Mumu

Slečna Mumu je jeden z filmů, který se mně strašně těžko hodnotí vzhledem k rozporuplným pocitům. Když to shrnu, tak atmosféra byla skvělá, hudební podkres byl taky moc příjemný, příběh sice nebyl moc originální, ale ani tam bych neměla výraznějších námitek. Co mě asi vadilo nejvíc, bylo obsazení Rogera Balthazarem, protože sympatiemi k němu jsem zrovna neoplývala a dabing byl doslova zdrcující. Ale co, za Sylvii Testud a za tu líbačku ("neuhýbej") v seníku tu jednu hvězdu přihodím. (05.10.2014)

Nic rozporuplného jsem v tomto filmu nenašel. Hoch, s nímž má zvláště prchlivý otec výchovné potíže a staví ho do protikladu k jeho staršímu bratrovi, si přenáší vlivy této necitlivé výchovy i do školy, a tak je vlečen z ústavu do ústavu. V tom, o němž je řeč, poznává velice osobitou pedagožku, která vyžaduje naprostou kázeň a ač se jí děti v polepšovně bojí, po straně z ní mají pro její dosti potrhlé chování dokonce legraci. Rogerovy problémy se přes veškerou jeho snahu vyhrocují a končí jeho útěkem; když se pak navrací, zjišťuje, že právě učitelka Mumu má pro chlapce největší pochopení. Vzpomínám si na spojitost s Tréglovou rolí potrhlého matematika v komedii Škola, základ života. Mumu jsem viděl dvakrát a moc se mi líbil. (10.11.2014)

Nevím, jestli za to může hlavně dabing, ale musím se přiznat, že kvůli němu jsem vydržel na tento film koukat až do konce. Ti kluci z té pomocné školy tam mluvili jak největší dvacetiletí raplové a vznikla z toho místy docela slušná legrace. Otázka je, jestli to tak myslel i samotný film. Ten je podle mě standardním francouzským dramatem z válečného a poválečného období, ke kterému není moc co dodávat. Francouzi to všechno točí hodně podobně a když Vás nezaujmou konkrétní scény, tak nezbude, než si ty kvality hledat někde jinde. (27.02.2017)

Příběh chlapce, který má tu smůlu, že žije ve stínu svého rodiči obdivovaného staršího bratra, který jim vždy jen dělá radost, kdežto on přináší jen problémy,ovšem pouze z jejich pohledu. Přitom je Roger velice inteligentní, přátelský, toužící po někom,kdo by ho měl rád, touží po porozumění a vcelku toho nechce příliš, jen trochu respektu. Nakonec má štěstí v neštěstí,že se dostane do školy, kde vládne svérázná učitelka,která ovšem má srdce na pravém místě a nakonec zachrání zoufalého Rogera před vlastním sebezničením. Závěr filmu byl velice dojímavý a naplnil mne uspokojením, že je Roger konečně u cíle své cesty, která mohla skončit tragicky. Vynikající vtahující atmosféra příběhu, který udržel mou pozornost od začátku až do gradujícího konce. Dobrý film s dobrými hereckými výkony. Myslím,že 4 hvězdičky si film rozhodně zaslouží. (12.01.2015)

Ať jsem se při sledování snažil jak chtěl, nemohl jsem potlačit vzpomínky na Svěrákovu Obecnou školu. Ovšem zatímco český režisér nahlíží na problémové žactvo s humorem, Francouzi se až na malé vyjímky nedokázali odprostit od vážného ladění příběhu. A to je podle mě velká škoda – film je po vizuální stránce povedený, dětští herci jsou fajn a v církevních školách to dost možná takhle chodilo, ale nějaké odlehčení, jedna jediná ztřeštěná klukovina ve stylu Mikulášových patálií by filmu velice pomohla. (06.02.2012)