22 guliek
22 výstřelů
L'Immortel
22 Bullets
VOD (1)
Obsahy(2)
Táto krv sa nikdy nezmyje! Strhujúci príbeh inšpirovaný realitou francúzskeho podsvetia v Marseille.
Po dlhej a úspešnej kariére v marseillskej mafii sa Charly Mattei rozhodol žiť usporiadaným životom a venovať sa iba manželke a svojim dvom deťom. Tri roky to fungovalo, ale potom ho jeho minulosť dostihla. Niekto sa rozhodol, že bude lepšie, keď bude Charly mŕtvy. Jedného rána ho v podzemnom parkovisku prepadnú maskovaní muži a prevŕtajú ho dvadsiatimi dvoma guľkami v kaluži krvi. Na prvý pohľad vyzerá mŕtvy. Na počudovanie, Charly streľbu zázrakom prežije, hoci lekári ho upozornia, že už nikdy v živote nebude hýbať pravou rukou. Preto sa musí naučiť písať a pracovať ľavačkou. A samozrejme aj strieľať. Po odchode z nemocnice sa snaží nájsť všetkých mužov, ktorý ho na parkovisku postrelili a kruto si s nimi vybaviť účty. To, pravdaže, neujde pozornosti polície. O prípad sa zaujíma najmä mladá inšpektorka, ktorej mafiánsky boss Tony Zacchia zastrelil manžela a hľadá vinníka. Čoskoro je Charlymu, ktorý po sebe na mieste činu nechá mafiánov zastrelených dvoma guľkami – jednou do hlavy a jedno do srdca, na stope. Komplikácie nastanú, keď unesú Charlyho deti a boss sa mu vyhráža zabitím syna. Charly sa však nevzdáva...
(TV JOJ)
Recenzie (342)
Když mafie snižuje v rámci krize stavy, jde vesměs o hodinové výpovědi bez udání důvodů. To mají francouzi z toho, že nevolili socany. Renovic Jeník má pak v těle 24 kulek. Těžko ho ale zabít, protože zná číslo na Segalova chirurga. Ten mu nechá dvě. To je dost na to, aby Jeník se standardně koženým xichtem obpajdal všechny své dárce a vcelku nudně a s patřičným klišovitým patosem jim těch 22 s díky vrátil. ()
Reno leží 40 minut v posteli, pak se 10 minut proplétá ostnatým drátem a mezi tím jednorázově 5x vejde do scény a stejným stylem někoho zastřelí. A v těch scénách, kde je nucen k psímu pohledu, polemikách o životě a rodinných hodnotách, mi ho bylo opravdu upřimně líto. V takhle špatně napsaném a nudném filmu nemá herec Leonova formátu co dělat! ()
Jděte už s tou třaslavou kamerou doprdele !!! Já myslel, že se třese jenom za oceánem, ale protože francouzi se tematicky a filmově zřejmě vyčerpali někde v 80.letech minulýho století, tak teď jen slepě kopírujou americký trendy. Tohle překročilo veškerou třaslavou mez ! Moje hlava není žádný jojo, vy debilové kameramanský. Jestli někdy půjdu kolem místa, kde se bude natáčet film a nějakej pitomeček tam bude třást s kamerou, vlítnu tam a zatřesu s ním takovým způsobem, že mu upadnou koule. Tohle mě nasralo tak moc, že mě už nic dalšího na týhle roztřesený pohádce o chlapovi s koňskýma očima, co by přežil snad i výbuch atomový bomby ve svý prdeli nezajímá. ()
Stáří? Senilita? Podle odezvy řady uživatelů nejspíše postihly Jeana Rena a projevily se tím, že vzal roli v (přinejlepším) tuctovém filmu, natočeném kameramanem s Parkinsonovou chorobou. V tom případě ale stáří a senilita postihly i mě - 22 výstřelů mě totiž bavilo a té "chvějící se ruky" kameramanovy jsem si vlastně ani nevšiml a došlo mi to až teď při čtení komentů plných výrazů jako "nasralo mě to", "v prdeli" a dalších milých a citlivých slůvek. :-P No, asi mám delší vedení. A proč mě to bavilo? Inu, dost možná nehledám v úplně každém filmu NĚCO, co prostě ani v každém filmu být nemůže, takže si pak (i když ne vždy, pochopitelně) dokážu více užít i tuctový, banální a klišovitý příběh, pokud nepřekypuje donebevolajícíma blbostma. A Reno je prostě... Reno. On už jiný nebude - ale ve srovnání se Stallonem má Reno v zásobě asi o 5 mimických výrazů víc! Kdo z vás to má! :-P Btw. Bylo zvláštní vidět Kada Merada během 3 dnů ve dvou tak různých filmech, jako jsou Mikulášovy patálie a 22 výstřelů. ()
