Rozhněvaný muž
Jig-Saw
L'homme en colère
The Angry Man
Jig-Saw
Réžia:
Claude PinoteauKamera:
Jean BoffetyHudba:
Claude BollingHrajú:
Lino Ventura, Angie Dickinson, Laurent Malet, Chris Wiggins, Hollis McLaren, R.H. Thomson, Lisa Pelikan, Donald Pleasence, Vlasta Vrana, Pierre Curzi (viac)Obsahy(1)
Lino Ventura s oblibou hrával osamělé muže, kteří bojují za svá práva nebo za život svých blízkých. Takovou roli mu nabídl i režisér Claude Pinoteau v koprodukčním francouzsko-kanadském snímku. Romain Dupre je ustaraný otec, překonávající oceán na cestě mezi kontinenty, aby našel svého syna, o němž nemá už delší dobu zprávy. Na místě však zjišťuje, že ztraceného mladého muže hledá i místní policie, protože je podezřelý z dvojnásobné vraždy. Dupre ví, že synovi může pomoci jen on sám, nechce mu jen zachránit život, ale přivést ho na správnou cestu. Proti němu stojí nejen překupníci drog, policie i mafii, ale postaví se mu i vlastní syn. (Česká televize)
(viac)Recenzie (61)
Lino Venturu moc zmáknutého nemám, tak jsem sám sebe přesvědčil ke zhlédnutí tohoto thrilleru klasického francouzského střihu, ve kterém dobrá, pracně budovaná atmosféra na konci nepochopitelně vyšumí. 70%. ()
Co znám Venturu, tak ve filmech vždy hraje takovýho vostráka vošlehanýho životem. U Rozhněvaného muže to není jiné a i v tomto případě bylo hodně zajímavé sledovat počínání jeho postavy. Přitom děj je to poměrně jednoduchý, ale možná pro jeho jednoduchost nenechá diváka na pochybách. Klasická francouzská kriminálka sedmdesátých let s přesahem do kanadské divočiny. ()
Rozhněvaný Lino Ventura zevluje po Kanadě a snaží se vypátrat svýho nezbednýho synáčka. Je to takovej ten klasickej "drsňáckej" film s drsnym osamocenym hlavnim hrdinou, kterej jde zarputile a neohroženě za svym cílem a moc se nerozpakuje rozdat nějakou tu ránu. Na podobný téma byly natočený i lepší filmy. Ať už s Venturou, ale třeba i s Eastwoodem nebo Bronsonem. Pro mě je tohle průměr. ()
Což o to, Lino Ventura tradičně svým charismatem zachraňuje mnohé, otázkou ale je, jestli by film obstál i bez jeho přítomnosti. Osobně bych se v takovém případě přikláněl k pouhým dvěma hvězdičkám, protože kvalita scénáře je problematická. Ventura nemá protihráče, který by stál za zmínku, na zločinecké straně působí výhradně anonymní figurky. Snímek je nasáklý sentimentem, což mu škodí především v přehnaně optimistickém závěru. Vztah Karen a Romaina, klíčový pro rozvíjení příběhu, se vyvíjí překotně, jejich seznámení je přitom scénáristicky ošetřené krkolomně. Na filmu je hodně znát vliv kanadské koprodukce, protože snímek má výrazně americkou vizáž a je v podstatě zaměnitelný s řadou průměrných amerických kriminálek oné éry. Celkový dojem: 55 %. ()
Starostlivý táta Lino se courá po Montrealu, pravým hákem tu a tam někomu zhmoždí čelist či járble, občas je zhmožděn on sám a než se rozvine jeho vztah s prostořekou servírkou, je vám jasné, že jediná věc, která mu může ublížit, je kanadská kuchyně.. Ventura jako továrna na přirozený respekt nemůže zklamat, nicméně prostředí z toho vysosalo ten správný francouzský spirit a Dupreho protivníci jsou jen zaměnitelné figurky na šachovnici průměrného scénáře. Při vzpomínce na Jako bumerang s Delonem či Veberovy Uprchlíky se nabízí poznatek, že francouzští tvůrci „rodinných“ dramat mají pro svá finále jakýsi zvláštní fetiš na horizont kopce představující státní hranici.. ()
Filmy s Lino Venturou vždycky byly (a jsou) zárukou kvality a ani v tomto případě tomu není jinak. Příběh sice není z nejoriginálnějších, ale přesto jsem si film užil od začátku do konce. Je to totiž poctivá práce, dokonce tak poctivá, že nebýt příliš ukvapeného závěrečného rozuzlení, uvažoval bych i o maximálním hodnocení. 80%. ()
