Tichý Don

Šolochov román Tichý Don ovenčený Nobelovou cenou bol už v minulosti sfilmovaný. To čo predviedla Anglico – Taliansko – Ruská koprodukcia na počesť Sergeja Bondarčuka jeho synom je klobúk dolu. Trochu viac poetického dojmu v tomto diele nemôže spochybniť vynikajúcu réžiu, kvalitne a pôsobivo rozpracovaný scenár vierohodne podľa predlohy Šolochovho románu so skvelou výpravou, kostýmami a castingom. Dokonale stvárnená rodinná sága Melechovových v dedine Tatarskoje a osudy ľudí, kozákov zachytáva obdobia I. svetovej vojny a revolučné časy bielogvardejcov voči boľševikom. Toto dielo si určite zaslúži zaradiť medzi kultové projekty svetovej kinematografie. (05.05.2019)

Tak takhle ne soudruzi-dokud bude Holý Úd platit ruské příběhy,tak to nikdy nemůže dopadnout dobře,ačkoliv si za to rusové nechali asi dobře zaplatit.Ale udělat v podstatě z masakru,na Donu -kdo dal Základní školu,tak ví-romantickou slátaninu o hovně-to teda klobouk dolů.Umírali tam lidé,ale i ty opice z Čečenska a Rakušáci,se těchto bojovníků doslova báli,aby je nepotkali.Prošli si krví a potem.Za jejich hrdinství můžou být lidé Ruska vděční.Tenhle film je vlastně urážka a pouze za výpravu dostává 2 hvězdy. (14.07.2021)

To není chyba! Bondarčuk natáčel seriál na konci života, ovšem kvůli problémům s produkcí, financemi i producenty vše vázlo. Po dotočení navíc Bondarčuk zemřel a začaly problémy mezi dědici a s autorskými právy, film se na léta uložil do trezoru a následovala bitva mezi právníky apod. Nakonec byl seriál sestříhán a uveden v Rusku i jinde v roce 2006, tedy dávno po smrti režiséra. Vyšel i na DVD. Jeho hodnocení je ale podprůměrné, se starší sovětskou verzí je to údajně nesrovnatelné, a to navzdory (nebo možná právě proto) mezinárodnímu hvězdnému obsazení. Nijak zvlášť se ten seriál nerozšířil a neuvádí... (14.04.2011)

Jestli něco Rusové umí, tak jsou to bojové a masové scény. A to i v tomto filmu. K tomu jako bonus krásná příroda. Film je zajímavý etnograficky - náhled do života vesnice před 120 lety skutečně zaujme. Nicméně, rozsáhlý román je zde koncentrován do podoby, ve které se dá občas ztratit, pokud nemáte román před shlédnutím přečtený. (15.03.2024)

Nevím, kterou verzi Tichého Donu, bych si vybral, Pavovovu, Gerasimovu nebo Bondarčukovu. Všechny mají vysoký filmový standard, všechny mají skvělého (skvěle zahraného) Grišku Melechova. Spíš by se dalo diskutovat o tom, která Axiňa je nejhezčí. Nebo Natálie? Příběh o tom, jak každá válka eskaluje lidské osudy, už v míru nelehké, je Tichý Don, ať Šolochovův nebo zmíněných režisérů, tím nejjasnějším dokladem. To, co se v míru jeví jen jako naznačené, latentní, lidsky řešitelné, staví válka do protikladu života a smrti. Všichni po celou dobu existence naší generace bojujeme za mír jako za něco žádoucího ale nedostižného - žijeme v dlouhém příměří. (31.03.2015)