Malé vraždy v rodine

Poirot být nasazen na vyšetřování nemohl protože A.CH. zvolila netradiční rozuzlení.Některé postavy působily velmi bizarně jestli záměrně je otázka do diskuse.Nechyběly ani úsměvné pasáže.V jádru šlo o to,že pokud jde o peníze jde o život.Velice autentické exteriéry i interiéry.Sympatičtí herci - práce je evidentně těšila,kamera.Já jsem si seriál užila ale dávám tři protože tam byla spousta hluchých scén. (03.05.2018)

To podstatné a nejdůležitější z Agathy Christie scházelo - Hercule Poirot. Francouzi tuhle detektivku pojali po svém, musím konstatovat, že se jim docela vydařila, pokud nebudu lpět na všech detailech. Nejvíce mě rušila délka, připadalo mi, že celá minisérie je nesmírně natažená a spousta postav nadbytečných a jejich osudy nepodstatné. Klidně se mohlo jednat o dvoudílný film. Pointa s vrahem dostála "agathovských¨ tradic v tom smyslu, že jej divák jen stěží odhalí. (08.12.2009)

Francouzští filmaři se v roce 2006 pokusili natočit detektivku podle románu Vánoce Hercula Poirota, který nenapsal nikdo jiný než královna světové detektivky Agatha Christie. Originální příběh od naší královny detektivek se honosí hned dvěma zajímavými fakty a to zaprvé záhadou zamčeného pokoje a zadruhé zde  porušila jedno ze základních detektivních desater, ale to nebudu psát, jelikož bych spoileroval. Jedním z nečekaných překvapení byla absence hnidopišského a puntičkářského detektiva Hercula Poirota, kterého se snažili nahradit dva kriminalisté z místního oddělení. První byl nepříjemný, starší a zkušený vyšetřovatel a druhý byl mladý, vyjukaný panic, který si ještě chudák nestačil vrznout a když si konečně vrznul, tak s chlapem, takže zjistil, že je bukanýr plným coulem. Příběh je celkem jednoduchý a v průběhu šesti dlouhých televizních hodin pojednává o jedné vraždě nechutného zbohatlíka, který si žil vesele svůj sobecký život na zámku a který neměl rád snad nikoho kromě svého bohatství a kterého skvěle zahrál Robert Hossein, který je známý zejména svou rolí Joffreye de Peyraca v sérii filmů o Angelice. Pak se zde setkáváme s jeho vydařenou rodinkou, která vyloženě čeká až jejich papá natáhne bačkory a vcelku povedenými psychologickými profily se dozvídáme mnohá tajemství a nechutnosti ze zakulisí tohoto asociálního starobince. Popravdě mezi takovými falešníky a podvodníky bych asi dlouho nevydržel a asi bych je všechny hodně brzo pokropil nutnou dávkou kulek z mého věrného samopalu. Narozdíl od originálu zde vidíme mnoho zbytečných postav, které musejí splňovat novodobé normy jak teplotní , tak i barevné. Tak třeba doktor, který má být z Pobřeží slonoviny vypadá jak cikán z Toleda a néé jako roztomilej černoušek z této nádherné africké země. To samý, když v kuchyni špásuje se služkama rumunskej klon Karla Gotta zpívajíc na stole a vyznávajíc lásku hned pěti služebným najednou, tak si myslím, že je to zbytečné a někdy až odporné. Tyhlety excesy si tvůrci mohli klidně odpustit, protože nic takového se v románu nedočtete a normálního občana to akorát tak provokuje, ale zase musím zakroutit hlavou nad místním nízkým hodnocením, protože i sám Mathew Prichard, vnuk Agathy Christie, tento počin nazval nejlepší televizní adaptací, jakou kdy viděl, což je tedy, co říct a jako fanoušek Agathy Christie dávám něco nad 70%. (27.03.2022)

Štvordielny televízny film na motívy Agathy Christie, akurát bez Poirota. Starý všetkými nenávidený dedo je zavraždený a podozrivá je celá rodina (ako vždy...), ktorá nie je tak úplne normálna. Dĺžka je zbytočná a prehnaná, hlavný dej je najmä v prvom a poslednom diely, druhý a tretí je akurát založený na princípe každý s každým a ľahkej erotike a hlavný vyšetrovací dej spomaľuje naťahovanými rodinnými príbehmi vedľajších postáv a celá miniséria tak zostáva iba na hranici klasického televízneho priemeru. (04.09.2014)

Odpad. Francúzsky pokus odplatiť sa Angličanom za to, ako ich nazývajú v Poirotovi "žabožrútmi" tentoraz v podobe komerčného avšak úplne komického seriálu, úplne bez klasickej geniálnej logiky (od základov zjednodušené, finálne vyústenie vždy až trápne), bez typickej klasickej detektívnej Agathinej zložitej nedetekovateľnej zápletky, bez príjemných inovácií, so správaním z dvadsiateho prvého storočia avšak odohrávajúce sa pred 80-timi rokmi (unlogisch), ako očividne ľahko je si všimnúť, ako lacno a prípadne len s trápnymi zmenami pôvodných Agáthiných príbehov pozmenili úlohy, niektoré detaily dali do roviny francúzskeho "humoru", slabé jak nedomočený čaj, a dvaja neschopní detektívi to spečaťujú až niekam naspodok do sfér, kde sa to ani nedá pozerať - doslova nedoporučujem! A pokusy niekedy uraziť Poirota lakonickým prehodením slovka na jeho triko, snaha uraziť anglické príbehy o belgickom Poirotovi :)), ktorého Christie možno aj zámerne vybrala ako symbol typickej vtedajšej izolovanej kompetitívnosti dvoch kultúr a morálky, ostrovnej a franko-kontinentálnej, tak, aby bol Hercule frankofónny, avšak nie Francúz, to všetko dodáva príbehu pocit sebaponižujúcej kópie, vyvstávajúc v otázke: "Načo toto urobí francúzska kinematografia, ktorá má určite schopnosť stvoriť niečo oveľa lepšie než takýto brak?" Ale v posledných rokoch sú Francúzi akoby doslova "v prdeli" (ak mi prepáčite ten výraz), začali sa hlúpo opičiť po Amerike, a ich niekdajšia kvalita vo filmovom umení je v háji. Istotne to súvisí aj s tým, že sa stará generácia hercov, producentov a režisérov odobrala do večných lovíšť alebo na plný dôchodok, a tí mladí sú ako typická hamburgerová generácia dneška totálne jalovo stratení (..aj tí dnešní "starší" herci už nie sú nič iného len komerčné nuly...veď tí narodení kdesi v 60-tych rokoch, kým sa spamätali a dospeli, boli zrazu roky deväťdesiate, čo je už takmer dnešná lacná komerčácka srajda...atď), ale kapitálne najhoršie je na tom to, že o tom ani nevedia, hoc' takí v 60-tych abo 70-tych rokoch už zrelí herci si to všetko aspoň dostatočne uvedomovali. Začíname tam, kde sme skončili: je to ODPAD! (05.05.2012)