Brakýři

Tématicky silná televizní hra o počátcích organizovaného zločinu ve Spojených státech amerických. Podobným způsobem vznikl např. Ku-klux-klan a řada dalších organizací. Slušně obsazené, takový Jiří Bartoška v roli majitele pohřebního ústavu, který přibližně polovinu svých klientů posílá na onen svět sám, představuje skutečně mrazivou postavu, kdežto Petr Haničinec náleží k zakladatelské elitě organizace, která si neuvědomuje, že společnost se vyvíjí a organizovaný zločin se těm změnám musí přizpůsobovat. Celkový dojem: 75 %. Mrazivý závěr napovídá, že boj s chobotnicí nikdy neskončí. (29.03.2010)

Parádní dobrodružný příběh s westernovými prvky, ve kterém Vladimír Kratina bojuje s organizovaným zločinem (kluci maj hábity jak z ku-klux-klanu, jen ti černoši tam nějak chybí). Osobně to mám zafixováno jako Kratinovu životní roli. Za zmínku stojí taktéž Petr Haničinec jako šéf záporáků (i když taková záporácká liga jako v případě jeho Boška z Jakuba skláře to pochopitelně není). A z pódia v báru na vše dohlíží Michal Tučný, odpovědný vedoucí. (18.08.2018)

,,Noc je temná... temnější pro cizince na cestách... Bratr bratru podá světlo... bratr sám je pro bratra světlem... Mraky jsou těžké... ale rozplynou se navždy." Hodně jsem se na Brakýře těšil, byť jsem je kvůli dvoudílné stopáži déle odkládal. Určitě jsem nezůstal zklamán, jde o nadprůměrně odvedenou televizní inscenaci netradičního žánru (má to nádech komorního westernu) s atmosférou, stylovou výtvarní stránkou i hudbou Zdeňka Rytíře, postupně gradujícím napětím včetně milostního motivu až do strhujícího konce, povedenými hereckými výkony. Užil jsem si zejména Petra Haničince v jedné z jeho dalších jedinečných hereckých kreací v rámci televizní dramatické tvorby /Královská hra, Ubohý pan Kufalt, Vyhnanství,.../, hodně mě zaujala Jana Švandová v roli půvabné americké krásky Divokého západu s tragickým osudem. Tak proč nakonec jen slabší čtyři hvězdičky? Jaksi zůstalo v pozadí mého zájmu téma, trvalo mi víc než polovinu prvního dílu v té natahované stopáži, než jsem se s příběhem a postavami jaksi konečně stotožnil. Vznikl československý snímek dle americké knižní předlohy, s ryze americkým tématem tamnějších zločineckých organizací a politického systému. S výjimkou těch skrytých myšlenek v odcitované brakýřské mluvě mi jaksi unikalo poselství. Pro československého diváka, nezajímajícího se aktivně o historicko-politické dění v Americe, chybí narozdíl od jiných podobných inscenací ta správná nadčasovost. 75% (26.05.2018)

Brakýři jsou asi nejlepším českým televizním filmem. Skvěle vystihují atmosféru divokého západu. Nezbývá než litovat, že mají pouze televizní verzi a že nebyli natočeni ve filmové podobě. Vhodnými lokalitami by byl např. lom Amerika, kde vznikl Limonádový Joe nebo Krušné hory, kde natáčeli své westerny východní Němci. (18.05.2021)

Vzhledem k tomu, že za posledních třicet let film v televizi neběžel, což si tak nějak nedovedu vysvětlit, chápu zdejší vstřícné hodnocení. Dokážu si představit, že u spousty hodnotitelů film vyvolává nostalgické vzpomínky na dobu, kdy v televizi slušné dílo, které nestálo jen na hereckém obsazení, ale i na slušném scénáři, běželo jen párkrát do roka. Filmu nelze upřít minimalistické obsazení i scénografii, které zafungovaly, ale i přesto by dílku slušela jednodílná stominutová stopáž. I přes noirové vyznění a konec filmu a především skvělý herecký výkon Zdeňka Řehoře, nemůžu hodnotit jako TOP. (19.03.2019)