Reklama

Reklama

Obsahy(1)

1983. Do komunistického Československa konečně dorazil PUNK naplno. Osmnáctiletý Miki (Patrik Děrgel) se svým provokativním kamarádem Dejvidem (Lukáš Reichl) nechtějí zůstat pozadu. Deska London Calling od Clash jim ukáže ten správný směr. Vezmou elektrické kytary, naježí vlasy a přestanou brát ohled na svoje okolí. NO FUTURE se stane jejich heslem. DonT Stop je příběh o tom, co se stane během jednoho roku vašeho života, kdy nepřemýšlíte o zítřku ani o důsledcích svých rozhodnutí. Jediné co chcete, je prosadit svoje generačního právo na svůj vlastní životní styl. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (223)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Slušný český tématický film, u kterého si myslím, že je škoda malé reklamy i v místě, kde film vznikl. Není totiž vůbec špatný. Trošičku mi připomíná stylově Občanský průkaz, ale pořád se točí kolem úplně jiné sorty lidí, která ale na druhou stranu měla společnou klubovnu - hospodu. DonT Stop je plejáda zajímavých neokoukaných herců, v podstatě dobrého, i když kostrou klasického příběhu a hlavně velice příjemného a stylového zpracování, které z filmu činí, podle mě, opravdu zajímavý kousek. ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Nevěřil jsem, že lze natočit v zásadě apolitický film o punku. Až do zhlédnutí DonT Stop. Nejspíš to nebyla žádná selanka, jít v období normalizace proti shora diktovanému „normálu“, jenomže film vynakládá minimální úsilí, aby nás o tom přesvědčil. Chybí v něm prvek pro drama zcela klíčový – konflikt. Vyprávění je strukturované jako řetězec hudebních výstupů, propojených v důsledku zcela nepodstatnými dialogovými scénami (rozhodnutí postav nejsou nijak psychologicky motivována – Miki v závěru „procitne“ stejně náhle, jako svůj názor na něj změní jeho přítelkyně). Takřka permanentně hrající hlasitá hudba především vyplňuje děsivou obsahovou prázdnotu a vytváří iluzorní dojem, že členové Émile Buisson jsou punkeři stejně drsní jako jejich muzika. Není nám však předložen žádný důkaz podporující tuto domněnku. Rebelování hrdinů proti systému se děje, pakliže se děje, bez přítomnosti kamery. Žádné jejich a jimi vyvolané střety s mocenským aparátem neuvidíme. Vrchol anarchie v jejich podání představuje číro na hlavě, náušnice v uchu (jediná „drsnější“ scéna filmu), neúcta ke stáří (jediným zdrojem příjmu jsou pro ně očividně peníze utržené za stříbrné lžičky, které kradou dobrotivé babičce), ničení cizího majetku a svorné řvaní „No future!“ ze střechy baráku. Pochybuji, že by skupina, která tvůrcům údajně posloužila za předlohu, provokovala establishment stejně málo a proplouvala normalizační realitou stejně hladce. Motivace postav jsou nejasné. Měkkosrdcatí pankáči přežívají z koncertu na koncert, nadávají na poměry a mnoho nedělají, aby situaci změnili. O přání vytrhnout posluchače z letargie kulturním šokem Miki sice mluví, ale ke konfrontaci vyloučených živlů s konformně žijícími dojde za celý film jedinkrát, a to spíše omylem. Řeřichův debut není jen apolitický, ale také vizuálně líbivý. Nekoná se žádná undergroundová estetika ošklivosti. Když už jsou záběry vizuálně posunuté mimo televizně-seriálovou šeď, pak paradoxně směrem ke „cool“ reklamní efektnosti (s níž má režisér bohaté předchozí zkušenosti). Nepřipomínat se nám doba dění archivními týdeníkovými záběry, rychle zapomenete, že vlastně sledujete příběh z normalizace. Namísto postupného směřování k určitému zvratu přichází dramatický zlom znenadání, ve chvíli, kdy je nápad „parta pankáčů na turné“ scenáristy vytěžen (přičemž reálný potenciál tématu zůstává takřka nedotčen). Následkem je zarážející zkratkovitost a rušivá změna atmosféry z pohodového hudebního filmu v něco jako psychologický thriller. Smysl pro hodně cynický humor tvůrci, bohužel nezáměrně, projevují v uvědomělém závěru, jakoby důsledně