Réžia:
Milan VošmikScenár:
Ota HofmanKamera:
Jan NovákHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jan Malaska, Zdeněk Deyl, Ivana Fišerová, Dadulka Šimková, Věra Machoňová, Josef Roubíček, Hana Pořízková, Eva Nedvědová, Vladimír Horka, Liliana Martoni (viac)Obsahy(1)
Začínají prázdniny a pražské děti odjíždějí na venkov. Frantík naopak přijede do Prahy ke svému dědečkovi Fialovi, který býval řidičem tramvaje. V dědově domě potká Frantík zlobivého Pepíka. Ten se vysmívá venkovskému návštěvníkovi. Pak ho však odvede do vozovny, kde je odstavená dědova tramvaj zvaná Terezka, teď už rozbitá a oprýskaná. Pepík Frantíkovi uteče a ten se ve vozovně sám bojí, zdá se mu, že tramvaje ožily. U dědy si Frantík vyprosí peníze na barvičky, aby mohl smutnou Terezku pomalovat, a zachránit ji tak před odvezením do šrotu. Barvičky nestačí, ale děti z okolí mu dají další barvy a brzy je Terezka pestře pomalovaná. Za odměnu pak vozí Frantíka a jeho kamarády ulicemi. Děti musejí starou tramvaj schovat před dospělými a Velký tramvajový revizor dědu obžaluje z její ztráty. Děti z celé Prahy začnou sbírat staré železo, aby mohla být Terezka ze sběru vykoupena. Akce se podaří, stará tramvaj je opravena a natřena modrou a zlatou barvou a nakonec vozí po Praze děti z mateřských škol. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Ačkoliv jsem se snažil dívat se na film stejnýma očima jako před padesáti lety, nějak se mi to nezdařilo. Pokud pamatuji na četbu Hofmanovy knihy, Vošmik její poetiku smíchal zčásti s agitkou na sběr starého železa. Film dost připomíná sovětské dětské filmy té doby; děti ovšem tenkrát s pionýrskými šátky skutečně po ulicích chodily; také příběh Terezky je pouze přetvořen v modenrí pohádku, tahle modrá tramvaj Terezka po Praze dlouhá léta jezdila s dětskými výlety, snad nějak patřila Ústřednímu domu pionýrů a mládeže, ale přesně to nevím... V roli chemika Karel Smyczek! Z profesionálních herců mi Josef Kemr v roli básníka připadal toporný, Fiala neměl co hrát a Mixa se jen dvakrát mihl. Sečteno: pro tehdejší děti film dobrý, dnešní by se asi u toho unudily, dvě hvězdičky. ()
Ač se snímku nevyhýbá určitá naivita a atmosféra je jak vystřižená z padesátých let, v rámci svého žánru jde o nadprůměr. M. Vošmik opět dokazuje svou mistrovskou práci s dětmi a navíc si krásně pohrává s fantazijní realitou. Ministerstvo tramvají a celkově tramvajářský soud je výborný. Boj o Terezku začíná. ()
Rád bych napsal že Milan Vošmik natočil skvělý rodinný film. Ale stejně jako u Honzíkovy cesty jsem měl pocit, že je určený jen pro děti do deseti let věku. Starším divákům nenabídne o moc víc než krásné a vzácné záběry na historické tramvaje, pohled na Pražské ulice šedesátých let a skvělý nápad tramvajového soudu. Scénář je poplatný době a režisérova typická poetika je rozředěná budovatelským tématem a apelem na sběr starého železa. Nabourává to jak dojem pohádky, tak bezstarostnosti letních prázdnin. Tenhle snímek bohužel strašlivě zestárl. ()
Jen matně si pamatuji z dětství na pohodový film, v němž se děti staraly o vyřazenou tramvaj, nazvaly ji Terezka. Zpívala se tam písnička: "Jede tramvaj s kopečka, ...." Nějak se mi písnička plete s dětskou písničkou, tuším v podání Štěpánky Haničincové : "Jede tramvaj babička, pomalá a stařičká....", ta asi v tom filmu nebyla, nějak mi to splývá. Nervák ovšem byl na ministestvu tramvají, když byl vyhlášen poplach č. 3 a na tratě bylo vysláno 33 stíhacích tramvají. ()
Měl jsem rád knihu s Mihulkovými kresbami... Na film dělali konkurz Rudolf Hrušínský i se svým synem Janem Hrušínským na hlavní role. Jeho tatínek neuspěl, roli básníka hrál Josef Kemr a na Jeho syna zbyla místo hlavní role Franty, malá rolička kde se dokonce představuje svým jménem a říká: "Já jsem Honza Hrušínský". Jednalo se o jeho první filmovou zkušenost. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (6)
- Když na začátku vystupuje básník (Josef Kemr) ve Vršovicích, ve skutečnosti stojí na otočce tramvají v Braníku. Přímo za ním jsou tzv. stříšky, unikátní nástupiště, které bylo tenkrát zbrusu nové. (Stejšn)
- V jednu chvíli se honička tramvaje Terezky a jeřábu odehrává na Staroměstském náměstí, kde však nikdy nevedly koleje. (Stejšn)
- Stíhací tramvaje jsou typu T1, kterým se také říkalo žehlička a jenž byly vyráběny v letech 1952–1958. Poslední vozy dojezdily v Plzni 4. dubna 1987. (Stejšn)
Reklama