Zneužitá

Nejdem hodnotiť príbeh a dialógy. Niekedy sa ma zmocňovalo tiché zúfalstvo. Ale na druhej strane ma potešilo niekoľko aspektov vnímania onej udalosti nepripraveným otcom a jeho rovnako obdarenou dcérenkou. Škoda, mohol to byť celkom zaujímavý film s výrazným posolstvom. Ale to by museli mať v rukách iní tvorcovia. (01.08.2015)

Tak když si slaboduchá čtrnáctka nechá dobrovolně zrevidovat bobra od nějakého pětatřicetiletého internetového úchyla a navíc se jí to i líbí, jde prý pořád o znásilnění !! No nic, holky, končíme! Už žádné Bonpary od strejdy verbala! A já blbec jsem si zrovna zřídil účet na Assbooku, aby se nám lépe chatařilo. Hnusná diskriminace! Když vám vykropí hrobku klidně celé fotbalové mužstvo dorostenců, všechno je OK, ale chudák obstarožní kolonádní obšoust musí čekat do šestnácti. Jak si pak má jeden pořádně užít! Po nadějném úvodu se film zvrhne v hodinové, nudné plačky a deprese nasraného tatínka. Jako otec se mu snad ani nedivím. Mně přijít domů dcera, že jí skvěle ojel nějaký týpek, se kterým jsem chodil na základku, a že ho děsně miluje, taky budu mít chuť nafiletovat ho na rybí prsty, nicméně začal bych s dcerunkou! Okamžitě bych aplikoval Fritzlovu terapii kombinovanou s Kuřimskou metodou a kuřte si, že by internet viděla tak ve čtyřiceti. To Američané jsou jinačí. Holka byla znásilněna, i když nadšeně přirážela a s radostí olizovala všechno, co mělo aspoň dvacet centimetrů, je to děsná chudinka, zaslouží si nový mobil a musí se kolem ní chodit po špičkách. Depku má z toho akorát ubohý tatínek, usedavě pláče kašle na práci a mlátí každého, kdo mu vizáží připomíná pedofila. Nuda k uzoufání, zpracování akorát tak nesere a já se divím, že má pan Tlouba potřebu brát takové laciné, televizní štěky. Že by si mu s dcerkou taky pohrál nějaký fešák kapku za zenitem? (28.06.2011)

Silné téma, které bylo svým rutinním zpracováním předem odsouzeno k šedému průměru. Není to ani tak Schwimmerova chyba, který si s takovým tématem poradil velmi citlivě, jako spíš chyba scénáře, který jen jede podle zajetého mustru. Herci jsou velmi dobří, především Catherine Keenar mě tu zaujala jako chápavá matka. S hlavní představitelkoou, Lianou Liberato, jsem měla trochu problém, protože mi její výkon připad místy až moc "hraný". Nakonec mě film zaujal spíše otázkami, které vyvolává(bezpečnost internetu, nedůvěryhodnost registru násilníků atd.), než samotným příběhem. (23.06.2011)

Pročítám místní komentáře a nestačím se divit. Většina vás si koukám vystačí s posouzením "ta holka je blbá" nebo "dyť to sama chtěla" a má vystaráno. Jasně o tom, že to evidentně nebylo znásilnění, protože do toho šla zcela dobrovolně, se můžeme dohadovat dlouho. Ale o tom ten film tak úplně není. Filmu jde spíš o subjektivní vnímání reality. Je to především o pohledu otec versus dcera, v němž každý posuzuje realitu úplně jinak a pak se podle toho taky chová. Otec vidí jasné zneužití dcery internetovým úchylem a moc touží se s dotyčným osobně vypořádat. Když to nemůže udělat, trápí ho obsedantní představy a má potřebu hledat úchyly všude kolem sebe. Dcera je naopak čtrnáctiletá naprosto ukázková puberťačka, která se snaží zapadnout mezi cool oblíbené holky, ale hlavně hledá někoho, kdo jí rozumí, kdo jí pochopí a nebude ji odsuzovat, což je v tomhle věku úkol věru nadlidský. Jakmile má pocit, že tohle všechno konečně našla, sama sobě vsugeruje, že na ničem jiném nezáleží a vnímá "úchyla" jako svého potencionálního přítele. Poté ho přede všemi sveřepě chrání, otcův přístup v ní přitom ještě posiluje vědomí, že "úchyl" byl opravdu jediný, kdo jí kdy rozuměl a ostatní jí nechápou a jsou proti ní zaujatí. Ke zlomovému okamžiku a spadnutí růžových brýlí dochází ve chvíli, kdy zjistí, že podobně jako s ní si chatoval a vyspal se i s řadou dalších dívek. Film je tedy, co se týče psychologie naprosto ukázkový, ať už duševní pochody jednotlivých postav chcete nebo nechcete chápat. Důvod, proč přesto dávám za tři, je zpracování. Přestože film ví, co nám chce sdělit a také to plní, činí tak vzhledem k tématu s překvapivě nezáživnou formou. První půle je víceméně nudná a zlepšení nastává, jakmile dostane víc prostoru Clive Owen, protože ten tu hraje opravdu výborně. Bohužel tím více vyniknou plytké výkony zbytku osazenstva. (09.06.2012)

Pokud váháte, zda-li se na tento film podívat, doporučuji nejdříve zhlédnout trailer. Dostanete totiž přesně to, co máte možnost vidět v upoutávce. Naivní lolita nalítne internetovému pedofilovi, který ji následně "znásilní". Člověk by se pozastavil nad tím, proč vyhledávala lásku zrovna přes internet, když měla relativně fajn rodinu, dobré přátele a úspěchy ve volejbalovém družstvu. Přesto na dětskou důvěřivost tvrdě doplácí nejen ona, ale záhy celá její rodina. Drama o znásilněné se tak rázem mění do rutinního rodinného dramatu, kde se střídá zobrazení frustrací dívky, která se nepochopitelně skoro celý film pedofila zastává a otce, který se nemůže přenést přes fakt, že jako ochránce dívky selhal. V druhé polovině se dívka smíří se situací a nervově se zhroutí, záhy se zhroutí otec, že se zhroutila dívka, a pak se po americku obejmou a je konec. Ano, to jsem nenapsal o posledním filmu Davida "Rosse" Schwimmera zrovna pěkně, ale skutečně to tak prostě působí. Jediný vztah, který se během filmu nějak rozvíjel a budoval byl mezi dívkou a otcem. Závěrem mám tak pocit, že jsem zhlédl jen jedno z dalších průměrných dramat a v hlavě mi zůstala myšlenka: ,,já bych ty internety všechny zakázala!" (20.07.2011)