Zpočátku mě hlas Rudolfa Hrušínského u Lina Ventury překvapil, postupem časem začal lahodit uchu. Oba mají totiž jedno společné - úsporné, ale velmi přesvědčivé herectví. ()
Čas strávený s Lino Venturou je jako večerní posezení s přítelem u dobré kávy. Zajisté tento film ve své době měl solidní ohlas u diváků a bezpochyby se dá napsat, že i dnes si najde své příznivce. Vždyť právě Lino Ventura, jehož herecký kumšt zdobí nejeden napínavý film, je obvyklou zárukou chlapácké porce adrenalinového zpestření. Bylo by nošením dříví do lesa, psát o jeho kvalitách. Příběh je natočen s kombinací akčních scén docela zdařile. Sem a tam dostal Romain Dupre (Lino Ventura) nakládačku a za chvilku běhal zase jako křepelka-:) Nutno dodat, že to je v jistém smyslu charakteristické pro tento žánr. Je třeba si povšimnout i jiných věcí. Například zajímavých momentů atmosféry ulic kanadského Montrealu nebo příjemné hudby, která skvěle zapadá do děje. Z úcty k již shora zmíněnému herci dávám čtyři hvězdičky. Káva je už dopita, film skončil a jen prázdný šálek je svědkem prožité večerní pohody. ()
Výborný film z prostředí krásné rozlehlé Kanady. Ustaraný otec jede po stopách svého nezbedného syna, který se zapletl do zdejšího kriminálního prostředí. Lino Ventura ve své typické roli spíše samotářského jedince se smyslem pro spravedlnost a se skvělým přístupem k herectví, jedná se o další velmi slušný francouzský krimifilm. ()
Ventura v nejlepších letech a v nejlepší své formě ve filmu ze zlatého období francouzské kinematografie. Film má sám o sobě spoustu nedostatků, zejména ve scénáři, ale sledovat Lino Venturu převyšujícího všechno kolem sebe, je radost sama o sobě. ()
Typický Lino Ventura - sám proti všetkým za záchranu svojho syna. Žiadne americké kudrlinky, len priamočiara krimi dráma a zaujímavá cesta za hľadaním pravdy. Tiež tu je niekoľko scén, ktoré v spojitosti s Venturom veľmi dobre zafungovali, napríklad tá v reštike. Veľká dávka charizmy v každom momente sa vám vyleje na obrazovku. Naproti tomu je tu i zopár nudnejších miest, bez ktorých by sa príbeh ľahko obišiel. Celkovo však veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Záběry na krásnou kanadskou přírodu podmalované hudbou Clauda Bollinga, mezitím Romain Dupre pobíhá od čerta k ďáblu, aby našel svého syna. Účinně gradované drama, které nadchne až buldočí zarputilostí Dupreho. Je snad zbytečné dodávat, že Ventura odvedl opět báječnou práci. ()
Není ten typ, co běžně líbá ženy na nástupišti, než odjede vlak a přece, když (to) stojí za to, udělá vyjímku. Není ten typ, který když dá (policii) slovo, následně ho nedodrží a přece, když se jedná o jeho syna, udělá vyjímku. To přes fakt, že jeho syn, víc než co jiné, by zasloužil pár facek. Problém je, že ho Lino resp. R. Dupre, musí nejprve najít a než se tak stane, dostává (opakovaně) naloženo on. Smyčka kolem nich resp. jeho syna se však nemilosrdně utahuje a tak už zbývá dořešit pouze jeden detail. Zda-li z toho vyváznou se zdravou kůží a Karen resp. Anne, budou mít na koho čekat. L´Homme en colère je stará dobrá poctivá francouzská krimi škola, s prvky psychologického dramatu, s L. Venturou v pro něj tolik typické roli, „jednoho proti všem“, byť zde s malou obměnou, bojující za záchranu svého syna. 80% [Pokud by to náhodou někoho zajímalo, jednalo se o první (filmový) polibek Lina Ventury. Překvapeni? Jak jsem psal již v úvodu, docela s nimi šetřil... V případě A. Dickinson, bych udělal taky vyjímku]. ()
