Marhuľový ostrov

Se vší snahou ocenit tenhle projekt a snahu režisérů z "našich" končin natočit něco jiného, než mainstreamové hloupé komedie fungující jako výplach mozku, jsem nakonec po chvíli selhal. Příběh má ambice, ale je podaný strašně prvoplánově a jeho provedení mu podráží nohy ještě víc. Celé to působí vlastně tak nějako komicky, parodicky až telenovelově a to to podle žánru komedie ani není! Herci nejsou nesympatičtí, prostředí také ne, ale nic lepší než dvě hvězdičky se z tohohle vykřesat nedá. (23.02.2016)

Návrat městské dámičky do smysluplného přírodního rámce Žitného ostrova, kde nalézá potlačované instinkty a vášně v náručí dvou bratrů. Oslava animální přirozenosti potlačující jakékoliv nacionální vášně a svoji vypjatostí měnící povrchní životní tápání v osudovou tragédii. Nebýt silně senzuální kamery a podmanivé hudby, asi bych neměl sílu dodívat se na tento pseudofilosofický návod pro život do konce. Navíc Szidi Tobias opravdu není dobrá herečka a v řadě scén se mi doslova protivila. (21.07.2013)

Celkem zdlouhavé a nezajímavé drama o ženské a třech starších mužích. Polovině dialogů jsem nerozuměl - mísila se tam slovenština s maďarštinou, to ale ani moc nevadilo, protože dialogy byly celkem o ničem. Nic moc až na pěkné houslové melodie a záběry jižního Slovenska - nikdy jsem si neuvědomil, že to tam je skoro jako ve Středomoří. (21.03.2012)

Nebolo to až také zlé, ale nemuselo sa tam polovicu filmu hovoriť po maďarsky. A celkovo mi nejak nedošla pointa. Ako ohyzdná Szidi s očami spuchnutými sťaby nespala tri roky pretiahne celú rodinu od otca až po všetkých potomkov a na každého prenesie znamenie smrti? Alebo o čo šlo? Inak fakt to bola podivná dedina. Okrem prisťahovalky Tobias tam nežila žiadna žena, možno jedna krčmárka, a fakt kde táto ryšavka prišla, tam každého zvedie. Ešte že tam nebol dedinský farár, to by bolo hneď po celibáte. (29.06.2021)

Ako rodený žitnoostrovčan musím povedať, že je to absolútne zavádzajúci a falošný obraz o živote na Žitnom ostrove. Takto nežili ani moji starý rodičia v 50.-60. rokoch. Oblečenie, čo mal na sebe Andráš báči sa nosilo niekedy medzi vojnami. Keby mal od Komárna voziť niekto marhuľe do Bratislavy na Zil-e 151, s filmovou korbou, postavenou na podvozku ťahača prepravníka rakiet, tak by na benzín (napriek vo filme spomenutej nafte, jazdili tieto Zil-y na benzín) dal aj gate. Navyše u nás sa pije skôr české pivo alebo víno, ako barackovica. Hlavní hrdinovia hovorili tou najčistejšou spisovnou maďarčinou, pri ktorej by sa zahanbil aj obyvateľ Budapešti. Jediný raz som tam začul žitnoostrovský dialekt a to od krčmárky. Totálny brak, dopozeral som to len kvôli tomu, čo ešte za blbosti tí tvorcovia vymyslia. (17.07.2012)