Obsahy(1)
Mrazivě komické historky z Hitlerovic kuchyně aneb šest výjevů z Führerova života podle A. Goldflama.
Hitler a Stalin se náhodou potkávají při čekání na přestup na brněnském nádraží. Uchazeč o studium na vídeňské akademii výtvarných umění a mladý revolucionář spolu proberou své politické vize budoucí šťastné Evropy a nastoupí každý do jiného vlaku. Eva Braunová si půjčuje od paní Goebbelsové cibuli a proberou přitom chutě a zvyklosti svých "mužíčků". Vůdce rozdává svým pohlavárům lentilky, aby si tak nacvičili odchod ze světa pomocí otrávených bonbonů. A konečně znovu Hitler, tentokrát jako malíř kdesi v Jižní Americe, v objetí mulatky, kterou hodlá na sklonku života pojmout za svou choť.
To je jen několik situací, v nichž Arnošt Goldflam uvádí na scénu brněnského HaDivadla Adolfa Hitlera, Evu Braunovou a další postavy Třetí říše. Dělá si z nich legraci, při které ovšem mrazí.
V roli Hitlera exceluje Petr Jeništa, který střídá polohy domácího tyrana a pantáty v papučích a hysterického vůdce. Evu Braunovou hraje neméně zdařile Jana Plodková - žena milující a obdivující svého vůdce se proměňuje v naivní slepičku toužící jet na výlet do Brzezinky.
Goldflam, mistr perzifláže, pracuje mistrně s autentickými fakty (malý Georg Tabori, pozdější slavný dramatik, se ztratil tatínkovi na brněnském nádraží) i s historickými legendami - poslední aktovka zachycuje zestárlého Adolfa Hitlera jako malíře v Jižní Americe.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (34)
"Já přistupuji k lidem nezaujatě, bez předsudků. Jsem totiž pacifista." Když tuto zásadní informaci sdělil mladý Adolf mladému Josifu Vissarionovičovi, tak jsem začal tušit, že tato návštěva u Hitlerů bude zábavná. Z počátku tomu tak skutečně bylo, ale s přibývajícím časem se humorná nápaditost příliš viditelně vytrácela a originální nápad se nakonec spolehlivě utopil v průměrné inscenaci. ()
V Dlouhé to bylo na čtyři hvězdičky, tahle inscenace mi ale trhala nervy na kusy. ()
Na brněnském nádraží se sejdou dva cizinci. Jeden z nich míří na vídeňskou akademii, kde se hodlá věnovat studiu umění, druhý míří do Švýcarska na tajné setkání ruských revolucionářů snících o lepším světě. Po přátelském rozhovoru se Adolf Hitler rozloučí se Stalinem a divák má pocit, že právě viděl začátek chytré mystifikace plné absurdního humoru. Bohužel každá následující scéna je méně vtipná a jeviště brzy zaplní bezradnost a křeč. Problém je už v samotném textu Arnošta Goldflama, herci a režie dílo zkázy už jen završují. Aby hra fungovala, muselo by se mnohem víc zapracovat na dialozích a jednotlivých obrazech. Celkový dojem: 35 %. Ke konci, když padaly zbytečné vulgarismy a herci herecké kreace vyměnili za pitvoření, už jsem vyloženě trpěl. ()
Aneb to nejlepší z domácích divadel? odpad! nebo humor na druhou? V tomto případě musí být hodnocení extrémní, neboť průměrné to není ani zbla. Navíc, když to srovnám s inscenací Goebbels/Baarová, raději volím přiznanou frašku, která nemá pocit, že je něčím víc a pouze pobaví díky svému hraničnímu humoru. ()
Tož není to špatné, ale sedět v první řadě bylo přece jen lepší. Arnoštka můžu hodně. Koho by nelákalo nahlédnout někomu do kuchyně, takřka pod pokličku, navíc pokud je ten někdo známá osoba. Vtipné využití každodennosti k vykreslení jednotlivých postav. Jsme na filmovéé databázi, vždy mi připadá nefér hodnotit divadelní představení jako film. Divadelní představení bylo rozhodně za pět!! ()
Tak tohle je blbé. Nerad užívám takové výrazy, ale v této situaci není výstižnější. Skvělý námět, který by však vyžadoval, aby byl napsán mnohem mnohem vtipněji anebo nesrovnatelně hlouběji. Kdyby se povedlo obojí současně, mohlo by to být opravdu nadprůměrné. Herecky špatné, což je dáno už tím, že herci nemají co hrát a tak se nad bezduchým, plytkým textem uchylují k trapnému pitvoření. Veliká škoda promarněné příležitosti (zejména autorské), kterou nelze opakovat. Vlastně nevím, proč se držím i u té jedné hvězdičky. ()
Občas výborné, místy ale docela trapné fórky. Ale úvodní scéna na nádraží stála za to. ()
Začátek byl vtipnej, ale na nějaký tančení jsem nebyl zrovna zvědavej. A že Hitler utek do Ameriky a prodával obrazy bylo docela dobrý. ()
Prima nápad,kdy se bohužel zadařilo jen v první a poslední scéně.Zbytek hry jen spojovačka, kde nad groteskou vyhraje nuda,trapnost a bezobsažnost.(málem jsem omdlel,když jsem si představil že by to zfilmoval třeba P.Zelenka,nebo Tarantino:-)) ()
Ze začátku celkem zábava, potom se bohužel vytratila většina narážek a zbyla pouze uvřeštěná taškařice. ()
