Reklama

Reklama

Američan

Trailer 1

VOD (1)

Nájomný vrah je nútený utiecť zo Švédska po tom, čo zabil svoju priateľku. Jeho zamestnávateľ trvá na tom, že nemôže ostať v Ríme a poradí mu, nech sa uchýli do dedinky v talianskych horách. Tie by mu mohli ponúknuť zaslúžený odpočinok. Zoznámi sa tu s katolíckym kňazom a zaľúbi do prostitútky. Ale keďže v jeho živote nie je miesto pre šťastie alebo lásku, dostáva novú prácu. Navyše sa v dedinke začínajú zjavovať podozrivé osoby... Nájomný vrah Jack (George Clooney) je neustále v pohybe a stále sám. Po tom, čo sa jeho zákazka vo Švédsku skončí omnoho tragickejšie, než predpokladal, uchýli sa na taliansky vidiek, kde sa schováva v stredovekom mestečku. Užíva si nerušené chvíle v prostredí, kde sa akoby zastavil čas,  skamaráti sa s miestnym kňazom Benedettom (Paolo Bonacelli) a zároveň aj očarenie miestnou kráskou Clarou (Violante Placidová) prerastá do ľúbostného vzťahu. Idylka však pretrváva iba do chvíle, kým ho neosloví krásna a záhadná Mathilda, ktorá od neho chce, aby pre ňu zostavil zbraň. Jack túto zákazku príjme, no postupne, ako zbraň vylepšuje, začína v ňom narastať podozrenie až paranoja, že sa ho niekto pokúsi zabiť. Jack sa teda rozhodne vystúpiť zo svojho tieňa, čím naruší pokoj mestečka a začne pokúšať svoj vlastný osud... (TV JOJ)

(viac)

Videá (4)

Trailer 1

Recenzie (587)

