Ztraceni v lásce

Pohledná a hlavně zatraceně dobře hrající Mélanie Laurent, to byl hlavní a vlastně asi jediný důvod k tomu, že jsem ten film stáhnul. No, Mélanie mě nezklamala, koukalo se na ní hezky, i když si myslím že dramatičtější role jí jdou líp - viz Neboj, jsem v pořádku. Tohle ale bylo takový nemastný, neslaný, hlavně ze začátku. Byl to v úvodu takový trochu chaos: kdo vlastně Chloé je, co dělá, proč se zdržuje, tam, kde se zdržuje, do toho jeden američan... Pak se to docela rozjelo, a konec mi přišel poněkud odfláklý - nebo já nevím jak to nazvat... Je to docela škoda, ten nápad s hledáním toho pravého, hádání jeho povahy podle toho, co má v kufru, je docela neokoukaný, potenciál tam byl, ale bohužel moc využitý není. Vpodstatě se podepisuju pod komentář Enšpígla. (02.01.2016)

Kameru musím obzvlášť pochváliť, veľmi pekné kompozície.. pekne pekné dlhé nájazdy kamery, temp strihu, áno aj ten t môžeme považovať viac menej za komerčný.. chvála bohu že to tempo sa skrotilo.. beží záber 5 sekúnd, človek mal šancu sa zorientovať... nie sú tu zbytočné zábery na vyše... Arnaud Potier vsadil radšej- 3 poriadne zábery v scéne, než 7 bez poriadneho kotevného východzého bodu, kde niet poriadneho svetla... je pravda, že Arnaud Potier ma ako UMELCA nadchol! Ideme ďalej... Nečakajte prevratné intelektuálne depresívne dielo, ktoré je plné dejových zvratov, Justin Bartha si zahral slušne, Shakespeare od neho nečakajte, ani dych berúce, k slzám dojatý výkon... Mélanie Laurent s poriadnym šmrncom... film má zopár vtipných momentov ( herec Justin Bartha s francúzskym manželským párom. Podpriemer si to nezaslúži, to bola hnusná podpásovka ... priamočiary francúzsky film s normálnym koncom na Francúzov.. s výbornou kamerou... prekvapenie si človek zapamätá mnoho... Trocha sa tento film priblížil umeniu, trochu...drzosť napísať a? Romantici, niečo pre Vás. /55 %/ (11.07.2017)

Aby bolo jasné, objektívne to bolo ledva za 3 hviezdičky, ale to dievča s jej atypickou "poruchou" mi prišlo milé, romanticky opisovať chlapa bez osobného kontaktu, len podľa strateného kufru - zaujímavé. No a akosi mi to celé nejak do seba zapadalo, aj keď, priznávam, malo to "chybičky krásy" no nedá mi inak, takže subjektívne za 4*. (02.12.2011)

Nevyužitý potenciál. Tvůrcům se tam občas podařila dostat lehce melancholická atmosféra, posmutněle táhnoucí se dny, ale rozhodně ne po celou stopáž. Přesto oceňuji tu snahu natočit něco více reálného, méně vypočítavého vůči divákovi. Příjemná civilnost, byť místy trošičku švihlá. A taky jedna z mála romantických komedií, kde mají oba hrdinové 99% sólo a potkají se v minimálním počtu scén - což je taková milá netradičnost daného žánru. 60% (06.05.2014)

Mustr střižený podle Marka Levyho, televizní vzhled, ale jinak dokonalý film o mírně střelených lidech blížících se střednímu věku a toužících po lásce. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/ztraceni-v-lasce.html --- Pokud znáte knížky Marka Levyho, tento film je na ně podobnou variací, také se odehrává ve Francii a multikulturním prostředí, avšak ze ženského pohledu. Hrdiny tohoto filmu jsou lidé ve věku, který se začíná blížit tomu střednímu, přesto jsou stále trochu střelení - podobně jako u Marka Levyho. Podobně je hlavní ženská postava z Francie, chlápek z USA - být z Anglie, je to zase Levymu hodně podobné. Jenže autorkou scénáře a režisérkou je Jennifer Devoldère. Příběh i zpracování je trochu televizní a překvapivě negativem je i český distribuční název, který se snaží navázat na Ztraceno v překladu, ale láká tím na žánrově poněkud odlišný film (Ztraceno v překladu není primárně o milostném vztahu, ale o chlapské krizi středního věku). Pokud se však smíříme s pomalejším tempem vyprávění (a zde se srovnání se Ztraceno v překladu nabízí), čeká nás příjemný snímek (trochu mi syžetem připomněl Lásce na stopě) o hledání toho pravého / té pravé, když nám osud ze začátku moc nepřeje a je potřeba mu trochu pomoci. A za všechno může jedna plechovka a jeden červený kufr. Kolem nich žijí jejich přátelé, rovněž trochu střelení, ale naštěstí mírně a v mezích jistého široce pojatého normálu, do toho přidejme vizuál samotné Paříže, vhodně použité písničky i uvěřitelné herecké výkony a uvěřitelné problémy a chování postav. (27.01.2010)