Reklama

Reklama

Sejmout zabijáka

  • Česko Jak sejmout Irčana (viac)
Trailer

Sirotek, jenž své dětství prožil v drsných ulicích Clevelandu, Ir Danny Greene (Ray Stevenson), se dokázal vypracovat z přístavního dělníka v odborového předáka a spojence mafie. Když ho agenti FBI z odborů vytlačili, Danny začíná novou kariéru vymahače dluhů pro lichváře Shondora Birnse (Christopher Walken) a navíc pořád spolupracuje s mafiánským bossem Johnem Nardim (Vincent D’Onofrio). Danny, kterému je v patách detektiv Joe Manditski (Val Kilmer), rychle získává vlastní moc a dostává se do sporu s Italy, kteří brzy pochopí, že zabít ho nebude vůbec snadné. Jejich vzájemná nevraživost vyvolává v clevelandských ulicích krvavou válku a město získává nelichotivou přezdívku “Bomb City”. Film Sejmout zabijáka, který vznikl podle skutečných událostí, přináší příběh muže, jenž mentalitu irského válečníka propojil se směsí pýchy, brutality, ctižádosti a zásadovosti. V 70. letech minulého století se stal ústřední postavou války podsvětí, která jednou provždy změnila organizovaný zločin v Americe. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (324)

Superpero 

všetky recenzie užívateľa

Takový průměr, kde nic nevyčnívá, kromě divného výběru herců. Ray Stevenson mi celkem seděl a jeho pěstní souboje byly nejlepší z celýho filmu, ale ostatní herci mi přišli takoví divní. Bez zápalu. Val Kilmer tam je naprosto k ničemu a má jen obří, tučnou hlavu. Prostě to bylo hrozně předvídatelné, což ani tak neva, ale zde nebylo nic, co by mi utkvělo. ()