Sobis87 

všetky recenzie používateľa

Američan je filmem, který byl už od samého započetí produkce odsouzen k opovržení ze strany většinového diváka a celkově chladnému přijetí ze strany široké veřejnosti. Filmu bývá často vyčítáno velmi pomalé tempo, chudá příběhová linie a vůbec celkově mnoho lidí svůj divácký zážitek přirovnává k „nekonečné nudě“. Faktem zůstává, že film v konfrontaci s tradičními diváckými očekáváními opravdu je nudný, dějově vyprahlý a velmi pomalý, avšak v tomto ohledu nelze vinit tvůrce, neboť oni ani neměli v plánu taková očekávání naplnit. Jak již bylo zmíněno, především v nekomediálních žánrech si Clooney zpravidla vybírá nedivácké látky a v případě Američana je velkým problémem výchozí námět, který klamně slibuje tradiční žánrový zážitek. Film pojednává o nájemném vrahovi Jackovi, který je po nevydařené akci „uklizen“ na italský venkov, kde se má skrývat před švédskými zabijáky. Trudomyslný profesionál se navzdory vší opatrnosti spřátelí s místním knězem a zamiluje se do pohledné prostitutky Clary, která představuje poslední impuls v jeho rozhodování o budoucí kariéře. Zatouží po normálním životě, v němž bude pokřivená minulost dočista zapomenuta, avšak před odchodem na odpočinek se rozhodne pro vykonání poslední zakázky – sestrojit odstřelovací pušku pro tajemnou kolegyni z branže, Mathildu. Samozřejmě se nakonec vše zkomplikuje a Jack zjistí, že před minulostí se člověk jednoduše neschová.______ Taková zápletka diváka přímo vybízí k tomu, aby si o Američanovi udělal mylný obrázek, že se jedná o tradiční thriller, ve kterém nebude nouze o akční konfrontace a vše vyvrcholí strhujícím finálním zúčtováním. Během vyprávění jsou sice naplněna jistá klišé a vyústění celého příběhu není ničím překvapivým, což přímo nabádá k aplikování určitých vzorců při sledování, avšak navzdory povědomé fabuli film prostě není určen pro mainstreamové publikum. U Američana představuje pro tradičního diváka kámen úrazu fakt, že tvůrci přehodnotili důležitost jednotlivých aspektů příběhu a onen žánrový film tak posunuli do značně lyričtější – až meditativní – formy. Američan tematizuje zenovou tradici, neboť Jack se dobere k pravdě o životě a jeho podstatě skrze „probuzení“ z dosavadního života. Zatímco kněz se ho snaží „probudit“ během strohých – avšak oduševnělých – rozmluv a selhává, Jack se toho pravého „probuzení“ dobere až skrze lásku k Claře, což přímo koresponduje s teorií zen-buddhismu hlásající, že člověk se skutečného poznání dobere skrze srdce, nikoliv skrze rozmluvy a přímé čtení textů. ______ Clooneyho dramaticky minimalistické herectví přímo koresponduje s celkovým vyzněním filmu, který postrádá širší záběr a neustále se „tiskne“ k jeho postavě. Neznamená to však, že by hledisko vyprávění bylo nějak subjektivizované, vyjma jediného momentu, kdy je vizualizovaná Jackova noční můra (nepovedená zakázka z prologu, při které musel zabít ženu), tomu je přesně naopak – divák zaujímá pozici nezúčastněného pozorovatele, kterému nejsou poskytovány žádné „berličky“ nad rámec striktně objektivní optiky. Musí se tak naučit číst v přímých činech postav a soustředěném herectví aktérů, přičemž ne vše je podáno zcela explicitně a způsob filmového čtení může být pro některé diváky únavný, až nezáživný, nehledě na to, že pro ty, kteří na tuto „hru“ rezignují, se může Američan jevit jakožto vyprázdněná a chladná podívaná. Dalším stěžujícím prvkem je, že postava Jacka představuje jakousi parafrázi na introvertní profesionály ve filmech Takeshiho Kitana (Sonatine, Ohňostroj, Ve spárech jakuzy,…), což znamená, že toho sám moc nenamluví a rozhovory – jindy pasáže bohaté na odhalování informací – představují jen další hru v luštění náznaků a v některých případech se mohou zdát být zcela nepodstatnými._______ Bylo by však krátkozraké označit Američana pouze jako dílo bořící konvence, neboť provařená zápletka zde nepředstavuje jediný důvěrně známý prvek/vzorec. Už samotný propagační plakát je stylizovaný do podoby konspiračních thrillerů, špionážních filmů a kriminálek let 60.-70., což koresponduje nejen se zápletku a paranoidním vyzněním některých scén (paranoidní thrillery jsou pro 70.léta příznačné – viz Pakulův Pohled společnosti Parallax) ale i s některými vizuálními prvky (celkové barevné ladění scén). V souvislosti se situováním děje do Itálie se nabízejí dvě zajímavé paralely. Zaprvé zde lze objevit několik odkazů na tradiční italský žánr – spaghetti western. Za přímo explicitní lze považovat ten, když ve scéně v kavárně zrovna v televizi dávají Tenkrát na západě od Sergia Leoneho. Odkazů parafrázujících je zde hned několik – např. finální „duel“ pomalu gradující v jeden rychlý výpad, nebo scéna, v níž Jack jakožto tajemný cizinec přijede na náměstíčko v italské vesnici, vystoupí z auta, vymění si podezřívavé pohledy s tamními obyvateli a bez jediného slova opět odjede. Druhou paralelu lze spatřovat v obou ženských postavách, přesněji tedy v jejich představitelkách. Nizozemka Thekla Reuten, která ztvárnila Mathildu, i Italka Violante Placido v roli Clary nenaplňují soudobé představy o filmových kráskách, které dennodenně okupují přední strany bulvárních časopisů, ale místo toho upomínají na italské divy let 60. – takové, jaké do svých filmů obsazoval Federico Fellini._______Vizuální stránku filmu nepochybně výrazně ovlivnil fakt, že vznikal pod režijním dohledem Antona Corbijna, slavného nizozemského fotografa. Každý jednotlivý záběr oplývá precizní kompozicí, přičemž velký důraz je kladen na práci s hloubkou ostrosti (vede divákovu pozornost) a mizanscénou – konkrétně pak na vnitrozáběrové aranžmá a barevnou vyváženost. Je fascinující, jakými „prostými“ prostředky dokáže Corbijn uhranout, aniž by si vypomáhal expresivnějším osvětlováním nebo modifikovanou škálou barev. V záběrech celků italské vesnice a přilehlého prostředí užívá důmyslné kompozice a tvoří tak vyvážené geometrické celky. Ženy oděné do přesně zvolených šatů zase snímá tak, že téměř každý záběr s nimi by našel uplatnění v časopise Vanity Fair a akční sekvence (není jich mnoho) zase v kontrastu s dnešními trendy vykazují až nezvyklý klid, pečlivé záběrování, přičemž místo zběsilého střihu je v nich budováno napětí skrze pečlivou montáž. () (menej) (viac)

