlé charaktery a velmi omezenou schopnost reflektovat problémy. Tenhle film nereflektuje podstatu rasismu, ale spíš zjednodušenou snahu současné "bílé" civilizace kultivovaně pojmenovat staré křivdy. Není pochyb o tom, že kdyby byl tento fenomén zjednodušitelný na úroveň, na jaké ho zobrazuje Taylorův film, byl by dávno vyřešený. Ale beru Černobílý svět takový, jaký je - v jádru příjemná, kultivovaně natočená pohádka o souboji dobra se zlem, opentlená něčím z brevíře mouder našich babiček a artritickým sentimentem. Díky epizodě s hovnem, snaze o trochu drsnější momenty a docela příjemnému tempu hodnotím o hvězdičku víc než usmrkanou sentimentální Havaj Děti moje. V jádru jde ale o zcela totožné typy filmů. Sestrojené k sebe-vykupitelskému dojetí a otupělému zapomnění. Kulturní symptom. (22.01.2012)

Můj černý kůň letošní sezóny a vsadila jsem si opravdu dobře. Má očekávání byla velká a film je splnil na 100%. Vážně mě to chytlo za srdce, už úvodní scénou mě měl Černobílý svět v hrsti. Právě jsem strávila nádherné filmové dvě a půl hodiny, neměla jsem potřebu dívat se na hodinky, protože ten film vážně rychle utíká a hlavně strašně příjemným způsobem. Konečný zážitek už jen podtrhla závěrečná nádherná skladba "The Living Proof". Je mi jasné, že spousta lidí bude filmu vyčítat jistou šablonovitost - všechny černé hrdinky téměř svaté, zato všechny bílé totálně na zabití, ale prostě na mě to emočně zapůsobilo přesně tak, jak nejspíš mělo. Když se na to člověk pak podívá pořádně, tak uvidí i v každé bílé ženě úplně jinou osobnost, jen je tady jedna, za kterou jdou všichni jak poslušné ovečky, protože se nechtějí ocitnout na okraji společnosti. Ale to je i dnešní realita no ne? Největší sílou filmu je výborný scénář a prvotřídní herecké výkony. Zejména Viola Davis mě totálně dostala. Jsem si jistá, že tento film na Oscarech určitě uvidíme . (24.11.2011)

Film ma nezaujal. Osobne nechápem, že je film tak vysoko a kto ho tak prehodnotil. Asi som práve preto čakal niečo prevratné, čo tu ešte nebolo, ale nestalo sa. Na film som sa tešil z dvoch dôvodov. Prvým bola Emma Stone a druhým, že sa dej odohráva na prelome 50.tych a 60.tych rokov minulého storočia. Čo sa týka Emmy Stone, tak ma po vizuálnej stránke vôbec nepriťahovala, pretože ju samozrejme naschvál urobili škaredou fiflenou. Celkovo bolo vo filme asi 20 žien a asi dvaja muži. Tento film radím určite do kategórie, ktorá je výlučne len pre ženské publikum. Je to vlastne o písaní knihy, ktorá poukazuje v 60.tych rokoch na diskrimináciu čiernej rasy a pár čiernych slúžiek rozpráva práve o tom, ako nepekne sa k nim ich biele majiteľky chovali. Pre mňa des a utrpenie pri pozeraní. (16.02.2015)