Jsem brána

Myslim si, že by bylo lepší kdyby si režisér tento film spíše narval tam odkud odchází potrava než ho ukazoval na veřejnosti. Dalo by se to srovnat skoro s Babovřeskami. Jestli někdo todle platil tak se teď proklíná a proklíná celý štáb protože todle byla taková blbost, že si myslim, že to ani King nemohl napsat. Upřímně jsem už od začátku čekal málo, nebo spíš, dno, ale překvapilo mně jak hluboko může český film klesnout s takovou nemožností jako je tento "film", který bych spíše nazval "televizním pořadem o těhotenství a rozvnosti matek na mateřské s ostatními". Absolutní propadák dadaistických rozměrů! (01.03.2018)

PRO NEZNALECE POVÍDKY ASI SPOILERY: Když se někdo rozhodne vyrábět krátký film déle, než jaká je jeho festivalová životnost (1.5 - 2 roky), riskuje nejen peníze a čas (a zdravý rozum), které mu tento formát už nikdy neoplatí (tuplem ne King´s Baby), ale hlavně vytváří ono nebezpečné očekávání, které je největší hrozba jakéhokoli tvůrčí činnosti. Aby režisér dostál očekávání je nutné přijít zaprvé s něčím absolutně nevídaným a precizním a zadruhé festivalově nebo alespoň divácky vděčným. Jak to s těmi festivaly a malými či velkými lesklými trofejemi dopadne, ukáže čas, ale s diváky to Jsem brána bude mít nelehké. Vyžaduje totiž toleranci, která se při vzrušení ze čtyř (nebo pěti?) leté mediální masáže vůbec nemusí dostavit. Specifičtější divák pro lyricko epickou snovou scifi-hororovu abstrakci být snad ani nemůže. Kromě Kingova funclubu, na kterým je sláva filmu postavena, hádám, že spíš scifisté ocení dlouhé tiché pohledy do mlhovin plných pestrobarevných kubrickovských struktur a textur a klaustrofobickou osamělost z vypolstrovaného vesmírného modulu. Naopak horové fanoušky film asi zklame nejvíc. Pár zvukových nepříliš originálních lekaček, POV třesoucí se kamerový pohled a velmi těžko čitelný příběh, na který se musí běžně chápající divák připravit alespoň základním povědomím o předloze. Němému ději by se možná dalo jít naproti k lepšímu pochopení nějakou větičkou na začátku nebo na konci, ale ani tak by to téhle "počítačové hře" moc nepomohlo. Člověk se holt musí nechat unášet temným duněním do uplné divácké meditace a otevřít stavidla emočnímu prožitku, jakoby tenhle film byl určený pro polohu v leže (a taky že je!) či pro galerii. Na druhou stranu je ale potřeba ocenit právě tu preciznost zpracování, která při pominutí délky výroby dělá z filmu skutečně světově nejlepší kingovskou krátkometrážní! podívanou, jakou jsem zatím měl možnost vidět. Každý obraz je kompoziční i vizuální poctivá práce, atmosféra s hudbou funguje, SFX masky s efekty jsou dobré, malovaný plakát žánrově nádherný. V omezeném tuzemském sci-fi výběru je sice stále nepřekonán Jsem větší a lepší, to je můj osobní dojem, ale formální originalita těžko hledá v Česko-slovensku konkurenci. Nevídaný zážitek čeká na planetarium (případně i VR by film neskuteřně slušel), kterého se snad v tomto roce dočkáme, přestože nevím jak produkce filmu zařídí nějakou větší distribuci, protože fronta na placené vstupenky se asi na 15ti minutový film stát nebude. Závěrem škoda, že si film dává tolik záležet na zdůrazňování prvenství tuzemské adaptace Kinga a ambice nejsou trochu vyšší, což by eventuelně možná mohlo souviset s výběrem jiné látky. Snad film přinese tvůrcům nejaké to štěstíčko festivalové pozornosti a pana Kinga zahřeje u srdce. (23.01.2017)

Kamera a efekty jsou na jedničku, atmosféra také. Ale já, jelikož neznám povídku, jsem to, přiznám se, nepochopil. Respektive nedošla mi ta souvislost obou světů, ale obávám se, že to vysvětlení asi bude spíše banální, než že by mi ušla nějaká převratná myšlenka. Jsou dvě možnosti: buď jsem natvrdlejší, anebo bude divák tápat tak jako já. Dodatek: Tak jsem si přečetl synopsi povídky. Opravdu si nejsem jistý, jestli se to z toho dalo pochopit. (04.11.2017)

Velmi zvláštní adaptace, která si z původní povídky bere opravdu jen základní myšlenku a jinak vše mění. Tohle je ovšem jedno z mála děl, u kterých mi to nevadí. Samotný kraťas je velmi zvláštní, ale líbil se mi. Co mě však absolutně nadchlo, byla následná diskuze s režisérem a zjištění jak film vznikal - punkově a s nadšením všech zůčastněných. A za to, že to tvůrci po cestě nevzdali, si ode mě vysloužili plné hodnocení. Viděno v rámci Future Gate. (11.12.2017)

Ač je z toho místy cítit "punkovitost," stále film rezonuje po emoční stránce především díky barvám a hudbě. Pro mě dále jde o příklad maximálně funkčního využití dvou problematických formátů - krátkého filmu (který umírá pod nátlakem celovečerní konvence) a POV snímání (které obecně má tendenci zcizovat, k čemuž ovšem zde nedochází, ale naopak jde o důležitou složku narace). (24.01.2017)