Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jsme kdesi v severním Švédsku, píše se rok 1894 a je svatojánská noc. Noc, která má mocné kouzlo. Uvolňuje mysl, odstraňuje zábrany, smetá společenské bariéry. Všechno se smí, vše je dovoleno. A podaří-li se navíc, jako dnes tady, že pán odjel do Stockholmu a doma je jen slečna, pak je to dvojnásobné požehnání. Nikdo a nic nestojí v cestě bujaré zábavě. A nikdo netuší, že prázdná kuchyně se právě stává dějištěm dramatu, které nemůže dobře skončit. Ti dva lidé, slečna Julie a lokaj Jean, které svedla svatojánská noc k nebezpečné milostné hře, si to uvědomují. Ale nemohou a nechtějí už zpátky... Slečna Julie, text starý téměř 150 let, k jehož napsání prý Strindberga inspirovala zpráva z černé kroniky, se dočkala řady filmových i televizních zpracování. (Jen v České televizi byla za dobu jejího trvání inscenována již několikrát - naposledy loni režisérem Jiřím Krejčíkem.) První z nich, ještě černobílé a němé, je datováno již rokem 1912. Mimořádně zajímavá verze vznikla v roce 1972 v Británii, kdy se role Julie ujala jedna z nejlepších britských hereček Helen Mirrenová (dnes ji můžeme vídat jako šéfinspektorku Jane Tennisonovou v cyklu Hlavní podezřelý). Režisér Mike Figgis svěřil titulní roli Saffron Burrowsové (na obrazovce ČT jsme ji nedávno viděli např. ve filmu Enigma), ideálního představitele lokaje Jeana pak našel v Peteru Mullanovi (např. Jmenuji se Joe). (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (12)

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Sen noci svatojánské poděkud trpčím způsobem. Ano, konkrétní finanční zápletka je sice "jaksi" otočená, ale věřím, že by se zde Strindberg poznal. A do převážně třídního sporu, jak se prezentuje v originální hře, jsou tu vnesena i hlediska subjektivní deziluze vlastním životem - ať ta částečná, doufající v kvalitativní změnu posunem vzůru, či ta absolutní, nedoufající než v radikální změnu postavení i hodnot. ()

Almásy 

všetky recenzie používateľa

nesmierne nedocenený film. figgis využíva veškerý potenciál ktorý kongeniálna Strindbergova tragédia ponúka. film ovplýva neuveriteľne sugestívnou atmosférou a úžasným soundtrackom, ktorému tróni triumfálny výkon Saffron Burrows. myslím že napísať o tej hre ,,nedynamická,, ako mnohý hovoria v ,,zasvätených,, komentároch je vrchol ignorantstva. ()

Reklama

Jonatthan 

všetky recenzie používateľa

Slečna J. tak dlouhou vandruje do sluhy, až ji to někde v půlce filmu udělá na stojáka ve spíži. Obraz se pro tuto jednu scénu rozpůlí a funící tváře vidíme zprava i zleva. Pak už se žádné "inovace" filmový divák nedočká, ale divadelní fanoušek hry bude možná potěšen. Já tedy ne. Bez rychloposuvu na videu k nepřežití...:-))) ()

k212 

všetky recenzie používateľa

Julie chce padat, Jean zase šplhat, ať už morálně či společensky - toliko ke Strindbergově divadelní hře. Zdůrazňuji ono divadelní, protože, tento film je hlavně střídmým záznamem dialogu dvou postav, což samozřejmě vrací věci do svého dramatického základu. Těžko se dá pracovat s takovou látkou v klasické filmové pompě (i když takový Titus od Julie Taymorové podtrhuje onu světlou vyjímku). Figgis má však snahu uvést původní text do současného filmového řádu, a chvílemi se mu to i daří: roztřeseně dynamická kamera, dominantní a atmosférická smyčcová hudba a hlavně ono diskutované rozdělené plátno (nepochopení je značné, ale mě to přišlo jako zajímavým a výstižný nápad). Kvalita tohoto divadelního filmu stojí samozřejmě na výkonu obou hlavních představitelů, který je opravdu obdivuhodný a soustředěný. Kvalita děje, snaha o vklad současných myšlek do celkového vyznění příběhu, mě utvrzuje v tom, že tohle není filmový omyl, ale snaha něco pregnantně a uceleně sdělit. Sice to není stoprocentní, ale své kvality Slečna Julie prostě má. Také díky výraznému faktu, kterým je téměř nepozměněný text předlohy. Takže Strindberg by se skutečně našel, snad by se i radoval, protože jen pohyblivé obrázky dokáží slušně naturalisticky ukázat, to, co autor vnesl mezi řádky dialogu. ()

novoten 

všetky recenzie používateľa

Nepamatuju, kdy naposledy jsem viděl film, který by tak šustil papírem. Námět je zajímavý, nikoli však scénář. Co pak pomůžou výkony herců, když jejich postavy jenom střídají srdceryvné zpovědi s vulgárními pokusy o ponížení toho druhého. A Figgisovi neodpustím, že nejsilnější scénu filmu zkazil rozpůleným obrazem. Negativně invenční divadelní adaptace. ()

Galéria (15)

Reklama

Reklama