Dokonalý zmysel

Zajímavý film o tom, že si lidé dostatečně necení toho, co mají, a málo se soustředí na lásku. Jako film to sice může působit tak nějak neúplně či dokonce trochu nezáživně, ale ta myšlenka je hodně silná a v dnešním světě se jedná o stále více naléhavý problém. Z toho důvodu se mi Perfect Sense líbilo. ~(4,0★)~ (21.07.2012)

Od tohoto filmu jsem čekal mnohem víc. Řeší se tady ztráta lidských smyslů jako je čich, chut, sluch i zrak vlivem záhadné epidemie nemoci, která zachvátila Evropu a jejíž původ není znám. Film se nevěnuje složitému vědeckému bádání či odhalování příčin zákeřné choroby, ale osudům milenecké dvojice, kterou představují dobře hrající Ewan McGregor a Eva Green a které tato nemoc rovněž postihla. Děj se odehrává ve Skotsku. Eva hraje epidemioložku a Ewan šéfkuchaře restaurace, která leží jen pár kroků od jejího bytu a tak se ti dva jednoho dne dali chtě nechtě dohromady, trapně si zašukali, Eva odhalila kozy, Ewan asi nechtěně pindíka a do toho málo funkční voice-over hlavní představitelky. Film je jedna velká a docela obyčejně natočená nuda. Asi nejlepší je scéna ve které po ztrátě chuti všichni do sebe začnou ládovat co mají po ruce, pugét květin, rtěnku, syrové maso i živého králíčka, ale tady kamera cukla. Některé počáteční příznaky nemoci byly vyloženě směšné a jedním z nich byl neodůvodněný pláč po němž následovala ztráta čichu až to postupně dospělo ke ztrátě zraku. Eva Green zpočátku totál nesympatická, pak se z ní vyloupla šukézní děvenka, Ewan hrál spolehlivě. Jako milenci mně celkem sedli a z vedlejších rolích mě ještě zaujal Ewen Bremner, který sice nijak zásadní roli pro film neměl, ale zaměstnance v kuchyni hrál zajímavě. Film jako celek přiliš zajímavý nebyl, tedy pro mě ne, protože měl jen málo dobrých scén,které vlastně probíhaly na střídačku. Jedna scéna zbytečná, zdlouhavá a nudná a pak zase druhá scéna slzopudná a dojemná a třetí scéna emotivní a tak by se dal označit i nepříliš optimistický závěr, který to celé vytáhl a dalo by se napsat, že i zachránil od zvažovaného nižšího hodnocení. Pokud razíte heslo žrát a šoustat nebo tuk a mouka, jak se razí ve filmu, je návštěva kina povinností. V opačném případě se do kina ani neobtěžujte. Jsou to vyhozené peníze a hrozí ztráta smyslů po skončení filmu. 60% (05.02.2012)

Originálny no nie až ta zaujímavý pokus prepojiť silný emocionálny vzťah medzi dvoma mladými ľuďmi do apokalyptického kontextu. Boli tu filmy, kde sila lásky bojovala proti ničivému osudu či iným katastrofickým okolnostiam ( Jack a Rose na Titanicu napr. a mnohé iné...). Nepamätám si však film, kde popri rozvíjajúcej sa katastrofe a milostnom vzťahu by boli pozasúvané dlhé sekvencie obrázkov, ktoré mapujú kľúčové problémy tohto sveta a zároveň tým objasňujú to, čo si divák s priemernou diváckou zručnosťou vie vyvodiť aj sám. V tom je film určite originálny, neplatí, že aj zaujímavý. Obrazové vsuvky v priebehu rozvíjajúceho sa príbehu boli jednoducho navyše. A s tými filozofickými sa režisér mohol lepšie pohrať, pretože spôsob aký zvolil mi prišiel režisérsky lacný a nevkusný. David Mackenzie prejavil určite osobitý pohľad na zánik ľudstva, využil prácu s temnom, nepotreboval na to ani špeciálne efektné zábery, ktoré by podtrhli katastrofický efekt. Popracoval so sivou,čiernou, najoptimisticky pôsobiacou farbou bola biela. Spomeniem aj tie momenty, ktoré sa nevydarili (pri strate zmyslov), kde som sa miesto pochmúrenia skôr bavila ako na groteske. (02.02.2012)