Lino Ventura nerozdáva a hlavne nedostáva rany v Paríži alebo v iných francúzskych mestách, ale musí odcestovať za oceán do aspoň rovnako frankofónneho Montrealu. A tam rozbieha paralelne s políciou a mafiou a súčasne proti nim pátranie po synovi. A to prebieha klasicky, od jedného zatĺkajúceho svedka k ďalšiemu. Film je to ale skôr o rozpadnutej rodine, postihnutej tragédiou a zúfalej snahe po jej aspoň čiastočnej reinkarnácii a hľadaní nového zmyslu života. Očakával som trochu precíznejšie prekreslenie tamojšieho prostredia, ale keďže je v popredí najmä osobná dráma, tak sa na výpravu nikto príliš nesústredil. ()
Možná až příliš minimalistické krimi, kde Ventura předvádí svou kalsickou polohu tvrdohlavého nemluvného buldoka. Zde tedy bez aury nezničitelného drsňáka, což je do jisté míry i sympatické a dává prostor pro vyniknutí i někomu jinému. Podařilo se to Angie Dickinson, kterážto si mě podmanila hned svým entrée a jejíž další vstup do dění během dramaticky vypjaté chvíle o něco později mne opravdu potěšil. Bohužel však hlavní zápletka o složitém vztahu otce a syna mne příliš nenadchla, pouze snesitelné klišé s tragickou smrtí matky. Pro účely náčrtu dění dobré, pro hlubší souznění s postavami završené vítáním happyendu nedostatečné. Pinoteaův realistický přístup pak v závěrečné akci dostal až lehce směšné kontury, kde se všechna vejce (kriminální gang) vcelku nesmyslně sejdou v jednom košíku, zde lesíku a jejich pochytání českému divákovi připomene geniálního inspektora Trachtu - "tak si taky nastupte". Což u vážně laděného filmu není zrovna vítaná asociace. Tři. ()
Takový béčkový příběh, ovšem s pětihvězdičkovým Venturou a sedmihvězdovým dabingem Rudolfa Hrušinského. Moc se mi líbil začátek s vrtulníkem nad krajinou, krásně uvedl následující děj a zapasoval jej geograficky. Ventura na zápase NHL, golmáni ještě se škraboškou, a takový novodobý noirek o muži, který má sakra mizivou šanci, že z toho vyvázne živý. A při tom nejde o něj. Tleskám veřejnoprávní TV, že film konečně uvedla v původním dagingu a těm chlapům z dabingfora, kteří se o to zasloužili. Jako milovníka britského filmu mě potěšil i Donald Pleasence v malé roličce "prádelníka". Finále filmu šlo natočit líp! ()
Buldok Ventura, tentokrát jako rázný otec na cestě za hledáním svého syna, obviněného z dvojnásobné vraždy. ()
Až taký rozhnevaný mi neprišiel. Práve že naopak, až príliš kľudný. Film je priemernejší, neprináša veľa napätia, ale aspoň poukazuje na neschopnosť polície až mi to príde, že to tak asi bolo vždy. Bežný človek z ľudu si skôr niečo vyšetrí než banda odznakov. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 16.10.1982, réžia českého znenia (ČST Praha) = PAVEL KLEMENS (10.1.2015) ()
Velmi precizní snímek s přesvědčivým Lino Venturou v hlavní roli. Příběh se začne rozbíhat na letišti v Kanadě, kdy je Romain Dupre (L. Ventura) vyzván tamní policií, aby identifikoval tělo svého syna Juliena. Jak se však ukazuje, nejde o tělo Juliana, ale o někoho jiného. Protože však Julienovo auto je spojeno s dvojnásobnou vraždou, začne se o Juliena zajímat policie. Romain Dupre se rozhodne nají Juliena dřív, aby zjistil, co se skutečně stalo a s rozčarováním přichází na to, že Julian je zapleten do převaděčství přes hranice, obchodu s drogami a dalšími nezákonnými podniky. Romain Dupre jej začne velmi intenzivně hledat, stejně tak jako nebezpeční chlápkové, kterým sebral tašku s velkou částkou peněz. Julianův život začne záviset na tom, kdo ho najde dřív... Nejde o žádný akční snímek, ale o velmi povedený a poctivě zpracovaný film, nicméně nejde přímo o kriminálku, jak známe z filmu Poslední adresa. ()