Réžia:
Ralph NelsonRecenzie (4)
3*+1* za ten element živého přenosu s orchestrem. Navíc tím omezeným televizním časem (90 minut a 6 komerčních pauz) má nakonec samotný kineskop jen něco málo přes 70 minut a netrpí to zbytečným natahováním, jako tomu bývá špatným zvykem u pozdějších muzikálových filmů. ()
Svetoznáma rozprávka v americkom televíznom (CBS) šate s pesničkami od dvojice Rodgers-Hammerstein, ktorí mali nad projektom silný dohľad. Adaptovali francúzsku verziu od Charlesa Perraulta a vytvorili film s jednoduchými štúdiovými kulisami. Z dnešného pohľadu je najrelevantnejšia hlavná postava príbehu začínajúca Julie Andrews. Štvrtá recenzia. ()
Muzikál Popelka skladatele Rodgerse a textaře Hammersteina (to jsou ti, co mají na svědomí Za zvuků hudby) s Julií Andrews v hlavní roli. Do dnešní doby vznikly dva remaky: Jeden z roku 1965, ten už byl barevný, s Lesley Anne Warrenovou coby Popelkou, a upřímně řečeno se moc nepovedl. Druhý remake z roku 1997 byl vysílán i u nás, určitě si ho pamatujete, hýřil barvami a vílu hrála Whitney Houston. Co se týče této originální verze: jedná se o černobílý televizní film, který se dokonce napoprvé vysílal živě. Julie Andrews v něm nemá chybu, jakožto Popelka je zasněná, přímá a okouzlující. ()
Nevím proč má tohle připitomělé divadlo o tolik vyšší hodnocení než jeho remake z devadesátých let. Obojí v sobě akumuluje pohádkový nevkus svojí doby. Tady je to již zmíněná teatrálnost, zpívání do statické kamery a výprava na úrovni školního představení (kulisy vypadají spíš děsivě než pohádkově, Popelka jde na ples v povlaku na polštář, král měl na sobě nejspíš plínky:)). Jestli tu novější verzi nazýváme zfetovaným kýčem, pak je toto mrtvý kýč.Julie Andrews si ale udržela moji pozornost i v této patlanině. ()