Réžia:
Milan VošmikScenár:
Václav NývltKamera:
Jan NovákHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
František Maxián, Karel Smyczek, Jiří Stáňa, Dušan Veselý, Alka Hamříková, Oldřich Vykypěl, Jiřina Švorcová, Ladislav Pešek, Libuše Havelková, Jana Rubášová (viac)Obsahy(1)
Tři devítiletí kluci zavinili, že jejich spolužák skončí pod koly náklaďáku. Jak se přiznat k tomu, co se stalo? Dospělí nemají čas nebo se ze sobeckých důvodů nechtějí vážněji zabývat dětskými problémy. Moralita pro děti a rodiče. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (26)
Filmová tvorba Milana Vošmika zůstává i v současnosti jednou z neprávem přehlížených kapitol české kinematografie, tím spíš, byla-li zaměřena na nejmenšího diváka. Naléhavost, s jakou byl natočen tento film, podává svědectví nejen o době a lidech, ale připomíná především skutečnost, že svět dětí nebývá tak zcela vzdálený problémům dospělých. Selhání, k nimž dochází vinou nezodpovědného chování, jsou potom fatálním odrazem společnosti, s tím rozdílem, že dnešní mechanismus princip morální sebereflexe spíše zavrhuje, než podporuje. Koneckonců i o tom Vošmikův snímek je; Peškem brilantně ztvárněná postava despotického otce rodiny odhaluje deformovanou tvář naoko korektního, zásadového přístupu k dceři i vystrašenému synovi. Film mimo jiné postihuje i problematiku rozvedených manželství a pohrává si se slovy jako je odcizenost, strach, svědomí, odvaha i vina, ovšem tak, aby každé z nich našlo vlastní opodstatnění. Autentičnost příběhu je do jisté míry dána zdařilým vedením dětských protagonistů, z nichž na sebe asi nejvýrazněji upozornil desetiletý Karel Smyczek, tehdy oblíbený představitel chlapeckých rolí. Z dospělých partů, vedle již zmíněného Peškova plastického portrétu domácího tyrana, zaujímají čelná místa výkony Švorcové, Chramostové a také Rudolfa Deyla mladšího, komický potenciál nevelkých rozměrů do filmu potom vnáší Menšíkova epizodní figurka jednoho z členů závodního orchestru. Doba, která dělí tehdejší diváky s námi tady a teď, se zdá být dávno překonanou, bohužel vývoj ve společnosti stále citelněji ukazuje, že je tomu přesně naopak. Problém odcizenosti se stává jednou z alarmujících příčin stoupající dětské agresivity a těch, kteří se vinou lhostejnosti okolí stávají oběťmi šikany, nebezpečně přibývá. Už proto by si Vošmikův snímek zasloužil častější uvádění v rámci televizního vysílání. ()
Film z doby, kdy bylo ještě běžné, že se ani ne desetiletí kluci toulají za tmy po ulicích a nosí dědečkovi pivo z hospody. Celý příběh se odvíjí během jednoho dne, ve kterém parta spolužáků zaviní dopravní nehodu. Tíha viny a míra výčitek svědomí se projevuje rozdíly v chování a reakcích jednotlivých viníků i jejich otců. U malých i velkých vyplouvají stejnou měrou napovrch ty pravé emoce a povahové rysy.Vždyť všichni jsme jenom bývalé děti nebo budoucí dospělí. Výborné psychologické drama a dobře obsazené dětské role . ()
V mých očích vynikající, ale skutečně vynikající a pozoruhodný film. Myslím, že zcela přesvědčivě a pravdivě vypovídá o tom, co se honí v hlavách kluků, kteří zaviní, že se jejich spolužák stane obětí dopravní nehody. Velmi mě překvapilo, že Ladislav Pešek hraje zápornou postavu. Film je zajímavý i z jiných hledisek. Např. záběry na Brno v roce 1960; ještě staré tramvaje, do kterých se mohlo naskakovat a vyskakovat za jízdy, autobusy s vlečňáky, skutečnost, že rodiče hned nešíleli, když se dítě někde zdrželo, případně také to, že bylo zcela běžné, že děti chodily pro pivo; nebo takový (tehdy zcela běžný nebo snad módní?) tzv. pytel – místo tašky nebo batohu Jen nevím, zda by film bavil i dnešní devítileté děti. Myslím, že by také lecčemu nerozuměly; např. projednávání na výboru. Přesto že ve filmu byly i dějové nebo spíš časové nesrovnalosti, hodnotím film pěti hvězdičkami a myslím, že tento film je určitým způsobem nadčasový a dá se vidět i více než 50 let po svém vzniku a to dokonce i několikrát. ()
Asi každej udělal v dětství nějakej průser, o kterym se potom bál říct rodičům. V tomto filmu to jeden kluk chce vyřešit tak, že uteče, druhej neřekne pravdu a třetí se k tomu postaví tak nějak čelem. Akorát je problém, že ho nikdo moc neposlouchá. Dětský filmy sice moc nemusim, ale tohle mě docela bavilo. V závěru film trochu ztrácí dech. Z herců bych vyzdvihnul Ladislava Peška v roli despotickýho fotra. ()
Zlé pondělí nabízí skutečně intenzivní divácký zážitek. Vošmik velmi dobře pracuje s dětskými herci, dospělí pak mají příležitost jen na nepatrném prostoru sehrát samostatné příběhy, které by v jiných rukách vydaly na celou sérii melodramatických filmů. Zlé pondělí je film podobného ražení jako Svědomí, dusí každou svou minutou. A je skutečně jen na vás, jestli si takový zážitek chcete dopřát. ()
Reklama