Hra o trůny

Se studem přiznávám, že jsem Hru o trůny začal sledovat až před cca 14 dny, s opatrným očekáváním, zda se naplní aspoň částečně ty bombastické pochvalné ódy ze všech stran, kde už tuto sérii stihli zaznamenat. No, po první desítce epizod si dovolím poznamenat, že to je PECKA. Další dojmy budu sdělovat postupně, po zhltání zbytku (já vím, hltat se nemá, aby mi nezaskočilo - ale tady to jinak nejde) tohoto famózního seriálového orgasmu. EDIT (11/2014): Tak na konci čtvrté série jsem "rozbitý jak hračky" - seriál mě naprosto pohltil a po dosud posledním dílu jsem nadržený na pokračování! Jdu udělat zásah do žebříčku TOP seriálů! (02.10.2014)

S první sérií jsem bojoval. Toho plácání prázdné dialogové slámy, pletichaření, které nikam nevede a šukání zezadu je tu tolik, že to diváka spíše unaví. Jenže s přibývajícími díly a sériemi člověk začíná žasnout nad promyšlenou provázaností jednotlivých osudů, nad tím, jak do sebe všechno s chirurgickou přesností zapadá, jak se G.R.R.Martin, potažmo tvůrci seriálu nebojí šokovat a dovolí si ty dopředu nejméně odhadnutelné (a přitom logické) zvraty, ze kterých vám spadne čelist, zamrazí v zádech a zbyde vám jen utrousit bezděčné „No ty vole!“. To, jak se vyvíjí osudy Aryi, Sansy, Tyriona (a tak bych mohl pokračovat) těmi nejméně předvídatelnými cestičkami, nad tím prostě srdce diváka, který touží po košatých příbězích, jenom plesá. Skutečná divácká rozkoš, která graduje ve fantastické čtvrté sezóně, kdy opravdu netuším, čím to chtějí přebít v té nadcházející. A skutečnost, že seriál disponuje na TV poměry bezprecedentní velkofilmovou výpravou, kulisami a atmosférou, kde je znát každý promyšleně investovaný dolar štědrého rozpočtu, jenom utvrzuje kvality tohoto vyjímečného počinu. (11.07.2014)

Těžce to překonává i kdejaký ryze historický seriál a to k tomu nepotřebuje ani ty fantasy berličky. Výprava je totiž naprosto úchvatná a seriál podvědomě posouvá daleko za hranice běžné televizní tvorby. Skoro si člověk povzdechne, že je to celé smyšlené, že v tom není kus naší historie, ale když se nad tím zamyslí, dojde mu, že tvůrci museli někde čerpat. Jedno s druhým je tedy tak provázané, že člověk chvíli zapomíná, kde vlastně přesně je. Když si ale odmyslí všechno to líbivé pozlátko, dostane dosti konverzační telenovelu bez konce a s neustálým větvením osudů na sebe vrstvících se částečně nedůležitých postav. V jedenácté řadě už v tom člověk bude mít takový maglajz a po nějakém Eddardu Starkovi neštěkne ani vlk. Winter-Neprakta is comming! (04.07.2012)

Abych začala náležitě epicko-trailerově: ve světě, kde léto trvá léta a zima se může protáhnout na celé pokolení... ve světě, kde nevíte, zda krvelačnější bestie číhají za Zdí nebo před ní... ve světě, kde neznají jinou polohu při sexu než zezadu... všem zákonitě hrabe tak, že z toho nerozeznávají sestru od štětky (ale on je to někdy fakt problém) a hrdinní elfové, čarodějové a nezletilci vyvolení k záchraně světa nikde, takže není divu, že nakonec jsou nejlepší ze všeho trpaslíci. Krev, chlast a sperma teče proudem, ruka ruku láme a šťastné konce jsou v nedohlednu. Kupodivu to povětšinou nepůsobí samoúčelně, atmosféra se nedá krájet, ale je na ni třeba řádně nabroušené sekery a většina postav je náležitě prokreslená, nešustivá a zahraná tak, že jisté malfoyovce máte opravdu chuť nechat opékat na pomalém ohni a v případě jisté albíní princezničky s radostí kvitujete fakt, že nejen mráz, ale ani plameny kopřivu nespálí a z dračí setby může vzejít podivuhodná úroda. Je to skoro jako poslouchat skaldovu píseň v prochladlé hradní síni a lít přitom do sebe jednu medovinu za druhou v marné snaze zastavit mráz pronikající až do kostí. My na severu sídlící sice známe jen dvě roční období a to zimu a zkurvenou zimu a pohled z okna na povadlé jiřiny (a Lucky a Evy) nás zatvrzuje ažaž, ale právě proto víme, že zima přichází... a není před ní úniku. (09.10.2011)