Tak ještě jednou a lépe. Začal bych shadwellovským vtipem. Jaký je rozdíl mezi emocí a nemocí? Odpověď: Písmeno "n". V případě filmu Perfect Sense se ale takový hloupý žertík skutečně nabízí, protože v souvislosti se záhadnou a nezjistitelnou (alespoň vědeckými způsoby) nákazou hrají (potlačované) city ústřední roli. Jestliže se pak přesuneme na pole anglického jazyka, v jehož rámci se nachází i samotný film, pak slovo "emotion" v sobě jednoznačně obsahuje jako základ slovo "motion", tedy "pohyb". A právě takové nemocné emoce tady uvádějí do pohybu žánrová schémata melodramatu a ozvláštňují jeho sledování. S tímto filmem je to trochu podobné jako např. s Černou labutí, která, pokud ji budeme sledovat jako art film s vysokými uměleckými ambicemi, se ukáže jako nabubřelý film plný otřepaných klišé, ale v případě, že se na ni budeme dívat jako na horor, ozvláštněný přepjatými motivy z baletního prostředí, jeví se jako velice inovativní žánrovka. Podobně tak Perfect Sense sice zklamává jako "výpověď o stavu světa", ze které bychom si měli odnést jedinečné vyjádření k apokalyptickým náladám společnosti, kterou sužují nediagnostikované, a spíše metafyzické než fyzické, choroby, ale právě jako ozvláštněné melodrama funguje velice dobře. V klasickém romantickém příběhu se totiž předpokládá, že postavy chovají určité city a hromadí v sobě emoce, které pak projevují (např. náklonností k druhému) a posouvají tak děj romance kupředu. Všichni určitě známe klasické schéma hollywoodského romkomu, které zaručeně funguje na diváka, který chce vidět v zásadě pořád to samé jen trochu jinak (s jinými herci atd.). Perfect Sense jako kdyby tuhle artificiálnost ustáleného romantického narativu sebeuvědoměle komentoval tím, že upozorňuje na nevyhnutelnost až schematičnost jednotlivých důležitých "uzlových bodů" příběhu, které tady nevyvěrají ze samotných hrdinů (ti jako kdyby sami od sebe nebyli schopni emoce vyjadřovat), ale musejí být na ně "uvaleny" celosvětovou emocionální nákazou. Jednoduše a stručně: funguje to a je to působivé. Redukovat tenhle film jen na nějaký derivát Nákazy (mapování epidemie), Melancholie (úpadek lidstva soustředěný do několika postav) nebo Turínského koně (postupné "zhasínání světa" odrážející se v diegezi filmu), je nesmysl, protože Perfect Sense v samém základě operuje se zcela odlišnými kódy a schématy. Chápu, že to někdo onálepkuje jako midcult, ale mě to především v závěru docela upřímně dojalo a budu ten film kdykoli obhajovat. (21.03.2012)

Apokalyptická vízia v umeleckom rúchu, ktorá mi sprostredkovala neuveriteľný emocionálny zážitok. Obraz prvej dejovej línie, sústreďujúci sa na rodiaci sa vzťah medzi mužom a ženou, je dokonale podtrhnutý celosvetovou krízou galaktických rozmerov. Otázne je, či ide - ako máme možnosť vidieť v súčasnosti - o krízu ekonomickú, finančnú alebo o krízu morálnu a duchovnú. Dajú sa od seba vyčleniť? Perfect Sense je pre mňa významovo NAJ-dôležitejší film, aký v tomto roku vznikol, ťažiaci z aktuálnych svetových problémov, spracovaný opojným umeleckým spôsobom. Jemne poetický, myšlienkovo bohatý a transcendentálny, hudobne prekrásny a melancholický. Filmový skvost, ktorý nevylučuje možnosť hlbokého mravného úpadku, po ktorom bude ľudstvo schopné vstať z popola a začať žiť plnohodnotnejšie. Eva Green a Ewan McGregor boli v romantickej polohe viac než dôveryhodní a záverečná scéna je tým najkrajším možným vyvrcholením, plným nádeje a porozumenia. (20.01.2012)