Shit 

všetky recenzie používateľa

Nájemný zabijáky mám rád, ale chudák George už je takovej vyzáblej, aby vypadal rádoby mladě a nemotornej, že jeho akční pohyb by se dal přirovnat k souboji důchodců o televizor, když jede Růžová zahrada, takže film se musí z větší části obejít bez jakýkoliv akčnější složky, ale George rychlou chůzi zvládá celkem slušně a tu a tam se pokusí i vystřelit, takže se to dá přežít, nicméně ani příběh nenabízí žádnou extra zábavu ani napětí, hlavní postava se drží hodně v ústraní, takž nejzajímavější scéna je asi ta z bordelu, kde Violante Placido úkáže pěkný pohoří, ale jinak je film více méně o ničem ()

Reklama

castor 

všetky recenzie používateľa

Ani nevím, jestli mě to takhle uspokojilo. Asi jo. Rád jsem sledoval šarmantního George Clooneyho skládat zbraně, nechal jsem se kolébat pohledem na oči Violante Placido, na italské lokace a líbilo se mi, že se tu nikdo za ničím dvakrát moc nehoní. Clooney má svou kariéru pevně v rukou. Nesází jen na tutovky a tu a tam se vytasí s nějakým stylovým uměleckým kouskem. Hodně ujíždí na své image chlapíka s totálním charismatem a inteligencí. Role tichého a věčně zadumaného zabijáka je pro něj tudíž jako stvořená. Dočasný azyl najde v malé italské vesničce, kde rozmlouvá s knězem a začne se sbližovat s prostitutkou Clarou.. Sedmdesátá léta se holt derou na povrch a nechtějí říct své poslední slovo. Což je jenom dobře. Jako celek to ale pohromadě nedrží. Z plátna je sice cítit, že režisér Anton Corbijn je renomovaný fotograf, snímek nicméně netepe vlastním životem, chybí mu skutečné emoce i vnitřní náboj. A potřeboval by se opřít také o zodpovědnější scénáristickou práci. Mně přesto i to, co Corbijn s Clooneym na plátně/za ním předvedli, asi tentokráte stačilo. Úsporná, zrající záležitost.. ()

Rex Mundi 

všetky recenzie používateľa

Keby som mala hodnotiť technickú stránku filmu, boli by to 4* bez debaty. Atmosféra ticha kombinovaná s farebnými náladami, studená modrá a biela v úvodnej nemeckej scéne, žlté a zelené tóny nočných uličiek talianskej dediny i prírody, k tomu eroticky ladená červená... a k tomu námet kontrastujúci témou i obsahom. Príjemne sa to pozeralo, minimalistický príbeh bol vcelku príťažlivý, "nicméně", keď to vezmem "kolem a kolem", tie slušné 3* budú tak akurát :-) ()

InJo 

všetky recenzie používateľa

Osamělost profesionálního zabijáka. Dokonalý Clooney ve filmu, jenž rozhodně není o bohatém a komplikovaném ději (naopak je zcela záměrně skromný a až dětsky jednoduchý), ale o specifickém feelingu (ano, styl francouzských 70's kriminálek je nezpochybnitelný) a několika výtečně zrealizovaných scénách (Clooney konstruující zbraň a její komponenty, honička apod.). Ano, je to okázale "artově odtažité", ale určitě ne emocionálně chladné, či dokonce nudné nebo nezajímavé. Rozhodně to není film pro každého, ale osobně nemůžu neocenit snímek, v němž se "zbytečně" nemluví ani nestřílí (ani cokoliv jiného) - "jen" se v něm věcně a precizně vypráví. A to zejména prostřednictvím moc hezky komponovaných záběrů. 80 % ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (14)

  • Ve scéně v baru Del Monte je možné zaslechnout skladbu "Harmonica" od Morriconeho a současně v televizi, kterou Jack (George Clooney) sleduje, film Tenkrát na západě (1968), v němž skladba proslusla. (Terva)
  • Ve městě Castel de Monte, kde se film natáčel, bylo po začátku natáčení více lidí ze štábu než místních obyvatel. Těch je tam totiž za normálních okolností jen 129. (Krouťák)

Súvisiace novinky

Další špionáž od autora Jeden musí z kola ven

Další špionáž od autora Jeden musí z kola ven

19.05.2012

Spisovatel John le Carré je jeden z největších klasiků špionážního žánru a adaptace jeho bestselleru Jeden musí z kola ven patří k nejlahodnějším filmovým pamlskům loňského roku. A chystá se filmová… (viac)

Clooneyho „bokovka“

Clooneyho „bokovka“

04.11.2009

George Clooney začne tento pátek v amerických kinech zírat na kozy a to je čas, kdy je potřeba upozornit na jeho osobu novinkou o nějakém dalším projektu. Král hollywoodských sympaťáků právě v těchto… (viac)

Reklama

Reklama