Není to ten typ komedie, u které se válíte po zemi a nemůžete se kvůli smíchu nadechnout. Tady se jedná spíš o suchý humor. Samotný příběh je v několika místech silně kostrbatý a všelijak poslepovaný dohromady. Ale čtyři zvjozdy za opravdu prvotřídní herecký výkon Petra Jeništy v hlavní roli. Protože jeho pojetí Hitlera se může rovnat i těm nejproklamovanějším filmovým zpracováním "Vůdce". Např. na rozdíl od "Hanebných parchantů", zde si je Hitler aspoň podobný vzhledově :-) ()
Viděla jsem to v Brně v HaDivadle. Herecké výkony skvělé, ale scénář hrozný. Nejlepší scéna byla asi 2 ženy u stolu končící kvokáním. Ale konec hry už se tak nějak patlal a matlal v trapných vtípcích, nadávkách a rádoby vtipných rvačkách na zemi. Opravdu hodně mě to zklamalo, na to jak dlouho se to hraje... Ale musím vyzvednout Eriku Stárkovou v roli Evy Braunové, která byla úžasná! ()
Goldflamovy jednoaktovky jsou geniální, ale trvalo mi, než jsem zkousnul toto zpracování. Obzvlášť, když mám v paměti autorské čtení (podobný název na YouTube) Ovšem, Jak famózně přebral hlavní představitel Adolfova gesta, tiky, mluvu, slabosti a vůbec... a to vše ještě rok před uvedením světově uznávaného Králíčka Jojo (!!!) To je asi životní role Petra Jeništy. Přeji mu tedy i další takové role. Jeho podání Adolfa je excelentní (!). Dobře sekunduje "Eva" Jana Plodková. Pobaví i úvodní Soso na nádraží v Brün. Petr JENIŠTA ale právem představení zcela ovládl, jeho výkon je až nečekaně precizní i v detailech (prakticky náš Bruno Ganz), sejde z jeviště a hra je třetinová. PS proč tedy 5, když je půlka na 3? No, "Vyšší cíle". ()
Pro mne velmi zábavné, dal bych i plné hodnocení. Ovšem hra obsahuje ke konci nudné a tlachavé části, ztrácí to tak nějak tempo. Přesto to byl nadprůměrný večer u TV. ()
"Ale, mňam!" ()
víkendová oddychovka. ()
Bohužel jsem neviděl divadlo, ale televizní záznam byl excelentní. ()
První dvě scény, tj. mladý Hitler + Stalin a Hitler + Eva část první mě bavily. Pak ale čím víc se Hitler potil, tím upocenější byl i scénář a výkony herců. Další scény s Goebelsem, jeho ženou a spol. už byly hotová tregedie. Časté používání sprotých slov, citoslovců a různých pazvuků nebylo vůbec vtipný. Nicméně poslední vystoupení Hitlera v Americe mě kupodivu opět rozesmálo. Nebylo to ale ňákym extra povedenym vtipem, ale tim jak tam po každé větě opakoval „jo, jo, jo…“ nebo „no jó…“. Takže kdyby ta hra trvala tak půl hodiny, což by znamenalo brutální zkrácení prostřední čási, byl bych nadmíru spokojen. ()
Já nevidět něco s Hitlerem? Hned mě to zaujalo, šmejdě po CSFD. Bohužel příslib názvu patří k tomu lepšímu v divadelním záznamu hry, jejíž kvalita nejen že kolísá, ale ani v zenitu nevystřeluje do nějakých zavratných výšin. Obecně zárukou lepší scény byl stůl a dvě židle, pokud se dialogy odehrávaly kolem, objevovaly se tam i vtipné hlášky typu "SS myslí vždy na něco pěkného" a člověk se dozví, jak je v ozdravovně Březinka krásně či co za vědeckou kapacitu je Pepík Mengele. Za zmínku stojí výborně zvládnutá gesta Petra Jeništy a vidět ho z dálky či v nízké kvalitě obrazu, byl by úspěšně s Dolfim zaměnitelný. Jeho výkon mi byl ale trošku nesympatický. Naopak Jana Plodková jela docela svižně a opět potěšila. Bohužel inscenace však trpí nejen hluchymi místy, která se snaží násilně přetlouci. Hermann Göring vystrkuje odfláknutý pupek a vůbec, kucí, nevypadá vyžraně, Joseph Goebbels sice pajdá, ale jinak vypadá jako zombie a Heinrich Himmler ztratil veškerou slizkost, knírek a nejspíš i sestřih dle kastrólu, zůstal jen debilem. Někteří tu narážejí na hranice, kam humor zašel - vězte, že to je houby a naopak, já bych přidal a přitvrdil. Co do vtipu stavěném na reáliích Třetí říše, ne na vulgaritě a břitkosti, ve kterou to především s postupující časomírou vyčpělo. Takže tedy celkově škoda, sestříhat to na sérii krátkých skečů, bylo by to bezva, některý kecy upřímně pobavily, ale jinak je to utopený a bohužel dost nevýrazný, pokud člověk opomene kontroverzi dobrých vtipů (která asi není zdaleka pro každého). ()
Žel, těžko říci, jak by mé hodnocení vypadalo, kdybych už neměla to potěšení vidět hru v Moravském divadle (v hlavní roli s Dušanem Urbanem), leč stalo se. A v takovém případě nemohu dát více než jednu jedinou hvězdičku (přičemž Olomoučanům se hra povedla na alespoň 90%). Když dva dělají totéž, není to totéž. Zatímco Urban stylizuje svého Ádu do úlohy obtloustlého nekňuby, který si vlastně brzy získává vaše sympatie (snad to zní trochu děsivě, ale zkuste se o tom sami přesvědčit), z Jeništy nejde ani strach, ani legrace, ani humor, ani nic. Nepříjemný? Nejspíše ano. Vlastně docela rádi od obrazovky / z divadla utečete. A tak dále. Snad ani nemá cenu pokračovat. ()