Co se vlastně stalo s Baby Jane?

„Who the hell was Baby Jane Hudson?“ Život je jí divadlem. Nebude-li ve středu dění, jako kdyby nebyla. Ve své nové roli trýznitelky je přesvědčivá také díky tomu, že obětí páchaného (domácího) násilí je její vlastní sestra. Žena, která se opovážila být slavnější. Jen ony dvě, velký dům a vzpomínky, v nichž je Jane uzavřená stejně jako je Blanche uvězněná v domě (a stejně jako je její ptáče uvězněné v kleci). Vzpomínky na slávu, jež pominula. Na dobu bez televize, kdy měl obdiv obecenstva větší váhu než peníze. Na otce, jehož autorita je nově zpřítomňována samotnou Jane. Ta nepřipustí, aby se o přízeň, obzvlášť o tu mužskou, musela dělit se sestrou, na níž páchá fyzické násilí právě v momentech, kdy cítí ohrožení ze strany muže. Ať už jde Edwina, fixovaného na matku podobně jako Jane na otce, nebo o doktora s bílým pláštěm až po krk, připomínajícím zásluhou snímání z nadhledu vědce z monster hororu. ___ Jenže kdo stvořil monstrum jménem Baby Jane, není navzdory vysvětlujícímu prologu zřejmé. O hrdinkách nevíme dost, abychom pochopili neskutečnou krutost jedné a částečně dobrovolnou pasivitu druhé. (Tvrzení, že první je sadistka a druhá masochistka, dává smysl, nezakládá se však na tom, co nám sděluje film.) Vysvětlení spíše přímočaře šokující než uspokojující přichází těsně před koncem, který se oproti zbytku filmu odehrává na otevřeném prostranství, čím je na hranu únosnosti vystupňována bezmoc Blanche (svoboda na dosah a ona na ni přesto nedosáhne). ___ Nedostatky v psychologické profilaci hrdinek a zastavení dějového vývoje v poslední třetině napoprvé možná ani nezaznamenáte pro působivost Aldrichovy režie. Divadelní stylizaci (frontální snímání místností, světla umístěná v popředí, campy líčení) kombinuje s ryze filmovými výrazovými prostředky (transfokátor, netradiční úhly) a zároveň si dobře uvědomuje, že páteří jeho psychologického monster hororu (který oproti klasickým monster hororům nezatajuje, že titulním monstrem je ve skutečnosti osoba ženského pohlaví) jsou dvě hollywoodské divy. (Dle úhlu pohledu lze Baby Jane označovat také třeba za grand guignol, gotický horor nebo campovou obskurnost, marně jsem v ní ovšem hledal znaky černé komedie.) ___ Obě dámy zde do žánrových extrémů dovádějí rivalitu ze svých reálných životů. Obě přehrávají, protože je to jejich styl (v 60. letech již zastarávající) a protože můžou. Role jim to dovolují. Být samy sebou, velkými herečkami. Upřímně a bolestivě. 80% Zajímavé komentáře: Oskar, Radko (07.03.2017)

V soudobé filosofii se stále více prosazují fyzikální veličiny, především rychlost a její derivace zrychlení/zpoždění. Po první předehře (Baby Jane, v podání Bette Davis, zpívá "I've Written a Letter to Daddy", zní to příšerně. Když potom zpívá repete v pozdní fázi filmu, nezní to už tak hrozně) následuje druhá: auto zrychlené na plný narazí do... co se stalo přesně nevíme (what ever happened), role jsou však tímto definitivně příděleny. Další část až do vrcholné scény na pláži už je jenom o zrychlení nebo zpoždění. Blanche je ve svých aktivitách vždycky o krok pozadu, demence její sestry se progresivně zrychluje. (25.10.2019)

žiarlivosť je stará kurva a tu je rozvedená do naj krajnejších detailov.Zatrpknutá star babizňa sa mstí svojej sestre,ktorá je pripútaná na invalidný vozík za to,že bola úspešnejšou herečkou ako ona.Tento film je dosť krotký,napínavé scény sú pomiešané z nudnými pasážami. Tak tento film vie ináč znechutiť aj deprimovať.Má to v sebe kus trápnosti ale to je zakomponované v príbehu o Jane,ktorá bola strašnou speváčkou a v príbehu aj zlou herečkou.Strašne deprimujúca snímka a neskutočne som súcítil z Blanche a Jane som chcel nakopať tu starú riť.Herecké výkony sú dokonalé.Príbeh bol nádherne premyslený,všetko zapadalo pekne do mozaiky.Aj keď film je hlavne o psychológii a psychickom týraní a tak horor to ani tak nieje ako psychologická dráma ale u mna aj tak spokojnosť. (23.02.2015)

Geniální hororový psychothriller o dvou stárnoucích herečkách mírně sráží pouze několik scenáristických chyb (Opravdu musím z okna házet papírek se vzkazem? Nestačilo by zakřičet?), jež se však dají s přimhouřenýma očima odpustit. Výkon Bette Davis je mrazivý, její postava narušené Baby Jane je opravdu mistrovská. Něco mezi Misery a Sunset Blvd. Horror movie of the Year (28.11.2010)

Nie všetky filmy, ktoré som videl pred desiatkami rokov, prídu pri opakovanom pozretí v súčasnosti o hviezdičku. Aldrichovo dielo je jednou zo svetlých výnimiek. Je úžasným zážitkom vidieť drámu dvoch sestier, ktorá snáď ani nemohla byť lepšie stvárnená, ako famóznou Bette Davis a v ničom nezaostávajúcou Joan Crawford. Je pravda, že film môže byť pre niekoho pridlhý, ale to je iba vecou vyhradenia si vhodného času a nálady na jeho sledovanie. Neporovnávam ho so Sunset Blvd., pretože si myslím, že sa vzájomne dopĺňajú. Prvýkrát sa mi podarilo sledovať film bez toho, aby som donekonečna čakal, kedy ho verejnoprávne televízie zaradia namiesto donekonečna vysielaných repríz. (11.02.2018)