Nečekal jsem to. Fakt jsem nečekal, že i ve Francii by režisér vybral státní kasu pro filmaře a natočil film s klepající se kamerou, která má navodit hustou atmosféru a autentičnost. Já třeba chápu, když režisér řekne, že točí film, který má být natočen amatérskou kamerou. Ale nedokážu to pochopit, když se člověk těší na akční film s Jeanem Renem a nakonec z něj vidí akorát tu zasranou jizvu na ksichtu. Richard Berry je tak pro mě už vcelku známou tváří, když jsem ho naposled viděl v poslední Veberovce. Jenže už tam mě rozčiloval a já čekal na chvíli, kdy se z něj poseru uplně. Nakonec se předvedl v tom nejlepším možném světle a natočil film s nejstylovější kamerou, která kdy byla vynalezena. Pokud si tak chcete užít akční film s celou kopou akčních scén, na které si, za prvé, po půl hodině nevzpomenete, a za druhé, se v nich vlastně nic nestane..tak se na 22 výstřelů podívejte. Mě to tak nasralo, že jsem snad ani neměl slov. A to přitom by ten film mohl být dobrý. Technika by na to byla a příběh koneckonců taky. Vždyť Francie kriminálky v sobě má. Jenže to by se toho musel chopit člověk, kterej chce natočit film a ne mišmaš něčeho, co chvíli bude mít úspěch a pak zapadne do takovýho průměru, že si po půl roce na něj člověk nevzpomene. ()
║Rozpočet €18miliónov║Tržby Celosvetovo $21,688,000║ taký dôchodcovský Jean Reno ale v slušnej forme, slušná akcia a napätie /75%/ ()
Dělal jsem strašné věci. A co hůř, musím v nich pokračovat. Je to prokletí. Doživotní..... J. Reno je mafián ve výslužbě a zároveň taťka, kterýho se podsvětí stále bojí. To jeho prokletí mohlo skončit, bohužel (bohudík) zjistí, že je na rozdíl od svýho psa nesmrtelnej. A tak přesně podle hesla ,,PAKÁRNU SI DĚLÁ KAŽDEJ SÁM“ začíná válka Reno vs. Podsvětí. Sice nechápu, proč je nesejme všechny najednou, ale co, ON na to má! Jen aby na to měl i scénář.... Je to taková trochu překombinovaná (smontovaná) akční kriminálka, ve který furt přituhuje a trpí i děti. Ale nebojte se, Honza to nakonec zvládne levou rukou.... (tohle neberte jako spoiler!). Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět Bastienovu pokaženou oslavu. 2.) Nevím jaké zvolit pořadí při vyřizování účtů (nemyslím složenky!). 3.) Jsem mafián a chystám se do důchodu. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()
// Production Companies: EuropaCorp // ()
Tuhý mafián je jediným druhem mafiána, kterého jsem ochoten ve svém životě akceptovat. Proto mne obyčejně souboje ukrutně zlých mafiánů s těmi hodnými, tedy přibližně o 10% menšími zmetky, obvykle nechávají naprosto chladným. Jenže Jean Reno je můj velký oblíbenec a tak jsem musel vidět, kterak si zahraje roli pomstychtivého děravého cedníku. Dal to celkem slušně, nicméně ani jemu se nepodařilo přesvědčit mne, že hodní mafiáni si zaslouží své poctivě nakradené majetky a mou úctu. ()
Reno už hraje asi jenom ve sračkách. Je mi ho fakt líto. ()