poučeném stanovami SSM. Ti, kdo punk stále nepovažují za mrtvý, si na opravdu punkový český film budou muset počkat. Podle DonT Stop je totiž tuzemský punk nonstop bez života již od osmdesátých let. 35% ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Plasticky oboustranný film, na kterém je vidět nadšení i míra debutu, s opravdu životnými postavami a kritikou jak minulých, tak současných, uspěchanějších časů. Věčná rebelie až zhůvěřilost versus mládí, láska a odhad těch nejlepších let. Jo, opravdu moc příjemný film, pokud to jde při takhle vyhroceném tématu, který si vybral, napsat. 70%. HURVÍNEK - SYN RECIDIVISTY - SEDM LET. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Rebelování ve stylu RebeLOVE, prý vzor 1983. Spíš ale 2013. Podstata punku je totiž hodně jinde, než kde ji vidí Richard Řeřicha. Punková tady byla leda ta hudba a outfity, jinak zhola nic. DonT Stop není punk, ale totální mainstream. Je vidět, co dnes z punku zbylo... Pane Řeřicho, opravdu jste film o punku završil náznakem toho, že východiskem z punkové generační revolty je chovat se konvenčně? Ufff... Rozhodně bych Vám doporučil, abyste se příště při realizaci filmu o punkovém hnutí v Československu alespoň rámcově seznámil s danou problematikou, minimálně se podíval na příslušný díl dokumentárního cyklu Bigbít. Anebo se podívejte na ...a bude hůř, i když to není primárně punkový film, Petr Nikolaev totiž narozdíl od vás je skutečnosti v 80. letech o světelné roky blíž... Takže suma sumárum, jediné, co v tomhle filmu funguje, je hudba a titulky plus mezititulky, herectví občas kulhá (zvláště Mikiho otec byl velmi slabý) a co úplně selhává, je scénář a ideová složka, kdyby totiž film tak hrubě nezkresloval obraz 80. let minulého století, byl bych jako divák mnohem shovívavější. Slovy Visacího zámku ...ale lidi říkali, že punk je jinde... ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,TŘEBA ŇÁKÁ BUDOUCNOST EXISTUJE....“ /// Clash, punkovej parník Vyšehrad, kapela jako součást hry ,,na šok“, reálnej socialismus prosmrádlej dobrou muzikou ve filmu, ve kterým (bych řek) jde vo víc než jen o hudbu. Touha zanechat svoji stopu mimo to ,,smutný a šedivý“, mít svůj styl… – cholerici z kolbenky nadšením jásat nebudou, ale kluci neřešej píčoviny, jen sebe, kapelu a celkem věrohodně evokujou onu dobu ,,zlatejch“ vosumdesátejch let. Punk, to prostě nejsou jenom děvky a chlast (poznej svýho Fr….), ale hlavně ideje. Sami musej zjistit, co je póza, co životní styl a kde je jejich místo. Mě prostě tyhle filmy o mladejch lidech a starejch časech baví víc, než zhovadilý estrády. (Navíc zvuk je dobrej a celkem to vodsejpá) A není to ani tak patosácký jako Láska z pasáže, či brutální jako Proč a dokonce to má v sobě mnohem víc, než kýbl Horký kaše. Fakt si myslíte, že JÁ jsem cílová skupina? Pravda, ty kluky bych znát mohl….. (nemel sračky, prostě máš jen strach, že skončíš jako tlustá, plešatá, připosraná sračka, bulící nad tím, že nejlepší roky jsou v prdeli. No jo, ale co když JE TO NEJLEPŠÍ PRÁVĚ TEĎ?....). Flákám 4* a nechám na vás, jestli je to póza, styl či krize středního věku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) The Clash. 2.) Hledám pořádnej soundtrack. 3.) Páč tenkrát… co vám budu vyprávět, se podívejte…. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Jako zasloužilý účastník punkovejch podzemních začátků jsem s tímto snímkem zažil velkou nostalgii. Koncertní energie byla úžasná a při vzpomínkách na první poslech alba London Calling jsem měl zase husí kůži na zádech. Hudebně jsem si tento snímek zkrátka stoprocentně užil, ale vážnější druhá polovina poněkud ztratila tempo, což by se při punku stávat nemělo. Dovolím si vyjádřit myšlenku, že si tento snímek nemůže pořádně užít nikdo, kdo divokým pogem kdysi nevytáčel strážce kulturní čistoty socialistickýho národa, ale moc rád bych se mýlil. ()

