Pod kupolou

Na to jak je King ctěný spisovatel, tak jeho adaptace až podezřele často dopadají mizerně. Under the Dome se řadí k těm povedenějším, ale jak se dalo čekat, tak na seriálu je zdaleka nejlepší námět a ostatní aspekty zůstaly za očekáváním. Atmosféra mohla být temnější, obyvatelé městečka šáhlejší, nebo jejich osudy tajemnější. Nepochybuji o tom, že předloha taková je. Tenhle seriál mi připadá jako za vlasy přiražená verze Solarisu. Jen bez mrazivé pointy, deprese a psychologie. Malé plus je, že kamera hraje s divákem fér hru, takže se při troše všímavosti dá udržet před vlnou událostí. A ještě dvě věci. Patos není adekvátní náhražkou napětí a Mike Vogel by nemusel v každém seriálu sbalit francouzskou Kanaďanku. (09.09.2013)

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus). Přichází zlom v životě lidském, (jako když motýl opouští svou kuklu) kdy se ohlédnete a řeknete si… Od této chvíle začnu všechno dělat jinak (myslíte tím – mnohem lépe). A někomu se to i podaří. A proč tohle píšu? Protože také chci na sobě zapracovat! A proč k tomuto seriálu? Protože, teď to přišlo.. a přišlo to s Kupolí. Tak to je!! A co samotné dílo? … Uznávám, že s předlohou to asi nemá mnoho společného. Sérií bylo jen tolik, aby to strýček Sam udýchal a hlavních postav tak akorát. K někomu jsem si vytvořila bližší vztah, než k jiným. Julia, Barbie, Joe, Norrie, Sam.. a Big Jim, který se ze všeho vymluví a vždycky má schované nějaké to eso v rukávu (takovému „hrdinovi“ nelze nefandit). A když opominu všechny ty „přehmaty v logice...“ Tak Kupole mi ukázala směr.. a tím se vydám. To důležité si nosím stále s sebou.. svého Monarchu. (13.09.2020)

Mírná spokojenost v rozmezí od flagelantní nadrženosti po katabolismickou nudu. Jinými slovy, hodnota na škále pocitů začínajících u latentní fadese s odklonem k mírné dichotomii připomínající hypnoporod a končící u implementace adorace na úkor konsolidace nonkognitivní determinace, dosahuje aproximace 8 (z 10). Snad v příběhu nedojde k určité interní sociální kohezi dle kognitivně-behaviorální terapie A. Lazaruse, to by čistě patoplastický faktor musel synergicky segregovat a nezbylo by, než společně s Kantem říct, že contra factum non datur argumentum. Ostatně, tak to známe z Wenderse či Jarmusche. Jinak ale budu docela spokojenej parchant, když se to udrží. (15.07.2013)

Za sebou mám prvých 7 častí. Knihu som nečítala, priznávam, ale som aj celkom rada, pretože ma to pri hodnotení nebude ovplyvňovať a nebudem tu mrnčať a sťažovať čo bolo a nebolo v knihe ako poniektorí. Teší ma, že v Under the Dome sa stále niečo deje. Vždy niekto umrie alebo sa stane niečo nové a záhadné, alebo sa skončí epizóda tak, že vás to núti pustiť si hneď ďalšiu. Asi jediná scéna, ktorú považujem za trápnu a pre mňa osobne zbytočnú, je tá v daždi s Barbiem a tou novinárkou. No ale šak kašlať na to. Zatiaľ je to u mňa seriál na 4*. Koniec 10. epizódy bol naozaj fajnový aj by som kvôli nemu zvýšila hodnotenie ale ešte počkám... Takže čo sa týka prvej série ponechávam 4* som veľmi zvedavá na druhú kedže posledná epizóda sa skončila tak ako sa skončila. (27.08.2013)

Pod kupolí je skoro stejně jako onehdá v městečku Jericho. Ani povedená předloha totiž nedokáže utáhnout průměrný a přitom nepodařený televizní přístup, jakkoli z něj chvílemi čiší nadšení. Ve chvíli, kdy se totiž scénář plný všech klišé, na která si seriálů znalý člověk vzpomene, hraje na vážnost a osudovost a přitom mu omezený rozpočet nedovolí víc, než pobíhání po lese a maloměstě, celý vyžadovaný efekt na diváka se rozpadá. Díky převážně špatným hereckým výkonům a příšernému neherectví teenagerských hrdinů tak sice vyniká parádní zakrslý a zakomplexovaný Big Jim, jenže všem podráží nohy právě ten průměrný scénář, kterému chybí napětí a na druhou strnu překypuje nelogičnostmi. Závěrečný cliffhanger první řady rozhodně taky ničemu nepomáhá. Díky sympatickému tématu jsem ale stejně jako se mi to nějakou dobu dařilo u výše zmíněného Jericha schopný odpustit kdeco, takže jsem druhé sérii šanci dal. A klidně jsem si to mohl odpustit, pokračuje totiž v úplně stejných šlépějích jako její předchůdce. Jediným, čím si u mě šplhla, je fakt, že jsem si teprve u ní uvědomil, že se děj celého seriálu zatím odehrává na ploše pouhých dvou týdnů - zásadním problémem však je, že zběsilých změn podmínek tvůrci nedokážou ani za mák zúročit a každá další epizoda nepůsobí jako nic víc, než pouhé natahování už tak chudého děje bez špetky napětí a zábavy. Za jeden z mála světlých momentů se tak dá považovat asi jen závěrečné běsnění Velkého Jima. Tím však měl seriál radši skončit, protože si nedokážu představit, čím bude vypreparovaný nadcházející děj, který je už teď zatuchlý až běda. Třetí sérií bohudík tato fraška skončila. To, co totiž tvůrci předváděli v posledních třinácti epizodách je hovadismus nejvyššího kalibru. Už pilotní probuzení se z "matrixu" je k smíchu, ale teprve následující dění točící se kolem mozek vymívajícím kultu vedeném mimozemšťany je naprostý vrchol scénáristické fušeřiny, a poslední díly s novou královnou emzáků celé této komedii nasazují korunu. Takhle hluboký propad jsem ani po slabé druhé řadě nečekal, a po ucházející první mi bylo líto se seriálu vysloveně smát. Nic jiného mi však nakonec nezbylo, protože tuto hrůzu nemohl brát vážně ani autor předlohy, třebaže se teď bez nejmenších pochyb propadá hanbou. (09.10.2013)