Nafukovacia panna

Zaujimava sonda do zivota Japoncov, ktora sa venuje teme ich osamelosti v sucasnom modernom svete. Keby sa film venoval postave majitela nafukovacej panny, alebo aj ktorejkovek z dalsich vedlajsich ludskych postav, tak by ma zaujal ovela viac a hlavnu myslienku filmu by sprostredkoval rovnako dobre. Sledovat to cez osud nejakej nafukovacej panny ma vobec nebavilo pretoze som sa nevedel do nej vcítiť a to napriek tomu, ze ju hra moja oblubenkyna Du-na Bae, ktora sa neraz vo filme odhali. Ale chapem, kedze je to podla existujucej manga predlohy, tak to muselo byt o nej. Lenze na mna to posobilo az prilis infantilne japonsky. (07.05.2012)

Problémem bylo možná moje vysoké očekávání, na tento film jsem se těšil alespoň půl roku, takže jsem chtěl něco nadpozemského. Nakonec jsem zasedl v kině a dostal výborný film, jen mu něco chybělo. WaraiOtoko to pěkně popsal, to jemné oťuknutí vedlejších příběhů nebylo dostačující, byly totiž moc zajímavé na to, aby byly přehlížené. Vše vyrovnávala jako vždy dokonalá Doo-na a s originalitou a provedením nápadu jsem byl nadmíru spokojen. World's End Girlfriend tam zakomponoval i pár skladeb ze starších alb, jinak vše složil přímo pro film, ale myslím, že se mohl víc vydovádět, ale zase jeho hudba podtrhávala tu jemnost a nevinnost. (28.03.2010)

Nedejte na první dojem, který byste mohli získat už ze samotného názvu. Jen protože je o "nafukovací panně", neznamená to, že by šlo o laciný snímek. Nahota a sexualita zde mají své velké opodstatnění a rozhodně nejsou samoúčelné (ostatně, kdo zná Koreedovu tvorbu, jen těžko by od něj čekal něco "povrchního"...). Ve skutečnosti jde o symbolický typ filmu pro všímavého diváka. Středobodem je sice postava nafukovací panny a její objevování života a lidského světa, ale v průběhu sledujeme v útržcích hned několik lidských osudů. Co začíná poměrně nevinně a místy i humorně, stále víc nabírá na tíživosti, která se dost podobá atmosféře ve filmech Daremo shiranai (Nikdo to neví) nebo Manbiki kazoku (Zloději). Koreeda naráží na problematiku odcizení ve společnosti a ve střípcích nám ukazuje lidskou prázdnotu a osamělost, a způsoby, jak lidé svou prázdnotu vyplňují pomocí různorodých "náhražek". I nafukovací panna tak postupně dojde k poznání a nachází svůj úděl, který plní v životě člověka. Koreeda opět dokazuje, že i s pomocí jemných a někdy až náznakových prostředků či detailů dokáže vytvořit silný dojem, který v divákovi přetrvá... ~(4,4★)~ (01.06.2021)

Korejka Du-na Bae mě poprvé nadchla (ještě než mě nadchla podruhé v Cloud Atlasu) v téhle japonské brilantní hořkosladké a melancholické lahůdce. "Cože? Korejka v japonském filmu?" Ale ano, proč ne, ona... ona v něm skoro nemluví, ona v něm totiž hraje šuk... pardon, nafukovací pannu. Nafukovací pannu Nozomi, kterou jednoho dne zkrátka přestane bavit dělat jenom to, co obvykle takové... nafukovací panny dělávají, a rozhodne se podívat ven. Začne chodit do práce, učí se mluvit, poznává svět, a tak. Její páníček si toho dlouho vůbec nevšimne, takže má Nozomi spoustu zajímavých zážitků; jen si musí dávat pozor na ostré hrany. Pozoruhodný film - chvílemi úsměvný, chvílemi smutný, chvílemi k zamyšlení... a nádherně - ryze japonsky - zvláštní... (18.04.2014)

První setkání s režisérem a rovnou docela neortodoxní příběh nafukovací panny, kterou už nebaví, že je určena pro jeden jediný účel a tak oživne a začne projevovat emoce. V hlavní roli Du-na Bue odvedla překrásný výkon a udělala z filmu nádhernou poetickou záležitost. V kolika filmech můžete říct, že v hlavní roli nafukovací panna hledá emoce a divák má naopak co dělat, aby je ovládl. Moc hezké, je vidět, že Hirokazu Kore´eda je top filmař, protože poetika a realismus mu je vlastní tak, jako bylo třeba našemu Menzelovi. (05.02.2024)