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Rebelové bez příčiny mě budou bavit vždycky. Sledovat židovskou bukvici Děrgela je sice očistec, ale záplava punkových fláků to lehce vyváží. Řeřicha se snaží čarovat s kamerou a podařilo se mu do filmu vtisknout dravý styl, který pasuje k rebelujícímu mládí. Jak by ale řekl klasik, punk je jinde. Tady se jen pár telat snaží vyrovnat s komunistickou šedí. ()

hellstruck 

všetky recenzie používateľa

"Co to máš na sobě? To se nemůžeš oblíkat slušně? Tomu říkáš muzika? Co to máš za kamarády? Ty jsi snad úplně blbej".. Sice film mapuje rok 1983, ale je tam tolik příznačných situací i pro dnešní dobu (já u každé hádky s rodiči musela přikyvovat "to znám"), české vnímání "odlišného" se navíc nijak moc nezměnilo. Ale k filmu samotnému;nepamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle nadšená z českého filmu.... Aha, už vím. NIKDY! Z vlastní zkušenosti netuším, jak to vypadalo za totáče, ale připadá mi sympatická snaha něco změnit, byť jen tím, že si budu dělat to co chci a pokusím se v nelehké době prosadit. Rebélie, chlast, koncerty, rvačky. Ale přece jen tam bylo něco víc. Myšlenka.. anebo možná jen záminka. Ale bylo to "něco víc". Dnes ten "punk" spočívá v něčem úplně jiném (neházím ale všechny do jednoho pytle). Musím říct, že jsem se nenudila ani minutu, potěšily mě sympatické neznámé tváře, soundtrack (London Calling!) a celkově příběh o úskalích dospělosti. Dovedu si představit, že bych v té době byla úplně stejná. Řeřicho, toč dál a možná se ti podaří obnovit mou víru v českou kinematografii! (EDIT: Jedinou výhradu mám k Pavle, Mikiho přítelkyni. Postava i představitelka příšerná!) ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Na filmu je hodně znát, že si ho po formální stránce vymazlil kameraman debutující jako režisér. Generačně je látka Řeřichovi zřejmě také velmi blízko. Proto je vysloveně škoda, že si k sobě nepustil nějakého kvalitního dramaturga, který by Don't Stop posunul z nostalgických vzpomínek víc k realitě. Děcka jsou také vcelku dobře herecky vedená, ale místy jen chodí v těch kostýmech jako v masce na karnevalu. Každopádně zajímavý příspěvek do toho našeho českého rybníčku a výborný pokus vyprávět zase něco trochu jiného, než je v kraji v mainstreamu zvykem. ()

venus 

všetky recenzie používateľa

Docela příjemný punkový nářez, bohužel proložený až moc velkou porcí scénaristických klišé pasáží. Příběh se v půli láme a rozběhne se do několika vláken sledujících osudy jednotlivých hrdinů. Opravdu mi vadilo, jak byla hlavní linka příběhu rozmělněna a zjednodušena do velmi pateticky nahodilých několikaminutových dramatických zakončení. Punk je víc než chcát do kýblu. ()

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

příjemné překvapení, kde jsem s potěchou pozoroval, jak poznávám maximálně dva herce (ať žijou talenti!). Co potěšilo nejvíc byl fakt, že se konečně objevil film z dob režimu minulého, kde se nehraje na "hořkou" komedii, tragikomedii, či cokoli jiného za co jsou filmy snažící se dosáhnout úspěchu a kvalit Pelíšků považují, na půl cesty v tomto ohledu byl starší Občanský průkaz, který s tímto i relativně dosti společného, vlastně i postavy jsou střiženy podle podobné šablony (třebas podobnost obou geekonerdů své doby), je dobře, že vznikli dva tak dobré (a přitom odlišné) počiny. Jen DonT Stop je o něco živější, dravější, než přijde v polovině filmu zlom, který výrazně přibrzdí tempo a nahodí zcela jiný příběh, což je sakra dobře! Nezrovna veselý konec (pokud nepočítám úplně závěrečnou scénu) filmu krásně sedí. ()

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Podstatně drsnější a drzejší remake Discopříběhu. Proboha proč Řeřicha netočí další filmy?! Film jsem si vyhledal díky doporučení jistého Filipa Brouka a musím mu tímto vzkázat, že je to fakt pecka. London calling to the faraway towns .... The Clash. 80% ()

Molly 

všetky recenzie používateľa

Punk's not dead, volové! Je hezký bejt svobodomyslnej, žít nevázaně a na všechno kašlat, zvlášť v době totality, kdy jsou všichni sešněrovaný systémem. Punk v srdci, na hlavě číro a carpe diem. Když jde ale do tuhýho a zodpovědnost volá: "tady jsem!", je potřeba slevit ze svých zásad, podržet kámoše a nenechat se ovlivnit sockou, co vás před vojnou stejně nezachrání... Ve mně po zhlídnutí tohohle českýho skvostu(!) rezonuje směsice pocitů: radost, nadšení, ale i určitá nostalgie, melancholie. Názvu navzdory jsem se na několik minut zastavila a přemýšlela. O svých současných i bývalých kamarádech, o letech, který jsou za mnou, o promarněných příležitostech. Kolik mi toho proteklo mezi prsty? Budu v padesáti něčeho litovat? Chtít se vrátit o třicet let zpátky? Kdoví. Každopádně DonT Stop je pecka. Za tu muziku, za to nadšení a ten pocit: 100%. ()

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

Hlavně ze začátku je to soft pro holky, ale přeci jen se to krapet rozjelo a kluci začli hrát, pogovat, pařit a rádobyrebelovat tak nějak reálně a syrově, že jim člověk ty punkáčský ideje skoro věřil. Čest režisérovi, který zůstal nohama na zemi, nedělal ze svých hrdinů hrdiny, ale nechal je brodit se na bezvýznamném dně, ač s hlavou v oblacích, jako tomu v té době bylo u každé podobné punkové fankapely. Prostě příběh mladejch ochlastů co nadávaj na benga, na politiky a na svoje pracující fotry a sní si svůj sen o kariéře formátu The Clash a Sex Pistols. Kdo to nezažil? ()

666teen 

všetky recenzie používateľa

Je to tak. I z těch nejzlejších punx se stávají tvůrci establišmentu. A z punku mejnstrým. Rychleji, než bys řekl THE CLASH. ()

Reklama

Reklama