Reklama

Reklama

VOD (1)

Robert James Fischer, světu známý jako Bobby Fischer byl zázračným dítětem, které vyrostlo v šachového velmistra, jímž se stal už ve svých patnácti letech. Drama Tah pěšcem představuje Bobbyho od dětství až po šachové mistrovství světa v roce 1972 v Reykjaviku, kde byl jeho soupeŕem špičkový ruský šachista a mistr světa Boris Spasskij.. Tento zápas století doprovázel mediální humbuk, který duelu připisoval význam ve studené válce a byl interpretován jako vítězství USA nad Sovětským svazem. Byl Bobby Fischer , jeden z nejlepších šachistů všech dob jenom pěšákem v jiné velké hře?  Po skončení šampionátu se stal celebritou, zároveň ovšem překvapivě odešel do předčasného důchodu. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (202)

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Líp to asi o tak akčním sportu jako jsou šachy natočit nešlo. Samozřejmě žádnýho Bobby Fischera neznám a v šachu uznávám pouze Járu Cimrmana, který ohlásil tak na a17 čímž se zcela ocitnul mimo šachovnici a zaznamenal tak první aut v dějinách šachu, to by Bobby Fischer čuměl. Navíc postava Fischera mě byla extremně nesympatická a když mě přinutila fandit komoušovi, tak teda už muselo bejt. Ještě že šachy nehraju, když jsem viděl co z lidí dělaj za magory. ()

verbal 

všetky recenzie používateľa

Vrcholové šachy jsem vždycky považoval za terapeutický nástroj, pomocí kterého si dva uhrovití psychotičtí ufoni tlumí autistické záchvaty. Samozřejmě je mistrovsky ovládám a obohatil jsem jejich dějiny tak zvaným Verbalovým gambitem, což je mat prvním tahem. Teď jsem dozajista několik těch poďobaných postiženců zacyklil, takže než se vycukaně složí na podlahu s pěnou u huby, raději abych svůj geniální tah vysvětlil. Za mou dlouhou a bohatou šachovou kariéru jsem zjistil, že si sto procent těch elektronů myslí, že se táhne jen dopředu! Proto každou partii prostě otevřu dámou na D9 a šachmat. Jako velmistr samozřejmě vím, že přes ty otravné pinčlíky nemůžu, a tak jednoduše vycouvám, obejdu šachovnici a napálím jim to pěkně zezadu rovnou za bezmocného krále. No, a pak už jen stačí třísknout do budíku a na jejich obvyklou námitku „Ale to přece nemůžeš!“ s ironickým úšklebkem zareagovat „Já můžu všechno, kokote!“. Když se tedy povznesu nad nějaké ty následné nepodstatné hemzy neumětelů z Šachové federace, tak jsem všechny své dosavadní partie s bílými jednoznačně vyhrál a donutil ELO každého z těch nehezkých retardů škemrat „Dount bring mí daun!“, jako by už to snad od narození dauni nebyli. Tudíž jsem vzhledem k výše uvedenému do toho šel plný slastných očekávání kvalitní hybernace při bandě unylých partiářových anotací slintajících mutantů s tiky, jímž ze špatně padnoucích tesilek při sedu vykukují atrofované, sýrově bílé holeně. Hezky jsem si připravil polštářek, načechral tygrované leskymo, demonstrativně hlasitě zívnul, ulehnul … no a pak jsem skoro dvě hodiny oka nezamhouřil. Tenhle Éda Cvik to totiž dramatizačně a režijně zmáknul na jedničku a na nějaké detailní popisování toho, jak nejlépe dvěma prsty uchopit pindíka a objet s ním dámu, nebo v případě těch sexuálně dezorientovaných krasavců spíš krále, se téměř zcela vysral. Udělal z toho v podstatě strhujícího a překvapivě zábavného Atrorockyho, ve kterém se mlátí jen do šachových hodin, načež se neuroticky cuká hlavami, a kde naopak ze všech sil fandíte sympatickému kůl Rusákovi, aby tu asociální, pošahanou a arogantní ropuchu, kterou Touby se svým zjevem neměl ani trochu problém přesvědčivě zmáknout, dostal svým matem co nejdříve k terminálnímu záchvatu a následně do komatu. Po skončení pak máte neodolatelnou chuť adoptovat si Davida Navaru, abyste jej mohli doma zavřít do klece a dávat mu třikrát denně rány elektrickým obuškem. Opravdu jsem na rozpacích, jestli duševně postiženým existencím, které jsou sice schopné díky své poruše brilantně vykombinovat, jestli vám za dvě hodiny urputného mnutí brady a kompulzivních záškubů hodí šachovnici do xichtu, ale jinak jsou úplně na hovno, stavět pomníčky, nebo je neprodleně hospitalizovat. Nicméně tohle byla poutavá a kulantní exkurze do mentální zoo, která utekla rychleji než atletická desítka, před níž v parku s lascivním úsměvem rozhalíte baloňák! ()