Shadwell 

všetky recenzie užívateľa

Většinu gangsterek lze s určitou benevolencí rozdělit na filmy konzervativní (Kmotr, Americký gangster, Sejmout zabijáka), postmoderní (Pulp Fiction, Sbal prachy a vypadni, Sejmi eso) a parodický (Millerova křižovatka, Ghost Dog, Ve spárech yakuzy). Máme tu tedy konzervativní, mistrovská a poněkud fousatá díla ze staré školy, dále postmoderní, hravý, mnohdy velmi stylový kousky z dílny originálních tvůrců, a nakonec parodický snímky solitérů hozený často až do absurdní polohy. Každý z těch tří typů gangsterek vlastně odpovídá nějaké ze tří hlavních politických ideologií, a to konzervatismu, liberalismu a socialismu. Konzervatismus kladoucí důraz na autority, tradici či soukromé vlastnictví nachází svého spojence v mafiánských kmotrovských strukturách, které skutečně připomínají pyramidovou strukturu nějakého podniku. Proti tomu se staví liberalismus odmítající privilegia a zdůrazňující více osobní svobodu, čemuž odpovídají postmoderní gangsterky, které analogicky odmítají tradiční mýtické schéma vzestupu a následného pádu známé z konzervativních gangsterek a zdůrazňují spíše dynamické, chaotické a náhodné prolínání různých postav a skupin v příběhu. Na místo klasického dramatického oblouku kladou zacyklenost a nepředvídatelnost, jíž proslavil hlavně netypicky odvyprávěný kulťák Pulp Fiction, kde umírají postavy třeba jen proto, že si zapomněly bouchačku na kuchyňské lince. A konečně socialismus nachází svého souputníka v parodických gangsterkách, které operují s odvrženými solitéry a jako svou zbraň volí ironii, protože co ostatně odvrženým lidem také zbývá než smích. Zajímavé je ovšem to, že tak jako mezi sebou bojuje v politické aréně konzervatismus, liberalismus a socialismus, děje se něco velmi podobného i mezi gangsterskými filmy, které se vymezují vůči sobě navzájem a uvědoměle na sebe reagují: ____ (i) Nejtypičtějším příkladem je reakce parodických gangsterek na ty konzervativní, jak ilustruje třeba Jarmusch v Ghost Dogovi, jehož samurajskou etiku klade proti mafiánům bez morálky. Krutá dětinskost mafiánů, kteří ujíždějí na kreslených filmech z televize, stojí proti dospělosti samuraje, jehož stálými průvodci jsou nikoliv kreslená, ale skutečná zvířata (holubi, psi, medvěd). Právě jejich rysy na sebe bere v sekvencích, v nichž jako by procházel, či spíše protékal každou překážkou a přemisťoval se zvláštní bleskovou plynulosti, která mohutnou postavu Foresta Whitakera zbavuje tělesné tíže. Tím jako by Jarmusch parodoval podobné přesuny v gangsterských filmech, kde na sebe bere hlavní hrdina postupně roli dělňase, odborářského prezidenta, vrchního gangstera a konečně odpadlíka na útěku, jako se to přesně přihodilo zde v Sejmout zabijáka, kde projde hrdina hned několikerou metamorfozou. Je sice pravda, že sami tvůrci stavějí irského samorosta Dannyho Greena proti ztrouchnivělým italským mafiánům, jenže jeho samého nijak nezpochybňují, a právě od toho tu máme Jarmusche. Podobnou černohumornou parodii zrealizovali v Millerově křižovatce Coeni, kde vzali klasické rysy gangsterek a dotáhli je do komického extrému. ____ (ii) O poznání zajímavější je způsob, jakým se konzervativní gangsterky vymezují vůči těm liberálním. Tyto filmy si nejčastěji berou za hlavní hrdiny neúprosné profesionály, kteří jsou ve svém oboru naprosto neomylní, nedělají chyby a až do konce si zachovávají ledový klid a důvěru ve známý Einsteinův výrok „Bůh nehraje s vesmírem kostky“ – na rozdíl od série náhod a nedorozumění v postmoderních gangsterkách Tarantina či Ritchieho. Příkladem takové konzervativní gangsterky je třeba Americký gangster od Ridleyho Scotta. Dvojice hlavních postav (gangster a policajt) díky své bytostné povaze neomylných profesionálů do okolního, chybujícího světa jako by vůbec nepatřila. A kdykoliv se do něj snaží proniknout, působí to jako v případě Denzela Washingtona, který sleduje koloběh drog na ulici převlečený za ikonického gangstu z blaxploitation filmů, nepatřičně a trochu komicky. Stejně to funguje v Mannově Nelítostném souboji, kde se ten útok na postmoderní éru nepředvídatelného chaosu z pozice konzervativních hodnot odráží v ústřední dvojici těžkých profíků, kteří jsou nuceni čelit různým nahodilým jevům či neschopnému okolí, na nějž často doplácejí (zkompromitovaný Danny Trejo u De Nira či hluk zásahovky v kontejneru u Pacina). ____ (iii) Hodně co do sebe má i to, jakým způsobem se vymezují postmoderní gangsterky proti těm parodickým, respektive liberalismus proti socialismu. Jak si velmi trefně mnozí povšimli, my dnes vlastně nežijeme v nějaké sešněrované technokratické době zákazů a omezení, ale jsme spíše nabádání k tomu, abychom si užívali co nejvíce je to možné. Jinými slovy dnešní doba není opakem květinových šedesátých let, jak by se mohlo ze stesků volačů po zlatých časech hippies zdát, nýbrž naopak – jsme ponoukáni doslova k bezuzdnému rozpoutání apetitu. Stejným principiem se řídí postmoderní gangsterky Tarantina či Ritchieho, které jsou ještě absurdnější, nekorektnější a vyhrocenější než všichni ti Kitanové a Jarmuschové dohromady. ()

