Tora! Tora! Tora!

Po velmi dlouhé době jsem se dnes vrátil k údernému svazu Čúičiho Naguma a znovu jsem se ujistil v názoru, že japonsko- americký režisérský triumvirát natočil o této události před více jak padesáti lety snímek, který už asi nebude překonán. Proč si to myslím? Protože tvůrci tehdy jen s pomocí několika upravených letadel a nějakých těch maket dosáhli podobného dojmu jako před nimi Britové se svým filmem  Battle of Britain (1969). Jasně, byla tady celá řada nepřesností, ale na ty už poukázal Marthas85 (jeho technické připomínky najdete v sekci Zajímavosti), takže já už si mohu své kritické poznámky v tomto směru odpustit, a jen se zmíním, že jsem si nemohl nevšimnout amerického vlivu zejména při scénách mocně podbarvených patriotismem (boj dvou P- 40 proti Itajovým Zerům byl sice hezký na pohled, jenže nebyl zrovna reálný, protože Nippon byl v roce 1941 na vrcholu nejen v kvalitě svých letadel ale hlavně v kvalitě svých letců, kteří už měli v té době něco odbojováno). Já nepatřím k lidem, kteří by věřili konspiračním teoriím, ale v případě Pearl Harboru prostě čuju nějakou zradu. Co vím: Prezident Roosvelt chtěl podpořit evropský (respektive britský) boj proti Třetí říši, ale veřejné mínění, potažmo zákonodárci byli proti; japonských válečných provokací byla celá řada a tou nejvýraznější bylo potopení dělového člunu Panay; zákonodárci odmítali navýšit armádě a námořnictvu rozpočet; v době útoku nebylo v přístavu jediné opravdu cenné plavidlo. Pak přišel nálet, který totálně zničil dvě zastaralé bitevní lodě a šest dalších vážně poškodil, jenže tato plavidla byla v první linii naprosto nepoužitelná. Důležité byly tedy "jen" ztráty na životech, jenže právě pro ně se názor americké veřejnosti sjednotil s tím prezidentovým, armáda a námořnictvo se dočkaly svých financí, US Navy se po opravách a modernizacích vrátilo všech šest druhosledových bitevníků, ale hlavně byl nastartován gigantický plán na vybudování moderního námořnictva. Takže ať hledám, jak hledám, japonské vítězství v tom nenacházím, a o tom překvapení si myslím své. Hlavně si ale myslím, že takhle se mají točit válečné velkofilmy, a pokud mají současní filmaři k dispozici téměř všemocnou CGI, nechápu, jak mohou vznikat paskvily typu Pearl Harbor (2001). A teď nemyslím ten romantický roub, já hlavně nechápu, proč si Michael Bay nenechal vygenerovat historicky věrné kopie lodí. Asi mu to bylo u knedle. Za drobné připomínky tam bude mínus, ale za to, jak to tenhle filmový dědeček s přehledem natírá současným snímkům doplňuji i pátý kousek. / Poučení: Kdo je připraven, není překvapen. 5*- (16.07.2023)

Zapomeňte na Hartnetta muchlujícího se pod padákem s Kate Beckinsale, digitální Star Wars Zera honící se mezi digitálními loděmi a Míšu Baye, honící si ho před plakátem, kde zcela nahý (až na letecké rukavice Bena Afflecka a čepici admirála Yamamota) stojí na rameni Megatrona a chčije z té výšky do krabičky s popcornem.. Dějepis poutavou formou aneb poměrně věrná rekonstrukce akce, která nachytala spícího obra se staženými kalhotami a zatáhla ho k potěše Britů do aktivní účasti ve WWII. Scéna s rolujícím letadlem, jenž vybočí z dráhy, je neplánovaná kaskadérská lahůdka.. (09.11.2010)

Vzhledem k tomu, že jsem dal Pearl Harboru od Baye 3*, musím dát Tora! Tora! Tora!, protože je jednoznačně lepší. Tora! je nejlepší v realistickém popisu přípravy a samotného náletu na Pearl Harbor, jenže tomu trochu chybí nějací hrdinové a je to občas trochu zdlouhavé. Přesto mám tyto staromódní válečné filmy rád a Tora! není vyjímkou. (16.07.2007)

Film Tora, Tora, Tora!!! je obecně považován za jeden z nejlepších válečných filmů. Já se k tomuto pocitu připojuji. Film neprezentuje jen samotný útok na Pearl Harbour, ale také pečlivou a precizní přípravu Japonců k této akci a lehkomyslné chování amerických velitelů a vojáků, kteří měli možnost se dopředu seznamovat s různými indiciemi poukazující na chystaný útok. Na svoji dobu film přináší perfektní speciální efekty. (16.03.2007)

Opravdu kvalitní a řemeslně natočený film, od začátku sice trochu vláčný a rozveklý, chvílemi i trochu unavující a nudný, ale jak došlo na nějaké bojové či akční scény mimo, nebo přímo na tu osudovou bombardující válečnou scénu na konci filmu, byl vynikající a svým strhujícím finišem mě natolik uchvátil a vtáhl zpátky, že jsem prostě neodolal to nedokoukat až do konce. Ve filmu nehráli až zas tak významní či známí herci krom tedy admirála Yamamota (Toshiro Mifune), známý například s filmu Sedm Samurajů nebo z Pekla z pacifiku, ale i přesto všichni věděli co hrát a všichni zahráli téměř bezchybně a bez nějakých zbytečných extempore. Američané nám zde přesně vystihli svou vrozenou náturu, tedy snadno důvěřujících hochů, kteří mají jak se říká všechno na háku. Zato Japonci ty byli spíš tiší, přemýšlející, tvrdí a nekompromisní. Jeden z nejlepších klasických válečných filmu, společně třeba s Bitvou o Anglii či Bitvou v Ardenách, nebo s filmem Most u Remeganu. Za 4* ? Myslím si že v tomto případě je to velmi oprávněně. Jedna určitě za již zmíněné vizuální efekty. A ty další 3* ? Za zvuk, střih a kameru. (11.12.2006)