I Viceré

"Nevybíráme si dobu, ve které přicházíme na svět.  Nacházíme ho takový, jaký je, a takový jej musíme přijmout." Kniha I Viceré od Federica de Roberta pokrývá víceméně tři generace rodiny Uzeda naskrz bouřlivými desetiletími, během kterých se Sicílie připojila k italskému království pod Savojskými. A já jsem při sledování brala v potaz, že kniha je opravdu dlouhá a obsáhlá a nelze do filmu dát všechno. Nicméně, tady bylo opravdu skoro vše špatně a upřímně nevím, co si z tohoto filmu odnese divák, který knihu nečetl.  Oprostím-li se od castingu, který mohl být lepší (obzvlášť věk "prostřední" generace - Giacoma, Raimonda, Lucrezie apod. opravdu na začátku filmu nesedí, zrovna tak Consalvo příběh zakončuje okolo třiceti), tak jedno z největších selhání byla asi timelina filmu.   Události a příběhové linie, které se v knize tahnou i přes desítky stránek a několik let, jsou zde vyřešeny jednou větou, jednou scénou. Úplně tak dané události ztrácí význam a ve filmu by nemusely být - viz např. celé dědictví mezi Giacomem, Raimondem a jejich sestrami, Raimondovo manželství s Matilde Palmi a Isabellou Fersa, Consalvův pobyt v klášteře a smrt jeho matky, vztah Lucrezie a Benedetta a Benedettova kariéra, cholera a její dopad na rodinu Uzeda i celou Catanii, přechod dona Blasca ze života v klášteře do toho běžného atd. Co se zde opravdu chybí, a co je opravdovým hnacím pohonem celé knižní předlohy, jsou politické a dějinné události - Garibaldiho příchod na Sicílii, vznik sjednocenné Itálie, dobytí Říma, to všechno jsou události znamenající výrazné změny pro rodinu Uzeda a její postavení a motivace, ale film je zmiňuje jen na okraj a postrádá tak jakousi viditelnou dějovou linii a smysluplný kontext. To se snaží poněkud nešikovně vyplnit protagonizací Consalva Uzedy. Ke konci románu Consalvo opravdu protagonistou je, a asi by nebylo tak špatné mu pro celistvost filmu tuto roli dát od počátku. Problém je ten, že filmový Consalvo je charakterně docela jiný, než ten knižní - ve snaze mít protaginistu je jeho charatker mnohem "hodnější" než rozmazlený až mnohdy bezcitný principino z knihy, který se změní po svých cestách a vstupu do politiky. Samotný Consalvův výstup po politickém žebříčku je zde tak osekán, že mu to opravdu nedělá čest, ačkoliv ji v knize oproti filmu Consalvo moc v tomto procesu neměl. A to je škoda, v knize jde o jednu z nejlepších částí a Consalvův charakter by si zde zasloužil mnohem více. Abych jenom nehanila, spousta věcí je zde udělána dobře - exteriéry v samotné Catanii, kostýmy, hudba, herecké výkony. Příběh Teresiny, Giovannina a Micheleho není udělaný špatně, a přestože knižní verze je poněkud jiná, tento způsob zkrácení do filmové délky mu podle mě neuškodil. Celkově mě film zkalmal. Bezpochyby je to proto, že jsem se nemohla ubránit srovnání s knižní předlohou, která je opravdu "velkolepá". Film vedle ní působí spíše jako shrnutí, bez kontextu a detailů, které dělají příběh rodiny Uzeda takový, jakým je. Co tato abriged verze dá divákům, kteří knihu nečetli, si netroufám říct. (28.10.2023) (menej) (viac)