T2 

všetky recenzie používateľa

Rozpočet $-miliónovTržby USA $2,436,633 Tržby Celosvetovo $5,576,267▐ nejak moc nechytilo, aj keď Maguire sa snaží /40%/ ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Jako film o Bobby Fischerovi to funguje o poznání lépe než jako šachový film, ale problém je, že ty dvě věci neoddělíte čili aby to mohl být vynikající film o Bobby Fischerovi v dobách jeho největší šachové slávy, tak by musel do jisté míry fungovat i jako šachový film. A to se na rozdíl od Lužinovy obrany nestalo. Jakkoli zamrzí, že z neuvěřitelných osudů Bobbyho Fischera se to omezí jen na období před a během slovutné série se Spaskkým do šesté hry, tak v tom problém není. Problém je v nepřítomnosti tenze a Zwickově selhání ve zprostředkování samotných šachů. Od počátku kašle na samotnou hru a nabízí pouze (polo)detaily figurek čili pokud nevíte, v čem je ona přelomovost a geniálnost Ficherových strategií z Reykjavíku 1972, tak z tohoto se to ani náznakem nedozvíte a budete si muset vystačit s prostým "prostě to bylo nevídané". Dokonce, když už to přímo neukáže, tak to ani nenechá obezličkově vysvětlit některou z postav. Maguire nezklamal, ale na to jak herecky neskonale vděčnou postavu má k dispozici, tak ani nijak nezaujme; zvlášť když ho Schreiber o hlavu přehrává (nemyšleno na šachovnici; i když to také...). A to nemá takřka žádný prostor nad rámec nehybného sezení nad stolkem. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,KDO HO TOHLE NAUČIL?“ … „VŠECHNO SE NAUČIL SÁM“...“ /// O géniovi, kterej výrazně přispěl k rozvoji teorie šachovýho zahájení, šachy zpopularizoval a zařídil, že se v nich začaly „točit“ větší prachy. Film není o šachách jako takovejch. Je to životopisnej snímek, zaměřenej na časy „studený války“, kdy titul mistra světa v šachu znamenal inteligentní nadřazenost. A v týhle válce schopností se proti sovětskýmu impériu postavil obyčejnej kluk z Brooklynu… (Úkol hodnej Spidermana – Tobymu role šachovýho génia a podivína sekne parádně!) Život Bobbyho Fischera poznamenala komplikovanost duše (dala se vysvětlovat jako paranoidní schizofrenie). Je jí plnej film, kterej se soustředí (– a daří se mu to!) právě na nejdůležitější Bobbyho šachový období a souboj o titul mistra světa v roce 1972. Bavila mě ta psychologie. Nejsem žádnej velmistr, ale politika mě zajímá, takže – já se bavil! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnejch událostí. 2.) V rádiu poslouchám jedině The World Tomorrow. 3.) Thx za titule „espectro“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Klidně zahodíš všechno kvůli penězům a pomerančům?" Třetí světová válka se přenesla šachovnici a chudý Američan, podporovaný pouze knězem, porazil bohatého Rusa i s týmem velmistrů. Pro mne bylo trošku utrpením sledovat paranoidního kreténa, tedy vlastně jediného amerického mistra světa, kterak je nervózní z novinářů, publika, telefonu, kamer i pohybu Země ve vesmíru. Navíc mne trošku mrzí, že při svém vítězství ani jednou nepoužil únik jezdce mimo šachovnici, nezahájil zákopovou válku pěšců a nedal ani jeden gól věží. Nicméně mi byl sympatický tím, že si v roce 1992 odseděl se Spasským odvetu v Jugoslávii, za což se v "nejsvobodnější" zemi stal z hrdiny psancem. Velká gratulace za Atlantik. ()

choze 

všetky recenzie používateľa

"Tahle hra... je králičí nora. Už po čtyřech tazích je k dispozici přes 3 miliardy kombinací. Her o 40 tazích je víc než hvězd v galaxii. Takže vás to snadno může dovést na hranu." Ne, že by Fischer nebyl zajímavou postavou, ale přece jen je dost nesympatický a o jeho protivníkovi se nic moc nedozvíme, stejně jako o šachovém sportu. Takže ani výživná biografie, ani napínavé sportovní drama se bohužel nekonají. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