Jeana Rena tady doslova rozstřílej na sračky, přesto přežije, ale jak ke škodě jeho, tak i ke škodě diváka se tu žádná zásadnější cesta za pomstou neurodí, sice to Reno nenechá jen tak být a pár navděčníků tu popraví, ale na můj vkus si tu až moc hraje na nějakýho zadumanýho a přemýšlivýho komtra a postrádá to spád, i atmosféru pořádný odplaty. ()
Přímočará akční záležitost nazvaná 96 hodin s kýčovitým dějem a scénářem, který s výjimkou hlavního hrdiny neobsahuje žádné charaktery a který navíc adoruje násilí, slavila nebývalý komerční úspěch a stala se nejúspěšnějším francouzským filmem posledního desetiletí, takže tady máme, to dá rozum, hned celou řadu následovníků, tzn. filmů založených na akci vycházející z americké školy, zločinecké prostředí a nesmlouvavý souboj s hromadou mrtvol na cestě za pomstou hlavního hrdiny. Tentokrát tvůrci obsadili do hlavní role legendu francouzské akce Jeana Rena, jenže mám pocit, že je jednak už na podobné typy trochu starý, jednak je z jeho výkonu cítit šablona desítek předchozích podobných rolí. Navíc scénář je spíchnutý hodně nahrubo a tentokrát se nevytáhla ani režie. Richard Berry je ve Francii uznávaný a oblíbený herec, ale tahle profese mu jde zjevně líp než režie, která toho holt vyžaduje nepoměrně víc. Kromě toho mi vadí ten známý konflikt hodného a zlého gangstera, který staví na hlavu obecně uznávané etické normy. Ten hodný jenom vraždí, krade, uplácí, pašuje a podvádí, zatímco ten zlý chce distribuovat drogy. Určitě jste to ve filmu ještě neviděli, jedná se o zbrusu novou myšlenku, jenom nevím, proč mám na jazyku pár desítek filmových titulů včetně Kmotra. Celkový dojem: 40 %. ()
„Z monsieur Matteï cedník dělati, s předstihem hrob svůj třeba si kopati.“ (staré marseillské mafiánské přísloví). Chvilku mi trvalo, než jsem přistoupil na Berryho pravidla hry (televizní look, zatmívačky, přechody mezi scénami), ale pak jsme si tu vendetu nikdy nezaschlé krve docela užil - navzdory tomu, že při natáčení akčních scén uvázal kameraman svůj nástroj na kango a šel na svačinu. Jean Reno je už tady pomalu posílán do domova za Abem Simpsonem, ale já osobně jsem s ním neměl sebemenší problém.. ()
K hercům, kteří se rozhodnou usednout na režisérské křeslo a jedná se o jejich debuty, které nejsou ani příliš známé, zaujímám tři postoje. 1.) Jsem zvědava, jaké jejich dílo bude. 2.) Jsem na rozpacích a v obavách. 3.) Zkrátka jim věřím, vím, že mě nezklamou, a že od nich dostanu snímek, jaký jsem dle jejich osobnosti a daného tématu očekávala. Richarda Berryho jsem prvně poznala v genialitě Drž hubu, kde se snažil polapit vychytralého Jeana Rena. Když jsem zjistila, že 22 výstřelů režíruje on, zaplavil mne pocit klidu, že tato "mafie po Francouzsku" bude vydařenou, krutou a ponurou cestou do podsvětí, a to už jen proto, že drsného mafiána ztvární Jean Reno v roli, která mu sedí nejlépe. A to i navzdory tomu, že jsem pana Berryho viděla zatím jen ve dvou rolích převážně humorného charakteru. Mé dojmy byly více než správné. Film se mi moc líbil. Skvělý, správně gangsterský scénář, těžknoucí vzduch prosycený vystříleným olovem a pachem krve, temná atmosféra a velmi působivé barevné ladění celého snímku, ve kterém jakoby se odrážela všechna ta špína, chladný beton, zamračená obloha, prolitá krev, zrada, touha po pomstě a utrpení. Pokud by měl někde existovat jeden z těch nejlepších filmových mafiánů, přeju si, aby byl jako Charly Matteï. ()