Reklama

Fr 

všetky recenzie užívateľa

STŘÍLELI NA NĚJ A BOMBARDOVALI HO. ZKUSILI VŠECHNO CO UMĚLI. ALE BOJOVNÍCI NEUMÍRAJÍ. TATO LEGENDA STÁLE ŽIJE..... /// Střípky ze života pouličního gangstera Dannyho Greena, kterej dokáže solidně nasrat šéfy mafie a těží z tělesných proporcí R.Stevensona a jeho ,,neokoukanosti“. Solidní, leč obyčejný vyprávění nabírá na obrátkách v závěrečný půlhodince (jako vždycky), když začíná válka gangů. Jo jo, když jde o kejhák, bejvá to zajímavý. Film o Irovi, chlápkovi se špatnou pověstí, kterej měl už od malička drzost, pořádný koule a hrdost keltskýho bojovníka. Dělal věci, který se jiným nelíbili (ale dělal je dobře a rád) a jehož smrt znamenala pro mafii větší pohromu, než jeho život. Já však raději jinou legendu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám rád filmy podle skutečných událostí a nemíním ztrácet čas čtením knihy od Ricka Porrella - ,,To Kill the Irishman“. 2.) Jsem Ir! 3.) Zjistím, jak bude vypadat moje dřevostavba po výbuchu. 4.) Chci poznat chlápka, kterej přežil skoro stejně pokusů o zabití jako inspektor Clouseau. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()

Radek99 

všetky recenzie užívateľa

Taková příjemná mafiánská žánrovka, kterých již bylo natočeno přehršel, ovšem neboť jde divácky o velmi vděčné téma a dá se předvídat, že podobných filmů bude ještě realizováno bezpočet, lze prognosticky konstatovat, že snímek Jonathana Hensleigha v kontextu žánru jistě nebude považován za milník, určitě ovšem patří k tomu lepšímu, co zde bylo natočeno. Spíše skromnější snímek, který staví hlavně na divákově pocitu a charismatu irského gangstera a na tom staromilsky chápaném chlapáctví, jehož mírou je ochota jít si kdykoliv ,,zatancovat". Na podobném typu hrdinů je cosi fascinujícího a byť jde rámcově o jednoznačného záporňáka, tvůrci ho divákům prezentují tak, že mu nelze (alespoň místy) nefandit. Příjemné sedmdesátkové retro se stylovou hudbou i herci a knírky, kam se podíváš... ()

verbal 

všetky recenzie užívateľa

Další povedená variace na téma Pizza vs. Leprechaun. Podobných filmů jsem už viděl desítky, možná snad i tři prdele, a vždycky jsem byl schopen tomu sympatickému zloději a vrahovi s lidskou tváří v hlavní roli tak nějak držet palce. S politováním musím konstatovat, že tady mě ten zarputilý reprezentant keltských zájmů v zámoří docela sral a celou dobu jsem v modrém dresu temperamentně kroutil hlavou nad neschopností útočníků Squadry Azury, která nebyla téměř sto minut sto sundat nějakého irského vidláka, který se notabene místy choval jako totální kokot. Asi to bylo tím "Podle skutečné událostí". Být to podle neskutečné události, bouchnul by milý Ir dříve, než by jste řekli mozzarella a Don Vito by zbytek filmu drobil Calzone nad jeho rakví. Ale nevadí. I když bych panu Stevensonovi za kmotra nešel a výraz "Irska mafie" mi zní jako Židovské triády či Italská yakuzza, měl jsem, jak říkáme my lingvisté, skoro dvě hodiny docela fun. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (5)

  • Pre film bol dočasne znovuotvorený štadión Tiger Stadium po dobu približne jedného týždňa. Štadión bol pôvodne otvorený v roku 1912 a zatvorený o 87 rokov neskôr, keď Detroit Tigers začali hrať na novom štadióne. Tiger Stadium bol zbúraný po tom, čo bol film dokončený. (Vrtto)
  • Film je natočný podľa knihy Ricka Porrella "To Kill the Irishman: The War That Crippled the Mafia". (Vrtto)
  • Na začiatku, keď vchádza šéf odborov do kancelárie za sebou zavrie dvere, ktoré si je možné v nasledujúcich záberoch všimnúť otvorené a znova zatvorené. (Johnny.ARN)

Reklama

Reklama