V časech, kdy Američané mohli táhnout Minutemanem na e6 a Rusové SS-18 na a7 (a výsledkem by spíš než remíza byl oboustranný mat), přišlo v Reykjavíku něco komornějšího, co mělo přeměřit svaly uprostřed studené války. I když mohli Bobby Fischer a Boris Spasskij položit své pinďoury na šachový stolek a ten, kdo by shodil svého krále, by byl vítěz, utkali se nakonec na 24 jistě vzrušujících partií.. Těžko říct, jestli bylo autorským záměrem, že divák fandil klidné síle, co umí sportovně ocenit soupeře a ne psychotickému paranoikovi, který užití teorie a paměti nad 64 políčky dovedl k dokonalosti, ale co vím jistě je to, že i do filmu o šachu lze nacpat nějaký náboj, originální přístup či autenticitu a to se Zwickovi přes sicilskou obranu bílými moc nepovedlo. V nabízejícím se srovnání s Howardovou Čistou duší dostávají šachy od matematiky docela na frak.. ()

*CARNIFEX* 

všetky recenzie používateľa

Dúfal som vo vyslovene inteligentný snímok, ktorý si zoberie na paškál jednu z "najmúdrejších" hier, dostal som z 3/4 pridrbanú anti propagandu komunizmu. Chápem, že to tak mohlo byť, no nebyť tej sondy do Fischerovej hlavy, ktorý zrejme ozaj potreboval psychológa (koniec koncov, to zrejme každý vysoko nadpriemerne mysliaci jednotlivec), či záverečnej tretiny, zrejme by moje hodnotenie bolo "skromnejšie". Každopádne pekný film. ()

Davies182 

všetky recenzie používateľa

Čím je Steve Jobs pro hrané zdokumentování psychologického vztahu mezi otcem a dcerou, tím je Pawn Sacrifice pro filmový rozbor toho samého z pohledu potomka, vyrůstajícího bez svého rodiče. Není to sportovní thriller, slzopudná oscarovka ani typický zwickovský adrenalin. Prostě jenom zatraceně sugestivní drama. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Edward Zwick opäť válí. Silná téma, kreatívna forma, komplikovaní hrdinovia a user friendly komunikácia s divákom. Nie je síce taká superpecka ako jeho Glory Legenda o vášni alebo Posledný samuraj, ale veľmi poteší. A navyše dobrých filmov zo šachového prostredia je tak strašne málo. 8/10 ()

Hunt 

všetky recenzie používateľa

Edward Zwick je talentovaný režisér, který má za sebou nemálo skvělých snímků. Tento "Tah běžcem" je však spíše podprůměrný... ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Osobní souboj dvou poznamenaných géniů vyprávěný paralelně se soubojem velmocí za studené války. V obou rovinách se přemýšlí psychopaticky. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Šach mám rád a tak Pawn Sacrifice bola jasná voľba, na ktorú som sa celkom tešil. Ide tu o veľmi zaujímavo a verne spracované životné cestičky snáď najnadanejšieho šachového mága všetkých čias, od detstva až po zisk titulu svetového veľmajstra a prekvapivého odchodu do dôchodku. Ono niekedy to ten šach dokáže v tej hlavičke pomotať, aj keď na druhú stranu niečo z tých vecí, ktorých sa Fisher bál vôbec nemuselo byť nereálnych, hlavne v tých časoch. Čo je dôležité, autori si dali záležať na veľmi pútavom a divácky prístupnom spracovaní, takže si film v kľude môžu vychutnať aj ľudia, ktorí šach nevedie hrať, proste film pre každého. 80/100 ()

liskam 

všetky recenzie používateľa

Překvapivě napínavý snímek, když si uvědomíte, že jde o film o šachách. Perfektně zvládnutá režie a hlavní postavy. Za mě 75% ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Životopisný film o Bobbym Fischerovi sa už nejakú tú dobu priam ponúkal a dočkali sme sa teda až v roku 2014. Do našich kín sa asi z obáv našich distribútorov, že nejde o komerčnú tému, nedostal. Pri DVD vydaní zase nepochopili metaforický význam pôvodného názvu, kedy môžeme Bobbyho považovať za (obetujúceho sa) pešiaka v politickej hre kráľov a kráľovien. Tak dostali sme v podstate to, čo sa dalo čakať, všetko podlieha konvenciám žánru, sledujeme v podstate Bobbyho život od útlej mladosti, ale veľmi v skratke, aby sme sa konečne dostali na Island. Tam to už šlape lešpie, len treba rátať s tým, že s napätím pri šachovom súboji toho s kamerou, strihom a hercami neurobíte toľko, čo napríklad pri filme o hokeji. Maquire a Schreiber sú výborní, len si myslím, že im mohol dať scenár väčší priestor na prejavenie ešte subtílnejších stránok ich charakterov. Ale je dobre, že sa tvorcovia zaoberali aj Bobbyho konšpiračnými obsesiami, samozrejme veľmi korektne, aby sa nikto neurazil. ()

Reklama

Reklama