Poctivá francouzská kriminálka se nekoná. Tedy koná, ale není to taková jízda, jakou by si divák přál. Starý vlk Jean Reno už není tak pohyblivý jako dřív, takže ho scénáristé nejprve nechali provrtat 22 kulkami (tohle by nepřežil ani Arnie nebo Sly), aby se darebové dozvěděli, že do velkého mafiána na odpočinku se střílet nemá. Pomstu Jeanovi tvůrci naordinovali „poklidnou“, ač místy to chutné je, to uznávám. Ale velmi často jen o tom, že Reno někam vejde, plácne pár zbytečných vět a zmáčkne spoušť. Stopáž je dlouhá, dialogy o rodinných hodnotách chci poslouchat v jiném žánru, flashbacky se daly řešit lépe a napětí si také představuju jinak. A hrdinovi (který mimochodem odkrouhl kde koho a jel v několika nelegálních kšeftech a já mu mám fandit?) protivníci jsou jen bezejmenné natvrdlé figurky. Škoda.. ()
Neuvěřitelná nuda plná zatmívaček, flashbacků, náhod a rádobytvrdých scén i keců. V něčem tak pitomém je i casinovské přirážení hlavy do dveří k smíchu. Ostnatý drát aspiruje na demenci roku a kecy o rodině a etickém kódu jsou snad ještě větší klišé, než policistka pijící vodku protože jí zabili manžela. Revenge movie se rozhodně nekoná a již pět minut po skončení filmu se zrekonstruování děje jeví jako nadlidský výkon. ()
"americká" klasika kedy chlapík po 22 výstreloch z brokovnice, samopalu vstane z mŕtvych a sam vytrieska všetkých kolegov z mafie. Takýto podobný film som už videl asi 100 krát a hral v ňom Segal. Na jedno pozretie príjemná jednohubka. Druhý krát by som to už nezapol. ()
Sice klasická povídka o polepšeném gangsterovi, kterému jednou začne na záda dýchat vlastní minulost, ale klasická (a to je důležité) francouzská povídka. Všechno, proč mám rád filmy s Venturou, Gabinem a dalšími tu je. Chladná nepředvídatelná atmosféra, výborná hlavní postava, rodinné hodnoty vs. ty zločinecké... Jean Reno se mi v hlavní roli líbil moc, Charly Mattei je vlastně jeho první pořádná postava od Hotelu Rwanda z roku 2004 a už ji opravdu potřeboval. Režisér Richard Berry je pro mě zcela neznámý, ale úvodní dvacetiminutovkou, ve které se "to všechno" stane, si mě získal maximálně - přestřelka je efektně krvavá a převoz do nemocnice a pasáž, v níž se všichni o Matteiho rozstřílení postupně dozvídají, je zase nesmírně nápaditě natočená. Jak jsem naznačil, kdyby tenhle film vznikl o nějakých pětatřicet let dříve a hrál v něm Alain Delon nebo Lino Ventura, byla by to dnes bezesporu klasika. Čtyři a půl za Badeltovu hudbu. ()
Mně se to i přes zde ne moc pozitivní komentáře docela líbilo a podobnou gangsterskou cestu za pomstou jsme tady potřebovali jako sůl. Jistě, moc akční to zrovna není a nějak komplikované to taky není, ale když už se na nějakou akci dostane, tak je velice efektní a slabý příběh tomu pro jednou odpustíte. Tempo je totiž opravdu strhující, postavy uvěřitelné. Jean Reno je navíc zase jednou charizmatickej a opravdu mu věříte, že vám tu palici ustřelí. Pár blbých scén tu sice je (asi 5minutové lezení přes ostnatý drát), ale celkově jde o překvapivě nadprůměrnou svižnou gangsterku, u které jsem se ani na chvíli nenudil.70% ()
Filmy o pomste mám rád, navyše Jean Reno je tu v dobrej forme. Zdá sa , že pribúdajúce roky mu iba prospievajú. Krvavý „atentát“ prežil a jeho mafiánskych kolegov čaká pomsta...Postavy, vzťahy i herecké výkony to všetko funguje dobre, film nenudil, ale napriek tomu mu chýba niečo, čo by ma strhlo. Niektoré scény sú fajn , ale ako celok u mňa priemer. 60%. ()