Anděl u moře

Bavilo mě to, hlavně taková ta nedořečenost, kdy divák neví proč, co a jak a film nutí diváka si domýšlet nejrůznější teorie. Dále bych pochválil slušnou hudbu a výtečného Oliviera Gourmeta, který se na tu roli svým podivným ksichtem hodil jako ulitý. Co však film hodně shazovalo dolů, byly ty neskutečně klišovité a trapné metafory-potápějící se syn s harpunou, pobíhající andílek-to si fakt rejža mohl odpustit. A ne, není to pokračování Anděla na horách po 50ti letech :). (22.11.2011)

Další alternativní film letošního Festivalu v Karlových Varech. A pro mě zase zklamání, protože pod oním "tajemstvím" a jeho následky jsem si představila cosi víc než nekonečné sekvence, kde Louis sedí na citroníku. A konec jsem bohužel jaksi vůbec nepobrala. Vidíte kluka v koupelně, pak kluka ve vodě, kluka v autě. Když se u nás doma začaly vést diskuse ve stylu: "Na vodě s ním byl otec, takže že by to byla metafora k tomu, že v koupelně ho našla matka?" jen to podtrhuje to, že nám z belgického Un ange à la mer asi definitivně přeskočilo. [44. MFF KV 2009] Dodatek 18. července 2009: Člověk se vrátí z dovolené a zjistí, že "tohle" vyhrálo letos soutežní sekci. Nechápu. Víc jak polovina toho, co se letos ve Varech dalo vidět, byla na mnohem vyšší úrovni. (09.07.2009)

Jeden z nejděsivějších snímků co znám. Noční můra, jak ostatně pojmenoval i sám režisér. Film, který není snadné pochopit. Tak jako se dá těžko pochopit trýzeň způsobená psychickou nemocí, kterou zažívá nejen nemocný otec, ale právě i jeho malý syn. Nepochopitelné jednání. Věci, které se dějí, ale nikdy by neměly. Slabost otce a síla syna, jeho lásky. Krutý film jako život sám – na povrchu tak trochu nuda, neznámý konec, ale snad i naděje!? (15.03.2014)

Lepší už to nebude a Anděl u moře mají jedno společné - oba ukazují, jak se žije s člověkem s psychickou poruchou. Jen s tím rozdílem, že Američani z toho udělali rádobyvtipný blábol, kdežto Belgičani ukázali realitu.Často se mluví o depkách, ale jen málo lidí ví, co je to skutečná deprese. A jen ten, kdo žil nějakou dobu s depresivním člověkem ví, jak je to vysilující a co to může udělat se zbytkem rodiny. Skvěle napsaný scénář, výborná režie, přirozené herecké výkony. (03.11.2013)

Na filmových festivalech často nacházejí místo i snímky, které nejsou nijak objevné a spíše než aby se pokoušely přinést něco nového, vychytrale si vypůjčují náměty či postupy od jiných vysoce ceněných snímků. Podobně je to i s Andělem u moře. Témata, kterými se zabývá (jako je například funkce rodiny v současném světě, zodpovědnost jednotlivce vůči ostatním, život jako vězení a tak dále) mají velké humanistické ambice. O to horší však je, že z filmu si neodneseme vlastně nic, protože tyto otázky byli již tolikrát v umění formovány, že se z nich stalo tak trochu prázdné klišé „vysokého umění“. Velké téma samozřejmě ještě dobrý film netvoří a právě Anděl u moře nemá co jiného nabídnout. Stylizace upadá často do lacině efektivních obrazů balancující na hranici kýče. (09.07.2009)